Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

„Grónsko nechce být vlastněno a kontrolováno Spojenými státy a nechceme být jejich součástí,“ zdůraznil Nielsen a dodal, že ostrov zůstává součástí Dánského království.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová navázala slovy, že není snadné „čelit tak velkému tlaku od našeho nejbližšího spojence“.

Středeční schůzka

Blížícího se středečního setkání dánského ministra zahraničí Larse Lökkeho Rasmussena a grónské ministryně zahraničí Vivian Motzfeldtové se šéfem diplomacie USA Marcem Rubiem se zúčastní i americký viceprezident JD Vance, sdělil šéf dánské diplomacie. Po zasedání zahraničního výboru dánského parlamentu Rasmussen upřesnil, že Vance se chce jednání zúčastnit a bude politiky hostit v Bílém domě, napsal server The Guardian.

Dánsko a Grónsko požádaly minulý týden o schůzku, aby osobně projednaly nejnovější vývoj poté, co Trumpova administrativa otevřeně mluvila o svých ambicích získat toto dánské autonomní území. Trumpova administrativa zdůvodňuje zájem o Grónsko mimo jiné potřebou ostrov lépe chránit.

Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen dodal, že se v pondělí setká také s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, aby projednali otázky týkající se bezpečnosti v Arktidě a jejím okolí, přičemž se ke schůzce připojí i grónská ministryně Motzfeldtová.

Bílý dům uvedl, že USA zvažují různé možnosti, jak Grónsko jako strategicky významný a na nerostné suroviny bohatý ostrov získat. Rubio minulé úterý členům amerického Kongresu řekl, že Trump chce Grónsko od Dánska koupit a nyní tam neplánuje podniknout vojenskou invazi.

Kongresman chce v otázce Grónska svázat Trumpovi ruce

Demokratický poslanec americké Sněmovny reprezentantů Jimmy Gomez představil návrh zákona, který by znemožnil Trumpovi naplnit jeho hrozby a koupit Grónsko, případně se zmocnit ostrova silou, informoval portál Axios. Návrh je v přímém rozporu s legislativou, kterou v pondělí představil republikánský kongresman Randy Fine. Jeho návrh by současného šéfa Bílého domu naopak zmocnil podniknout nezbytné kroky k získání území.

Gomez předložil třístránkový dokument nazvaný „Zákon na ochranu suverenity Grónska“, který má zabránit využití prostředků z federálního rozpočtu na financování Trumpových ambicí v Grónsku. Konkrétně návrh zakazuje využití těchto peněz na podporu „invaze, anexe, nákupu nebo jiné formy získání Grónska“ vládou USA. Zamezuje také financování nasazení amerických vojáků na ostrově či placení kampaní s cílem ovlivnit veřejné mínění Gróňanů, aby podpořili převzetí ostrova Spojenými státy.

Přijetí obou popsaných návrhů – demokratického i republikánského – je nicméně vysoce nepravděpodobné, podotkl Axios. Obě komory Kongresu v současnosti ovládají republikáni, mnozí z nich se však staví proti Trumpově záměru, aby Spojené státy obsadily Grónsko vojensky.

Po úspěšném zásahu americké armády ve Venezuele a únosu tamního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura do Spojených států z 3. ledna Trump pohrozil vojenskými intervencemi či dalšími kroky vedle Grónska hned několika dalším zemím – včetně Kolumbie, Kuby, Mexika či Íránu, připomněl Axios.

Dánsko má ve sporu s USA i podporu Německa

Spojené státy jsou nadále nepostradatelným spojencem Evropy, je ale jasné, že vztahy už nejsou tak dobré, jak bývaly. Na tiskové konferenci po jednání s německým ministrem obrany Borisem Pistoriusem to prohlásila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Pistorius zdůraznil, že Berlín stojí ve sporu o Grónsko plně za Kodaní a podporuje územní celistvost Dánského království.

Vztahy Spojených států a Evropy se zhoršily po nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu loni v lednu.

Arktický ostrov býval do 50. let minulého století dánskou kolonií a v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament. Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 získalo Grónsko možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.