Mezinárodní měnový fond snížil kvůli válce na Ukrajině odhad růstu světové ekonomiky

Mezinárodní měnový fond (MMF) snížil odhad letošního růstu světové ekonomiky na 3,6 procenta, zatímco dosud růst odhadoval na 4,4 procenta. Hospodářské vyhlídky se podle fondu zhoršily zejména kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu a kvůli sankcím, kterými se západní země snaží přimět Moskvu k ukončení agrese. Ruská ekonomika letos podle prognózy MMF klesne o 8,5 procenta, ještě loni jí předpovídal růst o 2,8 procenta. Růst české ekonomiky letos zpomalí na 2,3 procenta, zatímco loni dosáhl 3,3 procenta.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Ekonomické škody způsobené tímto konfliktem přispějí k výraznému zpomalení růstu globální ekonomiky,“ konstatoval MMF. Loni světová ekonomika vzrostla o 6,1 procenta po poklesu o 3,1 procenta v předchozím roce, kdy hospodářskou aktivitu po celém světě tvrdě zasáhla pandemie covidu-19.

MMF nyní předpokládá, že v příštím roce světová ekonomika vykáže růst o 3,6 procenta, což by bylo stejné tempo, jaké měnový fond očekává i letos. Jeho lednová prognóza, která byla aktualizací podzimního výhledu, hospodářský růst na příští rok odhadovala na 3,8 procenta.

Fond upozornil, že válka na Ukrajině vedle zpomalování hospodářského růstu vede i k zesilování inflačních tlaků. „Válka způsobila další růst cen komodit a zintenzivnila výpadky v dodavatelských řetězcích, což přispívá k inflaci,“ uvedl fond. Inflace podle něj zůstane na zvýšené úrovni delší dobu, než se dříve předpokládalo.

Růst v eurozóně zpomalí na 2,8 procenta, v USA na 3,7

Měnový fond očekává, že hospodářský růst v eurozóně v letošním roce zpomalí na 2,8 procenta z loňských 5,3 procenta. V lednu přitom letošní růst ekonomiky eurozóny fond odhadoval na 3,9 procenta. Odhad letošního růstu ve Spojených státech, které jsou největší ekonomikou světa, fond snížil na 3,7 procenta z dosud předpokládaných čtyř procent. Odhad růstu čínské ekonomiky pak MMF zhoršil o 0,4 procentního bodu na 4,4 procenta.

Ukrajinská ekonomika se letos podle prognózy propadne o 35 procent. „Tento tvrdý kolaps je přímým důsledkem invaze, destrukce infrastruktury a exodu obyvatel,“ poznamenal fond. „I v případě, že by válka brzy skončila, ztráta životů, destrukce fyzického kapitálu a odliv obyvatel výrazně zbrzdí ekonomickou aktivitu na mnoho příštích let,“ upozornil.

Nahrávám video

Zpomalí i česká ekonomika

Podle prognóz MMF růst české ekonomiky letos zpomalí na 2,3 procenta, zatímco loni dosáhl 3,3 procenta. V listopadu přitom pravidelná mise MMF v Česku letošní růst odhadla na 3,5 procenta.

Navzdory zhoršení výhledu je MMF ohledně letošního vývoje české ekonomiky optimističtější než české ministerstvo financí. Na příští rok počítá nejnovější prognóza fondu se zrychlením tempa růstu české ekonomiky na 4,2 procenta. Fond rovněž predikuje, že inflace v Česku se letos vyšplhá na devět procent, zatímco loni činila 3,8 procenta. Na příští rok měnový fond očekává pokles inflace na 2,3 procenta. 

Navzdory předpokládanému zpomalení ekonomiky počítá MMF v letošním roce s poklesem míry nezaměstnanosti v Česku na 2,5 procenta z 2,8 procenta v loňském roce. Příští rok fond očekává další pokles, a to na 2,3 procenta.

České ministerstvo financí ve své dubnové prognóze snížilo odhad růstu tuzemské ekonomiky na letošní rok na 1,2 procenta z lednové předpovědi 3,1 procenta. Odhad průměrné celoroční inflace naopak zvýšilo, a to na 12,3 procenta z dosud předpokládaných 8,5 procenta. Odhady jsou ale kvůli válce nejisté. 

Rusko opouští další velká firma

Německý výrobce spotřebního zboží Henkel se v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině rozhodl ukončit své podnikatelské aktivity v Rusku. Firma v zemi zaměstnává zhruba dva a půl tisíce lidí, kterým bude ještě po nějakou dobu vyplácet mzdy. „Henkel bude se svými týmy v Rusku pracovat na podrobnostech, aby zajistil řádný průběh (ukončení aktivit),“ uvedla společnost. Upozornila, že náklady spojené s odchodem z Ruska zatím nelze vyčíslit.

