Evropská komise uvolnila Maďarsku třetinu zablokovaných peněz poté, co Budapešť zveřejnila požadovanou soudní reformu

Brusel uvolnil Maďarsku deset miliard eur (asi 245 miliard korun) z fondů Evropské unie, které zmrazil kvůli pochybám o stavu demokracie a právního státu v zemi. Oznámila to Evropská komise (EK) poté, co Maďarsko v úředním věstníku zveřejnilo další reformy soudnictví. Dalších přibližně 21 miliard eur Komise kvůli porušení principů právního státu v Maďarsku dál blokuje.

EK dříve uvedla, že čeká na tento poslední krok ze strany Maďarska. Dodala, že nejnovější maďarské reformy soudnictví musí být oficiálně zveřejněny, aby byly plně uzákoněny.

Unijní exekutiva následně potvrdila, že uvolňuje deset miliard eur, které byly Maďarsku zmrazeny v unijních fondech, a to navzdory pokračující kritice stavu právního státu v zemi. Své rozhodnutí EK zdůvodnila tím, že Budapešť splnila požadavky Bruselu týkající se zajištění nezávislosti justice. Zároveň dodala, že je připravena uvolněné peníze opět zablokovat, pokud Maďarsko přestane podmínky plnit.

Komise nicméně dále upozornila, že Maďarsko neřešilo porušení principů právního státu, takže tři programy s rozpočtem 6,3 miliardy eur (asi 154 miliard korun) zůstaly pozastaveny. Spolu s penězi vyčleněnými v rámci fondu obnovy po pandemii covidu-19 zůstaly Maďarsku zablokované prostředky v celkové výši přibližně 21 miliard eur (asi 514 miliard korun), uvedla Evropská komise.

Orbán odmítá zahájení přístupových jednání s Ukrajinou

Kritici obviňují Orbána z pokusu vydírat EU ukrajinskou otázkou, aby uvolnila zmrazené finanční prostředky, napsal dříve server Euractiv. O zahájení přístupových jednání s Ukrajinou i poskytnutí finanční pomoci zemi, kterou napadlo Rusko, budou premiéři a prezidenti členských zemí EU jednat na summitu, který začíná ve čtvrtek.

Orbán je proti zahájení přístupových rozhovorů s Kyjevem i proti revizi víceletého finančního rámce, tedy unijního rozpočtu na roky 2021 až 2027, ve kterém má být schválena dlouhodobá finanční pomoc právě pro Ukrajinu. Zatím není jasné, jak se na jeho postoji odrazí odblokování části peněz z unijních fondů.

Pokud se v případě dalších financí pro Ukrajinu na summitu nepodaří najít shodu, začínají se už objevovat hlasy, že by mělo alespoň zbývajících 26 států uzavřít s Ukrajinou speciální dohodu o finanční pomoci. Tedy bez Maďarska. Kyjev totiž alespoň část financí nutně potřebuje pro chod státu, podle expertů nejpozději v únoru. I u zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou je potřeba jednomyslnost, v tomto případě nelze rozhodnutí celé EU žádným způsobem nahradit.

Výhrady přitom avizovalo také Rakousko, které je podle kancléře Karla Nehammera proti zahájení přístupových jednání s Ukrajinou a také Moldavskem, pokud by měly tyto dvě země získat v tomto ohledu výhodu před Bosnou a Hercegovinou, uvedla agentura Interfax-Ukraine. Podobný postoj zastává podle agentury Reuters také Chorvatsko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lidé na severovýchodě USA hlásili exploze, ve skutečnosti šlo o meteor

Obyvatelé severovýchodu Spojených států v sobotu hlásili policii hlasité exploze. Po dvou silných ranách se otřásly budovy ve státech Massachusetts a Rhode Island a úřady pátraly po příčině. Podle Americké společnosti pro meteory (AMS) šlo o meteor. Ohnivou kouli na denní obloze spatřili lidé od státu Delaware až po kanadský Montréal, napsala agentura AP.
před 11 mminutami

Po vítězství PSG nad Arsenalem vypukly ve Francii násilnosti

Francouzská policie zadržela 416 lidí po násilnostech, které vypukly po sobotním vítězství fotbalového klubu Paris Saint-Germain (PSG) nad anglickým Arsenalem ve finále Ligy mistrů. Největší nepokoje propukly v Paříži, kde policisté zadrželi přes 280 osob. Výrazně klidnější byla atmosféra v Budapešti, kde se finálový zápas ligy konal. Informovala o tom agentura AFP.
08:27Aktualizovánopřed 40 mminutami

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Armáda později vyzvala obyvatele jižního Libanonu k evakuaci na sever od řeky Zahrání s tím, že v oblasti na jih od řeky bude provádět údery proti militantnímu hnutí Hizballáh, píše agentura AFP.
07:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 2 hhodinami

Poslední legální opoziční strana v Rusku čelí rostoucímu tlaku

Ruský autoritářský režim dlouhodobě stupňuje represe proti liberálně demokratické straně Jabloko. Ta je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Desítky jejích členů jsou stíhány z politických důvodů nebo už skončily ve vězení. Další úřady zařadily na seznam takzvaných zahraničních agentů.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00. Uzavřena byla i silnice nižší kategorie vedoucí souběžně s dálnicí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi, oznámilo v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 5 hhodinami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 8 hhodinami
Načítání...