Málo co je horší než zmařená naděje, vzpomíná Merkelová v knize na srpen 1968

Zpráva o porážce pražského jara a okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 zasadila bývalé německé kancléřce Angele Merkelové ránu, kterou prý cítí dodnes. V knize s názvem Svoboda, Paměti 1954–2021, která v úterý vyšla ve třech desítkách jazyků, vzpomíná významná politička na svou kariéru i vazby na Česko. Merkelová nepovažuje žádné ze svých rozhodnutí v krizích z doby šestnáctileté vlády za vyloženou chybu, uvedla v rozhovoru pro web mediální skupiny RND.

Merkelová v pamětech, v nichž na více než sedmi stech stránkách popisuje svůj život od narození v roce 1954 do konce politické kariéry v roce 2021, líčí mimo jiné dovolenou, kterou v srpnu 1968 strávila s rodiči v Československu.

„Základnu jsme měli v Peci pod Sněžkou v Krkonoších,“ vzpomíná a popisuje, jak byli místní lidé hrdí na změny, které inicioval Alexander Dubček, i jak byli přesvědčeni, že vývoj nelze zvrátit. „To na mě udělalo velký dojem a zapůsobilo to na mě,“ napsala bývalá kancléřka. Rodina se podle ní z dovolené vracela s pocitem naděje.

O okupaci Československa v noci z 20. na 21. srpna se pak dozvěděla z rádia. „Dodnes mám před očima místo, na kterém v kuchyni rádio mé babičky stálo. Ránu do břicha, kterou mi tato zpráva zasadila, také dodnes cítím. Ve čtrnácti letech jsem zjistila, že je v životě jen málo horších věcí, než je zmařená naděje,“ tvrdí bývalá vrcholná politička.

Pro jejího otce Horsta Kasnera, který se přestěhoval v padesátých letech ze západního Německa do Německé demokratické republiky (NDR), byla porážka pražského jara podle ní velkým zklamáním. „Od systému se stále více distancoval,“ napsala.

Studijní pobyty v Praze

Po studiu na vysoké škole Merkelová působila v akademii věd NDR a v této souvislosti vzpomíná na několik tříměsíčních studijních pobytů na československé akademii věd v Praze, především na setkání s profesorem Rudolfem Zahradníkem.

„Zval své hosty často domů, strávila jsem s ním a jeho manželkou Milenou nezapomenutelné večery,“ napsala bývalá kancléřka v memoárech. „Jsem velmi ráda, že tento výjimečný vědec a člověk... mohl po konci komunismu až do smrti v roce 2020 ještě třicet let svého života bádat a žít ve svobodě,“ dodala.

Jednání s Putinem

V části knihy věnované době, kdy už zastávala funkci německé kancléřky, se Merkelová o Česku zmiňuje v souvislosti s jednáním s ruským vládcem Vladimirem Putinem v Soči v lednu 2007.

„Výčitka střídala výčitku. Několik minut Putin nadával na iráckou válku v roce 2003, na Spojenými státy plánovaný systém raketové obrany National Missile Defence (NMD), včetně zamýšleného umístění v Polsku a Česku, zuřivě přepočítával dosah íránských raket, aby dokázal absurditu takového raketového deštníku,“ napsala Merkelová.

Putin podle ní trval na tom, že americký systém je namířen i proti Rusku. Politička připomíná, že ruský vůdce pak jednal o systému také s americkým prezidentem Georgem Bushem mladším, přičemž jeho nástupce Barack Obama plán na radarovou základnu v Česku opustil.

Ruského vládce ve svých memoárech označuje Merkelová za člověka, který na ni působil jako muž, který chce být až zoufale brán vážně. Byl prý „pořád ve střehu“, jen aby se k němu někdo nechoval špatně, vždy připravený na „mocenské hry“.

„Dokážu pochopit, že lidé, kteří vidí, co Putin páchá na Ukrajině, mi vytýkají chyby. S tím musím žít,“ prohlásila politička, která vládla Německu jako kancléřka v letech 2005 až 2021. Ve vztahu k Rusku vsázela mimo jiné na prohlubování hospodářské spolupráce a doufala, že to může přinést i politické změny v Rusku. Zároveň ale přiznává, že chtěla zajistit levný plyn pro německé hospodářství.

Migrační vlna

Kromě politiky vůči Rusku se Merkelová v memoárech vrací také k migrační krizi roku 2015 a ke slavné větě „Zvládneme to“, „Wir schaffen das“, kterou pronesla, aby uklidnila obyvatele Německa.

„Kdyby mi tehdy někdo řekl, že ‚Wir schaffen das‘, tahle tři banální slova, mi budou někteří potom týdny, měsíce, roky a někteří až dodnes vyčítat, podívala bych se na ně nevěřícně a zeptala se: Co prosím? Nemám říkat, že to zvládneme, protože by tato slova mohl někdo špatně pochopit tak, že chci do Německa přivést všechny uprchlíky světa?“ napsala.

Během uprchlické krize si Merklová vzpomněla i na Prahu. Když se rozhodovala, zda otevřít běžencům ze Sýrie německé hranice, měla před očima podle svých slov obrázky z roku 1989, kdy se na západoněmecké velvyslanectví v Praze uchýlili východoněmečtí uprchlíci, kteří žádali o možnost vycestovat na Západ.

Varování pro německé demokratické strany

V knize se vyslovila pro to, aby Evropa chránila své vnější hranice, zároveň ale vždy umožňovala legální migrační cesty. Evropa podle ní bude vždy díky své prosperitě a hodnotám migranty přitahovat.

S ohledem na vzestup protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD) Merkelová varovala demokratické partaje před tím, aby se snažily AfD „rétoricky trumfovat“, aniž by nabízely skutečná řešení problémů.

Merkelová byla 18 let předsedkyní Křesťanskodemokratické unie (CDU) a mezi lety 2005 a 2021 stála v čele německé vlády. Po odchodu z vrcholné politiky se stáhla do ústraní a veřejně vystupuje jen zřídka. Výjimkou byla naposledy v září slavnostní recepce u příležitosti jejích sedmdesátých narozenin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 1 hhodinou

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 2 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 5 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 5 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 6 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 8 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...