Zahraniční politika

Arménie by podle premiéra Nikola Pašinjana mohla uspořádat referendum o volbě mezi Euroasijskou ekonomickou unií a Evropskou unií, pokud země formálně požádá o členství v EU. Zatím si však podle něj Jerevan své možnosti teprve vyjasňuje. Pašinjan zároveň poznamenal, že Moskva chce, aby Arménie tuto otázku vyřešila už nyní.

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.

„Když se podíváme na všechny okolnosti, nejčernější scénář říká, že to souvisí,“ říká o zadržení Čecha v Číně a procesu s možným čínským špionem v Česku exministr zahraničí a poslanec sněmovního zahraničního výboru Jan Lipavský (za ODS). Tento výklad podložil charakterem obvinění zadrženého Čecha a vyjádřením čínského mluvčího, který oba případy zmínil v témž brífinku. Stát by měl být podle Lipavského obezřetný. „Klíčové je získat podporu dalších zemí, typicky Evropské unie, a zahájit diplomatické kroky vůči Číně,“ nastínil postup, který by považoval za adekvátní. Dále v Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem odpovídal na otázky ohledně možnosti výměny zadržených občanů, plánované cesty předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD) do Pekingu nebo českých vztahů s Tchaj-wanem.

Neshody mezi vládou a prezidentem trvají. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl výzvu hlavy státu Petra Pavla k obnovení koordinačních schůzek nejvyšších ústavních činitelů. „Babiš po zkušenostech a neustálé kritice vlády nemá zájem s takovým prezidentem spolupracovat. Já tomu rozumím. Prezident by se měl dle ústavy přizpůsobit vládě, ne naopak. Prezident vyvolává nevhodné konflikty,“ tvrdí europoslanec Ivan David (SPD). „V demokracii politik ctí ústavní rámec a zvyklosti. Pokud je premiér osloven prezidentem, je minimální slušnost alespoň odpovědět. Babišovo chování je mimo rámec. Snaží se privatizovat tuto zemi a hodit do koše všechny ústavní principy,“ míní předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marian Jurečka. Téma také probrali politolog Petr Jüptner a ústavní právník Ondřej Preuss. Debatou provázel Lukáš Dolanský.

Uvolněné křeslo v Senátu Spojených států po nečekaně zesnulém republikánovi Lindsey Grahamovi zaujme jeho sestra Darline Grahamová Nordoneová. V pondělí to oznámil guvernér Jižní Karolíny Henry McMaster, jehož stát Graham v horní komoře Kongresu USA zastupoval, napsala v noci na úterý agentura AP. Grahamová Nordoneová dokončí Grahamův mandát, který skončí v lednu nadcházejícího roku.

Zemřel americký senátor Lindsey Graham, uvedla agentura Reuters s odkazem na politikovu kancelář. Jednasedmdesátiletý republikán patřil k nejvlivnějším členům Kongresu, a to hlavně v zahraniční politice. V posledních letech podporoval Ukrajinu a její boj proti ruské agresi. Americký prezident Donald Trump označil Grahama za jednoho z nejlepších zákonodárců a skutečného amerického vlastence. Bude hodně chybět, dodal. Grahama ocenili rovněž izraelští a evropští politici.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli pro ČT řekl, že neplánuje obnovit koordinační schůzky s prezidentem Petrem Pavlem ohledně zahraniční a bezpečnostní politiky. Podle jeho slov se pohled vlády a hlavy státu na zahraniční politiku liší, a neví tedy, co by s prezidentem měl řešit. Zmínil také, že by na schůzky neměl čas. Pavel na summitu NATO v Ankaře avizoval, že obnovení pravidelných setkání nejvyšších ústavních činitelů znovu navrhne. Pavel bude podle mluvčího Hradu Víta Koláře dále usilovat o spolupráci, protože považuje koordinaci ústavních činitelů za důležitou.

Prezident Petr Pavel věří, že po sporech ohledně účasti na posledním summitu NATO se jeho vztahy s premiérem Andrejem Babišem (ANO) uklidní. Pavel to v sobotu řekl v diskusi na multižánrovém festivalu Pohoda na Slovensku, kde se sešel s tamní exprezidentkou Zuzanou Čaputovou. Pavel označil za absurdní snahu vládního hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), aby ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přišel o nejvyšší české státní vyznamenání, Řád bílého lva.

Premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Petr Pavel v úterý večer byli na večeři lídrů na summitu NATO. Pavel svou účast oznámil ráno před odletem do Ankary. Vláda delegovala premiéra, jehož doprovodila manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun a splnit závazek dvou procent HDP, letos to nestihne. Hlavními body jednání summitu jsou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajiny či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. V Ankaře je i prezident USA Donald Trump.

„Když někdo vyčítá politický aktivismus Ústavnímu soudu, tak to je Čech, který neví, jaká je role Ústavního soudu. Ona je politická. On řeší politický spor mezi ústavními institucemi,“ zdůraznil v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem emeritní předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský, který dodal, že ÚS si nevybírá, co bude soudit. „Musí soudit to, co mu aktivní legitimovaný subjekt předloží,“ poznamenal.

Vláda nepočítá s účastí prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Po jednání kabinetu to oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že Česko zastoupí delegace, kterou povede předseda vlády, tedy Babiš, a doplní ji ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Důvody rozhodnutí jsou podle Babiše čistě praktické. Kabinet probral mimo jiné výhled vývoje veřejných financí do roku 2030.

Litva souhlasila s tím, že Číně umožní otevřít v zemi diplomatické zastoupení na nižší úrovni – úřad chargé d’affaires, uvedl ve středu předseda zahraničního výboru litevského parlamentu Remigijus Motuzas.

