Macronova koalice podle prognóz ztratí většinu v Národním shromáždění

Nahrávám video

Koalice Spolu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona podle povolebních prognóz po druhém kole parlamentních voleb získá nejvíce hlasů, unikne jí však většina v Národním shromáždění. V 577členné dolní komoře parlamentu by podle agentury Ifop mohla obsadit 210 až 250 křesel. Podobné výsledky vykazují také průzkumy trojice dalších agentur. Významného zisku podle odhadů dosáhla krajně pravicová strana Národní sdružení, která podle listu Le Monde překonala svůj rekord v počtu mandátů z roku 1986.

Na druhém místě patrně skončí levicová koalice NUPES (Nová lidová, socialistická a ekologická unie) Jeana-Luka Mélenchona, jíž odhady agentury Ifop přisuzují 150 až 180 mandátů. Výrazné zisky oproti předchozím volbám si připisuje Národní sdružení (RN) Marine Le Penové, které by mohlo obdržet mezi 80 a 100 křesly. Na čtvrtém místě se umísťují konzervativní Republikáni s 60 až 70 poslanci.

Francouzská premiérka Élisabeth Borneová před nedělní půlnocí uvedla, že výsledek voleb pro Francii představuje riziko. Dodala, že její vláda osloví potenciální partnery a bude se snažit získat většinovou podporu. „Chceme tak naší zemi zajistit stabilitu a uskutečnit potřebné reformy,“ prohlásila.

K dosažení parlamentní většiny je zapotřebí získat 289 křesel. Pokud by se prognózy potvrdily, ve Francii by nastalo období politické nejistoty, uvádí agentura Reuters. Nové parlamentní uspořádání může podle ní vyústit v dosud nebývalé přerozdělení moci mezi stranami, ale také v politickou paralýzu. Dokonce by se mohly volby i opakovat.

Jako políček Macronovi označila odhady výsledků voleb agentura DPA. Prezidentova schopnost pokračovat v reformách druhé největší ekonomiky eurozóny by nyní závisela na tom, zda se mu podaří pro svůj legislativní program získat umírněné strany mimo jeho koalici. Naposledy byl na podporu jiného než vlastního politického tábora odkázán v letech 1988 až 1991 prezident François Mitterrand. 

Jako možný Macronův „koaliční“ partner se podle DPA nyní jeví pravostředoví Republikáni. Šéf strany Christian Jacob nicméně podle Reuters prohlásil, že jeho uskupení zůstane v opozici.

Podle francouzských médií zaznamenala RN dosud největší volební zisk, který je zároveň zhruba desetkrát vyšší než ve volbách 2017. Strana tak bude například schopna vyvolat v parlamentu hlasování o nedůvěře a obracet se kvůli textu zákonů na Ústavní radu, uvedl list Le Monde. Předseda strany Jordan Bardella označil úspěch svého uskupení za politické „tsunami“ a uvedl, že z Macrona se po volební neděli stává „menšinový prezident“. Podle Le Penové bude RN „ztělesněním silné opozice“.

Člen Macronova tábora Gabriel Attal stanici TF1 řekl, že „nevyhrál nikdo“, zatímco vládní mluvčí Olivia Grégoireová hovořila v souvislosti s odhadovanými výsledky o zklamání. Podle ministra hospodářství Bruna Le Maira bude muset Macronova koalice „projevit velkou představivost“, aby byla schopná vládnout. Výsledky však podle něj neznamenají, že ve Francii nastane bezvládí.

Mélenchon se raduje

Mélenchon v povolebním vyjádření řekl, že jeho koalice NUPES uspěla ve svém cíli zbavit Macrona parlamentní většiny. „Je to naprostý debakl prezidentské strany“ a také „volební selhání“ současného prezidenta. Naopak členka Republikánů Rachida Datiová označila výsledky za „hořký neúspěch“.

Francouzský systém voleb do Národního shromáždění je dvoukolový, většinový a poměrně složitý. Pokud v prvním kole v daném obvodu nikdo nezíská většinu, postupují do druhého kola ti, kteří dostali víc než 12,5 procenta, nebo minimálně první dva kandidáti. 

V druhém kole podle agentur z Macronova tábora neuspěli předseda Národního shromáždění Richard Ferrand, šéf poslaneckého klubu Christophe Castaner, ministryně životního prostředí Amélie de Montchalinová a o poslanecký mandát zřejmě přijde také šéfka resortu zdravotnictví Brigitte Bourguignonová. Prezident dříve svým ministrům pohrozil, že přijdou o křeslo ve vládě, pokud ve svých obvodech nevyhrají. Premiérka Élisabeth Borneová ve volbách uspěla. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 3 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 5 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 6 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 7 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...