Společnost Henkel v prohlášení odsoudila útok ruských vojsk na Ukrajinu i násilí páchané na civilistech. „Naší prioritou zůstává dělat vše pro to, abychom podpořili své kolegy a kolegyně na Ukrajině,“ okomentoval rozhodnutí předseda představenstva Carsten Knobel.

Firma už začátkem března v reakci na ruský útok na Ukrajinu oznámila zastavení všech plánovaných investic v Rusku i přerušení reklamních a sponzorských aktivit v této zemi. Tehdy ale ještě neohlásila zastavení výrobních aktivit, což se na valné hromadě stalo terčem kritiky ze strany akcionářů, kteří se obávají dopadů na pověst podniku, upozornila agentura DPA.

Henkel vyrábí například prací prášky, produkty pro péči o vlasy či lepidla. V Česku firma působí od roku 1991. Divize Henkel Česká republika má podle svých internetových stránek přibližně 250 zaměstnanců, jeden výrobní závod a jedno kancelářské pracoviště.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šířil do Německa, zastavil ho déšť

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila. Belgický král Philippe přerušil svou letní dovolenou a navštívil zasahující hasiče.
04:07Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoV Chorvatsku počítají škody po požáru u Omiše, evakuováno tam bylo 300 Čechů

Letošní lesní požáry dosud spálily téměř 600 tisíc hektarů napříč celou Evropou. Škody počítají i v Chorvatsku, kde minulý týden vypukl rozsáhlý požár v pobřežním letovisku u Omiše. Zahynul tam jeden člověk, čtyřicet dalších utrpělo zranění. Tisíce lidí se musely evakuovat, mezi nimi i tři sta Čechů. „Nic nám nezbylo,“ řekl český turista Matyáš Vičan. Společně se svým otcem měl všechna zavazadla v autě, které shořelo. Aut během požárů celkem shořelo více než sto, plameny zničily také třicet domů a čtyřicet lodí.
před 2 hhodinami

Sestřelený dron přiletěl do Lotyšska z Běloruska, uvedl ministr obrany Melnis

Dron sestřelený v pátek v Balvském kraji vletěl do lotyšského vzdušného prostoru z Běloruska, uvedl v pondělí ráno v rozhovoru pro Lotyšskou televizi ministr obrany Raivis Melnis. Trosky byly nalezeny v Balvském kraji a odborníci je nadále zkoumají. Původ dronu zatím nebyl oficiálně potvrzen, je však pravděpodobné, že šlo o ukrajinský bezpilotní letoun útočící na cíle v Rusku, který z kurzu vychýlila ruská opatření elektronického boje.
před 5 hhodinami

Ministr spravedlnosti USA odmítl říct, zda bude jednat nezávisle na Trumpovi

Americký ministr spravedlnosti Todd Blanche v nedělním rozhovoru se stanicí NBC News odmítl říct, že bude vždy jednat nezávisle na Bílém domě. Zároveň uvedl, že prezident Donald Trump ho nikdy nepožádal, aby stíhal konkrétní osoby. Senát potvrdil Trumpova bývalého osobního právníka do funkce ministra spravedlnosti na začátku srpna. Kritici se obávají, že úřad tradičně nezávislý na Bílém domě bude pod jeho vedením prosazovat Trumpovu politickou agendu.
před 6 hhodinami

Bulharský ostrov svaté Anastázie se připravuje na hosty Eurovize 2027

Ostrov svaté Anastázie by se mohl stát jedním z hlavních dějišť Eurovize 2027 v Burgasu. Jediný obydlený ostrov v Bulharsku se připravuje na účinkující i další hosty. Konat by se tam mohly tvůrčí dílny, setkání zaměřená na psaní písní nebo speciální večírek.
před 6 hhodinami

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 6 hhodinami

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
před 7 hhodinami

Rusko buduje tajné dronové základny v dosahu zemí NATO, píše The Telegraph

Rusko buduje utajené základny, z nichž je možné vysílat vysoce výkonné drony hluboko na území států Severoatlantické aliance. Napsal to server The Telegraph, který se odvolává na vlastní zjištění. Jeho vyšetřování odhalilo deset ruských základen s nově vybudovanými odpalovacími rampami pro nejmodernější ruské útočné drony s dlouhým doletem. Moskva na tyto informace nereagovala.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.