Média: Dohoda o vině a trestu se strůjci útoků z 11. září platí

Dohoda o vině a trestu se třemi strůjci teroristických útoků z 11. září 2001 platí, ačkoliv ji ministr obrany Lloyd Austin v srpnu zrušil. Podle agentury AP, která cituje nejmenovaný zdroj, to rozhodl vojenský soud. V rámci dohody se tři obžalovaní a dlouholetí vězni na základně v Guantánamu doznávají k účasti na útocích, výměnou za to nedostanou trest smrti.

Rozhodnutí soudu nebylo ještě oficiálně vydáno, na základě svých zdrojů však o něm informují agentura AP a deník The New York Times.

Pentagon oznámil uzavření dohody na konci července. V rámci dohody se k vině přiznali údajný strůjce útoku z 11. září Chálid Šajch Muhammad a jeho komplici Valíd Attaš a Mustafa Ahmad Havsáví. Za přiznání se podle agentury AP muži vyhnuli riziku trestu smrti.

Několik dnů po oznámení dohody ji však ministr obrany Austin zrušil. Dohoda totiž vyvolala silnou kritiku ze strany republikánů. Podle soudce Matthewa McCalla však rozhodnutí ministra přišlo příliš pozdě a Austin neměl pro něj oprávnění.

Podle soudce by tak proces s třemi muži, kteří byli obžalováni za přípravu atentátu v roce 2012, měl pokračovat podle již uzavřené dohody. Soudce však nestanovil kalendář slyšení, uvedl deník The New York Times.

Při útocích 11. září 2001 zemřelo v USA téměř tři tisíce lidí. Dvě civilní letadla unesená islamisty narazila do mrakodrapů Světového obchodního centra. Další dopravní letoun o několik desítek minut později narazil do budovy Pentagonu a čtvrtý se zřítil do polí v Pensylvánii.

K útokům se přihlásil šéf teroristické organizace al-Káida Usáma bin Ládin, který se skrýval pod ochranou afghánského radikálního hnutí Taliban. Následná americká invaze do Afghánistánu přinesla pád talibánského režimu, bin Ládinovi se ale podařilo uniknout a dalších téměř deset let se skrýval. Američané ho dopadli a zabili v květnu 2011 v Pákistánu.

Válka v Afghánistánu skončila stažením amerických sil a jejich spojenců a opětovným obsazením země Talibanem v roce 2021. Vyžádala si skoro dvě stě tisíc lidských životů.

Věznici Guantánamo zřídila Bushova administrativa v reakci na teroristické útoky z 11. září 2001. Američané tam zadržovali přes 780 lidí kvůli podezření z terorismu, většina z nich ale nebyla nikdy obviněna.

Podle organizací na ochranu lidských práv byli vězni mučeni a vystaveni nelidskému zacházení. Nynější prezident Joe Biden už dříve ohlásil záměr zavřít Guantánamo ještě před koncem svého volebního období.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Začaly primárky v Michiganu. Poznamenal je střet mezi demokraty

V Michiganu v úterý začaly ostře sledované demokratické primárky před volbami do Senátu. Voliči vybírají mezi umírněnou kongresmankou Haley Stevensovou a progresivním Abdulem El-Sayedem. Vítěz se utká s bývalým republikánským kongresmanem Mikem Rogersem v listopadovém klání, které je klíčové pro snahu Demokratické strany opět získat většinu v horní komoře Kongresu. S Rogersem mezi republikány o nominaci nikdo nesoupeří, uvádějí agentura AP a stanice ABC News.
před 2 mminutami

Lesní požáry mají dlouhodobý dopad na ekosystémy a lidské zdraví, varuje řecký odborník

Závažné důsledky lesních požárů jak pro životní prostředí, tak pro veřejné zdraví zdůraznil v rozhovoru pro ERTNews Demosthenes Sarigiannis, profesor environmentálního inženýrství na Aristotelově univerzitě v Soluni.
před 23 mminutami

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. Požáry vypukly ve skladových komplexech ve vesnici Krasnyj Bor v Leningradské oblasti a ve městě Čechov v Moskevské oblasti. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil, uvedl velitel vojenské správy ukrajinské Sumské oblasti Oleh Hryhorov.
09:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 6 hhodinami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 7 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 7 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.