Macron nařídil navýšit počet jaderných zbraní, o odstrašení jedná s dalšími státy

Francie a Německo v reakci na bezpečnostní situaci zahájí užší spolupráci v oblasti vojenského odstrašení, která bude koordinovat strategickou spolupráci – včetně konzultací ohledně vhodné kombinace konvenčních a francouzských jaderných kapacit. V prohlášení to uvedli francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Informace přichází poté, co Macron uvedl, že nařídil zvýšit počet francouzských jaderných zbraní a že Francie musí zvážit rozšíření své jaderné strategie na celou Evropu. O programu nukleárního odstrašení jedná Paříž i s Varšavou.

Cílem francouzsko-německé spolupráce je podle dokumentu posílit systémy kolektivní obrany a posílit bezpečnost Evropy jako celku. Pozornost bude věnována také koordinaci se Spojenými státy, Británií a dalšími spojenci včetně států v NATO.

„Francie a Německo se dohodly, že od letošního roku podniknou konkrétní kroky, včetně německé účasti na francouzských jaderných cvičeních a rozvoje konvenčních kapacit s evropskými partnery,“ stojí v prohlášení.

„Francouzsko-německá spolupráce je založena na společném porozumění, že jaderný rozměr odstrašování zůstává základním kamenem evropské bezpečnosti,“ sdělily země s tím, že jejich společná snaha se opírá o jaderné zbraně Spojených států umístěné v Evropě a o jaderné kapacity Francie a Británie. Smysl spolupráce má být podle prohlášení rozšířit, nikoliv nahradit jaderné odstrašení, které poskytuje NATO, a obě země budou nadále plnit své závazky podle mezinárodního práva – včetně Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.

Zájem má i Polsko

Polsko jedná s Francií a nejbližšími evropskými spojenci o programu jaderného odstrašování, oznámil zároveň v pondělí předseda polské vlády Donald Tusk. „Vyzbrojujeme se společně s našimi přáteli, aby se naši nepřátelé nikdy neodvážili na nás zaútočit,“ napsal Tusk na sociální síti X.

Varšava již v minulosti projevovala zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní na polském území. Například v roce 2022 bývalý polský prezident Andrzej Duda navrhl tehdejší administrativě prezidenta Joea Bidena, aby Polsko zařadila do programu sdílení jaderných zbraní v rámci NATO, ale neúspěšně. Loni v březnu pak Duda vyzval Spojené státy k rozmístění jaderných zbraní v Polsku kvůli odstrašení Ruska od další agrese.

Francie navýší počet jaderných zbraní

Podle Macrona musí Francie zvážit rozšíření své jaderné strategie na celou Evropu, ale musí si při tom zachovat suverenitu. „Naše bezpečnost nikdy nebyla chápána výhradně v mezích našeho území,“ uvedl francouzský prezident. Francie má podle posledních odhadů 280 jaderných hlavic. Aktualizaci francouzské jaderné politiky nazval „pokročilým odstrašováním“.

„Politika pokročilého odstrašování je postupný proces, který nabízí našim partnerům možnost účastnit se odstrašovacích cvičení,“ vysvětlil Macron. Podle agentury Reuters bude hrát klíčovou roli v této politice Německo, a to za přispění Polska, Nizozemska, Belgie a Dánska.

Kodaň uzavřela s Francií dohodu o strategickém jaderném odstrašování, oznámila v pondělí dánská premiérka Mette Frederiksenová. 

Podle francouzského prezidenta nabídne tento přístup novou „strategickou hloubku v souladu s bezpečnostními výzvami v Evropě“. Macron dodal, že Paříž povolí dočasné nasazení svých „jaderných“ letadel ve spojeneckých zemích. Již v minulosti uváděl, že Francie otevře debatu o rozšíření svého jaderného deštníku na evropské partnery.

Spravedlivé rozdělení bezpečnostního úsilí

Macron vyzval evropské státy ke spravedlivému rozdělení bezpečnostního úsilí. Mezi tři hlavní oblasti, ve kterých kontinent podle něj potřebuje posílit svou obranu, patří schopnost detekovat a sledovat rakety prostřednictvím kombinace satelitů a radarů, kontrola vzdušného prostoru s rozšířenou protivzdušnou obranou a schopnost zasahovat cíle hluboko na nepřátelském území. „Tím, že se k nám partnerské země připojí, mohou pomoci posílit schopnosti Evropy v těchto třech oblastech,“ dodal Macron.

Evropa si dle něj zvykla na to, že její bezpečnost závisí na dodržování pravidel stanovených třetími stranami. „(Jde o) Dohody z období studené války, vyjednané jinými než námi, a to i v případech, kdy se nás týkaly, a které ti, kdo je podepsali, vypověděli bez jakékoli konzultace, přestože byli našimi spojenci,“ dodal Macron.

Narážel tím například na to, že Spojené státy odstoupily od smlouvy o protiraketové obraně, nebo na nedávné vypršení dohody Nový START mezi USA a Ruskem, která omezovala počet jaderných hlavic na 1550 na každé straně a počet nosičů na 700.

Jaderné odstrašení je základní prvek francouzské vojenské doktríny, kterou zavedl na počátku studené války tehdejší prezident země Charles de Gaulle. Francouzská politika je založena na vzdušných a námořních silách, stíhacích letounech Rafale a jaderných ponorkách třídy Triomphant.

Francie na bezpečnostní konferenci v Mnichově tento měsíc zahájila strategický dialog s Německem a dalšími evropskými zeměmi o přeměně své jaderné odstrašující síly. Tato diskuze je podle Macrona součástí překreslení bezpečnostní architektury v Evropě, kdy evropské státy budou muset najít soužití s Ruskem a nebudou se moci tolik spoléhat na bezpečnostní podporu ze strany Spojených států.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 4 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...