Americko-íránské memorandum o porozumění podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona otevírá cestu k trvalému míru a sníží ceny ropy. Dohodu podle CNN přivítal i generální tajemník NATO Mark Rutte nebo čínské ministerstvo zahraničí. Naopak v Izraeli jsou už méně optimističtí. Zatímco americký prezident Donald Trump dohodu prezentuje jako své velké vítězství, američtí demokratičtí senátoři ji považují za dobrou pouze pro Írán, nikoli pro USA, a kritizovalo ji i několik republikánských senátorů.

Prezident Petr Pavel stále neví, jestli bude součástí delegace na summit NATO v Ankaře. Vláda rozhodnutí o složení delegace odložila na 22. června, původně avizovala už 8. červen. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) by Česko mělo být na summitu zastoupeno delegací v čele s premiérem Andreje Babišem (ANO). Ministrovi také vadila prezidentova „kritika vlády“ na návštěvě Estonska. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by národní zájmy měli hájit „ti nejvyšší, nejsilnější, s největšími kompetencemi“, prezidentovu účast na akci tak podporuje. Diskuzí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým, který stejně jako premiér Donald Tusk v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.

Americké imigrační úřady zadržely a hodlají vyhostit sestru šéfky kubánského konglomerátu Gaesa, oznámil ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) americký ministr zahraničí Marco Rubio. Gaesa je holding s aktivy v hodnotě miliard dolarů a s neprůhlednou strukturou, který formálně spravuje kubánská armáda, ale fakticky ho ovládají příbuzní a věrní spojenci dlouholetého kubánského lídra Raúla Castra. Americká vláda na společnost začátkem května uvalila sankce.

Historicky první kompetenční žaloba prezidenta na vládu ohledně ústavního výkladu pravomocí je čím dál pravděpodobnější. Petr Pavel potvrdil, že podnět k Ústavnímu soudu podá, pokud mu vláda zamezí v možnosti reprezentovat Česko na červencovém summitu NATO v Ankaře. Vláda bude podle premiéra Andreje Babiše (ANO) rozhodovat o složení delegace 8. června. Předseda kabinetu už dva měsíce trvá na tom, že postoj Česka k obranným výdajům má na summitu vysvětlovat on a členové vlády a nikoliv prezident.

Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar ve středu v Praze jednal s českým šéfem diplomacie Petrem Macinkou (Motoristé). Probírali mimo jiné prohloubení ekonomické spolupráce i aktuální krize na Blízkém východě a jejich dopad na Evropskou unii. Macinka po jednání sdělil, že chce, aby bylo jasné, že Česko patří mezi přátele Izraele. V té souvislosti mimo jiné uvedl, že tuzemsko nepřipustí žádné další obchodní sankce proti Izraeli, i kdyby mělo být jediným státem EU, který by je blokoval.

„(Ruský vládce Vladimir) Putin rozumí jedině síle. Pokud nebude zahnán do kouta, tak nebude jednat. Proto se nejspíš (americký prezident Donald) Trump momentálně soustředí na jiné konflikty než na válku na Ukrajině. (...) Evropa nemá tak cynické vyjednavače, aby zvládala tato jednání ve stylu perského tržiště s notoricky lhajícím Putinem,“ sdělil v Událostech, komentářích člen sněmovního zahraničního výboru Marek Benda (ODS). „Nemyslím si, že je v dohledné době možné, že by Putin mohl být někam zatlačen. Pokud bude válka v současném stavu pokračovat, tak se zahnání do kouta nedočkáme. Doufám ve větší zapojení Američanů do jednání,“ řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Hosté dále probrali nového náčelníka generálního štábu a stav NATO. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.

„Demokracie je silná, když má osobnosti, které respektují právní stát. (...) Americký prezident Donald Trump nerespektuje právní stát, vyhrožuje soudcům, napadá novináře a porušuje některé zákony,“ uvedl v Duelu ČT24 předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (za ODS a TOP 09). „Chování prezidenta USA Donalda Trumpa také není můj šálek, ale to bychom měli americkou demokracii za hodně slabou, pokud bychom se obávali, že by jedna administrativa Donalda Trumpa tuto demokracii zničila,“ uvedl exministr zahraničních věcí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Tématem Duelu ČT24 bylo také setkání čínského a amerického prezidenta, Benešovy dekrety a spor prezidenta Petra Pavla a premiéra Andreje Babiše (ANO) o účast na summitu NATO. Pořadem provázel Jiří Václavek.

Americký prezident Donald Trump se v pátek v Pekingu druhým dnem setkal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem, informují tiskové agentury. Čínský vůdce šéfa Bílého domu uvítal podáním ruky v zahradách uzavřeného vládního komplexu Čung-nan-chaj, kde se oba nechali vyfotografovat. Společným obědem Trump oficiální návštěvu Číny ukončil a poté odletěl do Washingtonu. Oba státníci summit podle médií považují za úspěšný.

Za osm let od předchozí návštěvy Donalda Trumpa v Číně se situace změnila a americký prezident se musí připravit na „Velkou čínskou zeď sebevědomí“. Čína stále více vnímá Spojené státy jako velmoc v úpadku a jako „světového potížistu“, píše ve čtvrtek zahraniční tisk v souvislosti s čínsko-americkým summitem.

Prezident Petr Pavel se s premiérem Andrejem Babišem (ANO) dohodl v souvislosti s návrhy nových velvyslanců na čtyřech změnách, oznámil před odletem na summity Slavkovského formátu a Bukurešťské devítky. Blíže je nekomentoval. Usnesení ohledně vyslání diplomatů schválila předchozí vláda Petra Fialy (ODS), Babišův kabinet ho ale koncem ledna zrušil. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) tehdy prohlásil, že je chce vybrat znovu, transparentně a v souladu s prioritami nové vlády.