Maduro vyřadil opoziční kandidátku, přesto může přijít o moc nad Venezuelou

Nahrávám video

Venezuelu v neděli čekají klíčové prezidentské volby, které se tentokrát i díky tlaku mezinárodních sankcí konají s účastí opozice. O třetí prezidentský mandát usiluje současný autoritář Nicolás Maduro, který se stal hlavou státu v roce 2013 po smrti Huga Cháveze. Velkou šanci má podle průzkumů kandidát opozičního bloku Jednotná demokratická platforma (PUD) Edmundo González Urrutia. Ten nahradil vítězku primárek Maríu Corinu Machadovou, které režim účast ve volbách zakázal. Kvůli výraznému hospodářskému propadu za Madurovy vlády odešlo ze země, jejíž ropné zásoby jsou jedny z největších na světě, téměř osm milionů lidí.

Kandidátem opozičního bloku PUD se místo vítězky primárek Maríi Coriny Machadové stal o generaci starší Edmundo González. Charismatické političce totiž režim účast ve volbách zakázal. Machadová se umlčet nenechala a na volebních setkáních své příznivce vyzývá k setrvání ve volebních místnostech celý den – aby lidé přispěli k hlídání regulérnosti hlasování. „Proto musí být všichni aktivní hned od rána. Položím vám otázku: Kdo obhajuje váš hlas? My!“ apelovala šestapadesátiletá politička.

Podle Madura se tentokrát věci mění. Pod tlakem amerických i evropských sankcí se zavázal konat svobodné volby. A jakkoliv se o nich tak mluvit zatím nedá, protože kromě zákazu kandidatury pro Machadovou zatýkaly bezpečnostní složky také řadu aktivistů a politiků, věří si opozice na úspěch a po čtvrtstoletí na možnou změnu socialistických poměrů.

Pozici Madura, kterého za prezidenta neuznávají USA a řada dalších zemí, výrazně oslabují ekonomické problémy a vysoká inflace. Propad hospodářství je také hlavní příčinou masové emigrace, kterou si raději zvolila více než čtvrtina Venezuelanů. Těm režim i přes tvrdou kritiku znemožnil širší účast ve volbách.

V uplynulých letech se navíc životní podmínky velké části obyvatel ještě výrazně zhoršily. Venezuela přitom v minulosti patřila k nejvíce prosperujícím zemím v Latinské Americe.

Madurovi socialisté kontrolují parlament i justici. Sám autoritářský vůdce zachovává ostrou rétoriku, kterou před volbami ještě přitvrdil. Například tvrdí, že opozice, kterou se nebojí označit za fašisty, rozpoutá krveprolití. Ta se naopak snaží o uklidnění a povzbuzení obyvatelstva, aby se nebálo hlasovat. „V neděli pošlete účet fašistům, extrémní pravici. Dejme jim výprask, aby se už nikdy neprobrali,“ povzbuzoval své příznivce Maduro.

Hlavním volebním tématem je ekonomika

Podle posledních průzkumů má González náskok několika desítek procentních bodů nad Madurem a mohl by dostat padesát až šedesát procent hlasů. Podle deníku El País je tak skoro vyloučené, že by Maduro mohl uspět bez rozsáhlých volebních podvodů.

Na prezidenta celkem kandiduje deset lidí, šanci na úspěch ale mají podle analytiků jen současný vládce a kandidát opoziční platformy PUD.

Bývalý diplomat a velvyslanec González se profiluje jako muž dialogu a v rozhovoru pro stanici CNN řekl, že je připravený jednat s vládními představiteli, pokud by byl zvolen prezidentem. „Ve velmi mnoha případech není možné vyřešit konflikty jinak než skrze jednání a dialog,“ uvedl.

Napětí roste

Před volbami se podle agentur a tisku zvýšilo napětí v zemi. Maduro prohlašoval, že Venezuelci budou v neděli rozhodovat mezi mírem a válkou, tvrdil také, že se ekonomická situace stabilizovala a jen on dokáže zaručit stabilitu a harmonii.

Na zlepšení a stabilizaci ekonomiky cílí i opozice. Ve svém programu slibuje také konec korupce veřejných činitelů a demokratizaci poměrů v zemi. Vládní úřady přičítají hospodářské problémy mimo jiné mezinárodním sankcím ze strany Spojených států a dalších západních zemí.

Na volby bude dohlížet mnoho zahraničních pozorovatelů

Podle analytiků je stále otázkou, jak se vládní blok zachová v případě vítězství opozice. Vláda má pod kontrolou centrální volební úřad CNE, který volební proces řídí. Podle deníku El País však bude klíčový postoj armády.

Ministr obrany Vladimir Padrino López avizoval, že armáda uzná výsledky vyhlášené CNE. Opozice již dala najevo, že je odhodlána protestovat v případě podvodů. „Uděláme, co je nutné udělat, abychom dosáhli dodržení (volebních) výsledků,“ řekl stanici CNN González.

Na regulérnost hlasování budou dohlížet stovky pozorovatelů ze zahraničí. Mise EU však chybí – režim ji nepozval kvůli uvaleným sankcím, za což si od členů opozice vysloužil silnou kritiku.

„(Vzkazujeme) panu Madurovi, že ho sledujeme, pozorně sledujeme. Musí to být svobodné a spravedlivé volby, bez represí, bez zastrašování voličů. A také, bez ohledu na to, kdo vyhraje, očekáváme, že vítěz bude pokračovat v péči o demokratické instituce ve Venezuele,“ varoval bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby.

Mandát nově zvoleného prezidenta začne 10. ledna, což vytváří prostor pro jednání mezi vládou a opozicí. Současný vládní blok má však většinu v parlamentu, jelikož opozice poslední volby bojkotovala jako nesvobodné.

Svůj hlas může v neděli odevzdat až jednadvacet milionů Venezuelanů.

Režim zabránil příletu exprezidentů

Panamský prezident José Raúl Mulino podle agentur oznámil, že Venezuela zabránila přicestovat skupině bývalých latinskoamerických prezidentů, kteří chtěli v zemi pozorovat průběh nedělních prezidentských voleb. Exprezidenti patří ke skupině Svoboda a demokracie, která je kritická k Madurovi.

Mulino na síti X uvedl, že letadlo společnosti Copa Airlines, které mělo odletět z Panamy, nedostalo povolení pro let ve venezuelském vzdušném prostoru. Podle agentury AFP byli na palubě letadla panamská exprezidentka Mireya Moscosová a také bývalí prezidenti Kostariky Miguel Ángel Rodríguez, Bolívie Jorge Quiroga a Mexika Vicente Fox. Venezuelské úřady po bývalých prezidentech chtěly, aby z letadla vystoupili, delegace to ale odmítla.

Panamské ministerstvo zahraničí si povolalo představitele venezuelské diplomatické mise pro vysvětlení. Venezuelské úřady později popřely uzávěru svého vzdušného prostoru. Podle Panamy však měly problém i další lety společnosti Copa Airlines na linkách do a z Venezuely.

Španělská agentura EFE v pátek večer sdělila, že venezuelské orgány po příletu zadržely delegaci členů parlamentu ze španělské konzervativní Lidové strany. Na síti X to předtím napsal šéf strany Alberto Núñez Feijóo. Podle agentury Europa Press venezuelské úřady chtějí zákonodárce deportovat. Delegaci, kterou vede europoslanec Esteban González Pons, pozvala do země opozice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 12 mminutami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 42 mminutami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 1 hhodinou

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 1 hhodinou

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 3 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 4 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.