Macron odjel do Afriky. Slíbil snížení počtu francouzských vojáků a opuštění přístupu „snadného zisku“

Francie hledá nový přístup k Africe. Prezident Emmanuel Macron ve středu odstartoval v Gabonu pětidenní turné po zemích ve středu kontinentu. Zamíří také do Angoly, Konga a Demokratické republiky Kongo. Paříž se tak snaží chytit ujíždějící vlak, který k dominanci na kontinentu veze Rusko a Čínu, ale i korigovat historická selhání.

Francie se snaží redefinovat svůj přístup k Africe, kontinentu, na kterém patřila k významným hráčům. Nyní se na něm ale stále více prosazují jiné státy – Rusko i Čína. Hlavní převodní pákou Moskvy na kontinentu je angažmá žoldnéřů z Wagnerovy skupiny, kteří se stali terčem ostré kritiky francouzského prezidenta. „Je to skupina kriminálních žoldáků. A jejím úkolem je být životní pojistkou selhávajících režimů a pučistů,“ řekl v pondělí.

Jsou to právě wagnerovci, kteří vytlačili západní spojence a především Francouze ze západoafrického Mali. Tamní vojenská junta začala více spoléhat právě na ruské žoldnéře a Paříž stáhla své vojáky ze země už vloni. Před necelými čtyřmi týdny ale francouzské síly musely odejít i ze sousední Burkiny Fasso, kde také pomáhaly v boji s islamisty.

Žoldnéři za povolení k těžbě

Bezpečnostní problémy kontinentu však wagnerovci jen vyhrocují, domnívá se politolog Martin Schmiedl. „Předpoklad, že by problém mohli vyřešit, je naprosto zcestný a mylný,“ řekl expert z Ústavu teritoriálních studií Mendelovy univerzity v Brně. V Mali podle něj například v současnosti aktivita radikálních a teroristických skupin roste.

Upozornil také, že wagnerovci výměnou za dodání vojáků získali různé výhody, například povolení k těžbě. „To se dělo i ve Středoafrické republice, kde se jednalo o diamanty, v případě Burkiny Fasso se mluví o těžbě zlata,“ uvedl.

Nahrávám video

Méně vojáků, více spolupráce

Macron slíbil počet francouzských vojáků v Africe snížit. „Tam, kde v současnosti máme základny pro stovky a někdy i tisíce francouzských vojáků, tyto počty snížíme. A větší podíl zodpovědnosti převezmou naši afričtí partneři,“ uvedl Macron. Francie se podle něj musí vzdát zasahování v těch částech Afriky, kterým kdysi vládla jako koloniální velmoc.

Paříž má v současnosti své síly v Džibutsku, Pobřeží slonoviny, Gabonu a Senegalu. Macron chce v těchto regionech zabránit malijskému scénáři, v němž podle něj nedokázala Francie najít úplnou shodu s místním politickými a vojenskými elitami.

V projevu před cestou na kontinent vyzval k zahájení „nové éry“. „Nové bezpečnostní partnerství“ podle něj neznamená uzavření francouzských vojenských základen, ale jejich proměnu na základě potřeb afrických partnerů. „Pro příště bude naše (vojenská) přítomnost viditelná přes školy, akademie, které budou společně řídit francouzští a afričtí zaměstnanci. Říkám to zcela jasně: rolí Francie není vyřešit všechny problémy Afriky,“ dodal Macron.

„Situace není ztracená,“ domnívá se Schmiedl. „Spousta států se nekloní k Rusku, protože by Rusko preferovalo, ale protože chtějí ukázat, že mají na výběr. Že už se nemusí vždy obracet k bývalé koloniální velmoci,“ přiblížil.

Francie chce v Africe ekonomicky čelit Číně

Paříž bude hledat novou balanci i v ekonomické spolupráci se zeměmi Afriky, kde naráží na sílící mezinárodní konkurenci. Zejména ze strany Pekingu. „Jsme v pozici, která nemíří správným směrem. A je to hlavně naše chyba, protože jsme příliš často razili ve vztahu k africkému kontinentu logiku snadného zisku,“ řekl francouzský prezident.

Macron dokonce vyzval francouzské firmy k větší ohleduplnosti vůči africkým partnerům. V této souvislosti zdůraznil, že Paříž by se už neměla podílet ani na dravé ekonomické soutěži, ani na podpoře autokratických režimů tak jako dříve.

Čína a Rusko ke zvýšení vlivu často zdůrazňují, že v minulosti v Africe neměly kolonie. Na rozdíl od Západu také nemají požadavky na podobu režimu v afrických zemích. „Neptají se na to, jestli se jedná o demokratický režim, jestli se v něm konají demokratické volby, zda jsou dodržována lidská práva. To vyhovuje mnohým nedemokratickým režimům v Africe, zejména vojenským režimům, jako je Mali, kterým jde zejména o přežití, nikoliv o bezpečí vlastních občanů,“ popsal Schmiedl.

Podle politologa je však otázkou, zda Macron bude schopný dostát svým prohlášením. „Změnu politického kurzu ohlásil v minulosti už minimálně v roce 2017. A změna nebyla nijak výrazná,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...