Mezinárodní měnový fond snížil kvůli válce na Ukrajině odhad růstu světové ekonomiky

Mezinárodní měnový fond (MMF) snížil odhad letošního růstu světové ekonomiky na 3,6 procenta, zatímco dosud růst odhadoval na 4,4 procenta. Hospodářské vyhlídky se podle fondu zhoršily zejména kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu a kvůli sankcím, kterými se západní země snaží přimět Moskvu k ukončení agrese. Ruská ekonomika letos podle prognózy MMF klesne o 8,5 procenta, ještě loni jí předpovídal růst o 2,8 procenta. Růst české ekonomiky letos zpomalí na 2,3 procenta, zatímco loni dosáhl 3,3 procenta.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Ekonomické škody způsobené tímto konfliktem přispějí k výraznému zpomalení růstu globální ekonomiky,“ konstatoval MMF. Loni světová ekonomika vzrostla o 6,1 procenta po poklesu o 3,1 procenta v předchozím roce, kdy hospodářskou aktivitu po celém světě tvrdě zasáhla pandemie covidu-19.

MMF nyní předpokládá, že v příštím roce světová ekonomika vykáže růst o 3,6 procenta, což by bylo stejné tempo, jaké měnový fond očekává i letos. Jeho lednová prognóza, která byla aktualizací podzimního výhledu, hospodářský růst na příští rok odhadovala na 3,8 procenta.

Fond upozornil, že válka na Ukrajině vedle zpomalování hospodářského růstu vede i k zesilování inflačních tlaků. „Válka způsobila další růst cen komodit a zintenzivnila výpadky v dodavatelských řetězcích, což přispívá k inflaci,“ uvedl fond. Inflace podle něj zůstane na zvýšené úrovni delší dobu, než se dříve předpokládalo.

Růst v eurozóně zpomalí na 2,8 procenta, v USA na 3,7

Měnový fond očekává, že hospodářský růst v eurozóně v letošním roce zpomalí na 2,8 procenta z loňských 5,3 procenta. V lednu přitom letošní růst ekonomiky eurozóny fond odhadoval na 3,9 procenta. Odhad letošního růstu ve Spojených státech, které jsou největší ekonomikou světa, fond snížil na 3,7 procenta z dosud předpokládaných čtyř procent. Odhad růstu čínské ekonomiky pak MMF zhoršil o 0,4 procentního bodu na 4,4 procenta.

Ukrajinská ekonomika se letos podle prognózy propadne o 35 procent. „Tento tvrdý kolaps je přímým důsledkem invaze, destrukce infrastruktury a exodu obyvatel,“ poznamenal fond. „I v případě, že by válka brzy skončila, ztráta životů, destrukce fyzického kapitálu a odliv obyvatel výrazně zbrzdí ekonomickou aktivitu na mnoho příštích let,“ upozornil.

Nahrávám video

Zpomalí i česká ekonomika

Podle prognóz MMF růst české ekonomiky letos zpomalí na 2,3 procenta, zatímco loni dosáhl 3,3 procenta. V listopadu přitom pravidelná mise MMF v Česku letošní růst odhadla na 3,5 procenta.

Navzdory zhoršení výhledu je MMF ohledně letošního vývoje české ekonomiky optimističtější než české ministerstvo financí. Na příští rok počítá nejnovější prognóza fondu se zrychlením tempa růstu české ekonomiky na 4,2 procenta. Fond rovněž predikuje, že inflace v Česku se letos vyšplhá na devět procent, zatímco loni činila 3,8 procenta. Na příští rok měnový fond očekává pokles inflace na 2,3 procenta. 

Navzdory předpokládanému zpomalení ekonomiky počítá MMF v letošním roce s poklesem míry nezaměstnanosti v Česku na 2,5 procenta z 2,8 procenta v loňském roce. Příští rok fond očekává další pokles, a to na 2,3 procenta.

České ministerstvo financí ve své dubnové prognóze snížilo odhad růstu tuzemské ekonomiky na letošní rok na 1,2 procenta z lednové předpovědi 3,1 procenta. Odhad průměrné celoroční inflace naopak zvýšilo, a to na 12,3 procenta z dosud předpokládaných 8,5 procenta. Odhady jsou ale kvůli válce nejisté. 

Rusko opouští další velká firma

Německý výrobce spotřebního zboží Henkel se v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině rozhodl ukončit své podnikatelské aktivity v Rusku. Firma v zemi zaměstnává zhruba dva a půl tisíce lidí, kterým bude ještě po nějakou dobu vyplácet mzdy. „Henkel bude se svými týmy v Rusku pracovat na podrobnostech, aby zajistil řádný průběh (ukončení aktivit),“ uvedla společnost. Upozornila, že náklady spojené s odchodem z Ruska zatím nelze vyčíslit.

Společnost Henkel v prohlášení odsoudila útok ruských vojsk na Ukrajinu i násilí páchané na civilistech. „Naší prioritou zůstává dělat vše pro to, abychom podpořili své kolegy a kolegyně na Ukrajině,“ okomentoval rozhodnutí předseda představenstva Carsten Knobel.

Firma už začátkem března v reakci na ruský útok na Ukrajinu oznámila zastavení všech plánovaných investic v Rusku i přerušení reklamních a sponzorských aktivit v této zemi. Tehdy ale ještě neohlásila zastavení výrobních aktivit, což se na valné hromadě stalo terčem kritiky ze strany akcionářů, kteří se obávají dopadů na pověst podniku, upozornila agentura DPA.

Henkel vyrábí například prací prášky, produkty pro péči o vlasy či lepidla. V Česku firma působí od roku 1991. Divize Henkel Česká republika má podle svých internetových stránek přibližně 250 zaměstnanců, jeden výrobní závod a jedno kancelářské pracoviště.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 3 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 5 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 6 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 7 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...