Mayová vyjednala právně závazné doplňky brexitové dohody. Corbynovi to nestačí

Evropská unie a Velká Británie se zavázaly, že učiní vše, aby do konce roku 2020 našly náhradní řešení za spornou irskou pojistku. Vyplývá to ze společného prohlášení, na němž se v pondělí večer ve Štrasburku shodla britská premiérka Theresa Mayová a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Podle Mayové další doplněk dohody zajišťuje, že EU se nebude moci snažit uplatňovat pojistku neomezeně dlouhou dobu. Zároveň tím byl podle ní splněn požadavek poslanců, kteří napoprvé nepodpořili brexitovou dohodu a v úterním hlasování díky tomu mohou změnit názor. Vůdce opozice Jeremy Corbyn ovšem jednání označil za neúspěch a smlouvu podpořit nehodlá.

Podle Mayové se obě strany shodly na „právně závazném“ dodatku, podle něhož bude Brusel i Londýn pracovat na „alternativních ujednáních“, jež mají zabránit, aby pojistka musela na konci přechodného období v prosinci 2020 vstoupit v platnost. Brusel rovněž bude čelit arbitrážím, pokud by se pokoušel časově neomezeně pomocí této pojistky svázat Británii s Unií.

Opatření, která mají zabránit vzniku tvrdé hranice mezi Irskem a britským Severním Irskem, vadí zejména části britských konzervativců. Obávají se, že kvůli nim zůstane Británie součástí evropského celního prostoru.

Britská premiérka podotkla, že kromě dojednaných dodatků přijme její země jednostrannou deklaraci, podle níž nebude vázána dohodnutou pojistkou, pokud by v budoucnu ztroskotala vyjednávání o podobě vztahů s EU.

Vyjednané doplňky text dohody nemění, zdůraznil Juncker

Dojednaný dodatek podle Junckera nijak nemění dříve dohodnutý text. „Naše dohoda poskytuje smysluplná vyjasnění a právně závazné záruky k brexitové dohodě a pojistce,“ upřesnil šéf Evropské komise na tiskové konferenci s britskou premiérkou. Zároveň prohlásil, že doufá v to, že nové záruky budou dostatečnou motivací pro poslance, aby umožnili své zemi odejít z Unie s dohodou.

Připomněl také, že pokud Britové nestihnou z Evropské unie odejít před volbami do Evropského parlamentu, tedy do 23. května, budou si muset i oni volit nové europoslance.

Theresa Mayová a Jean-Claude Juncker po jednání ve Štrasburku
Zdroj: Vincent Kessler/Reuters

Corbynovi se vyjednané dodatky nelíbí

Britská Dolní sněmovna bude o dohodě znovu hlasovat v úterý. Mezi poslanci se již ozvaly první hlasy, které Mayovou chtějí na základě čerstvých změn nově podpořit. Stejně tak ovšem zní i opačný názor, podle něhož jsou úpravy pouze kosmetické a nemají žádnou právní závaznost.

Skupina konzervativců uvedla, že kvůli nutné právní analýze dojednaných doplňků bude třeba hlasování odložit. Teprve po důkladném rozboru se chtějí rozhodnout rovněž severoirští unionisté, kteří jsou klíčovými partnery menšinové vlády Mayové. 

Podle vůdce opozičních labouristů Jeremyho Corbyna skončilo jednání Mayové ve Štrasburku neúspěchem a Dolní sněmovna by měla v úterním hlasování brexitovou dohodu odmítnout. 

Nahrávám video

Média v pondělí spekulovala o odkladu hlasování

Během pondělí se také spekulovalo o tom, že by Mayová mohla úterní hlasování v Dolní sněmovně odložit. S takovým tvrzením přišel deník The Sun. Podle něj by mohlo být smyslem odsunutí ukázat Evropské unii, jaká podoba dokumentu by měla šanci získat v parlamentu většinu.

List The Times zase napsal, že britský parlament bude o dokumentu možná nakonec hlasovat pouze nezávazně. Podle The Times bude dohoda v případném nezávazném hlasování obsahovat britské požadavky na změny týkající se sporné irské pojistky, na něž Brusel odmítá přistoupit.

Komentátor serveru Politico připomněl, že Mayová by odkladem úterního hlasování porušila svůj slib, který poslancům dala, a čelila by tak kritice, že zákonodárcům předložila jakousi imaginární dohodu místo té, o níž s Bruselem vyjednávala dva roky. Podle BBC by v případě odkladu hlasování o brexitové dohodě nastala vlna ministerských rezignací a zesílilo by volání po premiérčině odchodu.

Po kritizovaném předchozím odkladu slíbila Mayová koncem února britským poslancům, že o dohodě stanovující podmínky odchodu z EU budou hlasovat 12. března. Poslanci už dohodu jednou odmítli právě kvůli irské pojistce. Pokud v úterý brexitovou smlouvu nepodpoří, mají se ve středu vyslovit k tomu, zda si přejí brexit bez dohody. Pokud by ani tato varianta neprošla, má následovat hlasování o odkladu vystoupení z EU, plánovaného na 29. března.

Nahrávám video

EU případný odklad zřejmě automaticky neodsouhlasí

Unijní vyjednavač brexitu Michel Barnier v pátek nabídl Británii možnost jednostranně odejít z navrhovaného jednotného celního prostoru v případě uplatnění irské pojistky, ale Severní Irsko by podle něj v tomto prostoru muselo zůstat. Londýn toto řešení vzápětí odmítl jako krok ohrožující jednotu země.

O brexitu mají šéfové států a vlád ostatních 27 unijních zemí společně hovořit na řádném summitu EU 21. a 22. března. Unijní činitelé ale nečekají, že by se na summitu, jen týden před 29. březnem, tedy datem britského odchodu, mezi ostatními premiéry a prezidenty a šéfkou britské vlády uskutečnilo nějaké „zásadní“ jednání.

Případná britská žádost o prodloužení dvouletého období k jednání o podobě brexitu by tak podle diplomatických informací musela zaznít dříve a EU27 ji velmi pravděpodobně nehodlá automaticky odsouhlasit. Ostatní země budou chtít především slyšet, k čemu konkrétně bude takový odklad dobrý. A kvůli termínu voleb do Evropského parlamentu nyní unijní činitelé nečekají, že by bylo jednání možné protahovat za 24. květen. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 41 mminutami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 8 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 12 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...