Morales je v Mexiku, které mu prý zachránilo život. Dění v Bolívii označil za puč

Bývalý bolivijský prezident Evo Morales přiletěl do Mexika, které mu udělilo azyl. Na letišti, kam ho s mezipřistáním v Paraguayi dopravil stroj mexického letectva, ho přivítal tamní ministr zahraničí Marcelo Ebrard. Morales odstoupil v neděli po téměř dvou týdnech pod tlakem masových demonstrací a v reakci na výzvu armády. Dění ve své zemi označil za puč.

Po příletu Morales prohlásil, že Mexiko mu zachránilo život a že bude pokračovat v politice, dokud bude žít. Obhajoval svoji politiku a řekl, že pokud se dopustil nějakého zločinu, tak jedině toho, že je domorodým indiánem a „antiimperialistou“.

Ministr Ebrard řekl, že jeho země nabídla Moralesovi azyl z humanitárních důvodů, neboť jeho život byl v Bolívii ohrožen. Také mexická vláda podle šéfa diplomacie Moralesovu demisi považuje za důsledek vojenského puče.

Moralese z letiště přepravil vojenský vrtulník na místo, které mexická vláda z bezpečnostních důvodů neupřesnila.

Jeho cesta do azylu nebyla bez komplikací. Odlet ze středobolivijského města Chimore, které je baštou jeho stoupenců a kam se po nedělní demisi stáhl, byl odložen, protože jeho příznivci obklopili letiště. Později letoun nedostal povolení tankovat v Peru a stroj proto přistál v Paraguayi.

Morales odstoupil z funkce v neděli po vlně protestů vyvolaných tím, že pravděpodobně zmanipuloval volby, aby se udržel ve funkci. „Odjíždím do Mexika s vděčností za otevřenost těchto bratří, kteří nám poskytli azyl pro záchranu našeho života. Bolí mě, že zemi opouštím z politických důvodů, ale vždy mi na ní bude záležet. Brzy se vrátím s větší silou a energií,“ napsal během dne Morales. Do Mexika se vydal z letiště v bolivijském městě Chimore, které je baštou jeho spojenců.

Pořádek v zemi nastoluje armáda

Policie v pondělí vyzvala armádu k posílení bezpečnosti v zemi, protože policejní síly k nastolení pořádku už nestačí. Podle zprávy televizní stanice Unitel armádní velení oznámilo, že proti „skupinám vandalů“ nasadí spolu s policisty své jednotky.

Velitel bolivijské armády generál Williams Kaliman oznámil, že vojáci se spolu s policisty pokusí vyhnout krveprolití. Vyzval občany, aby pomohli nastolit pořádek. Od nasazení vojáků se distancoval ministr obrany Javier Zavaleta, který v pondělí formálně podal demisi.

Bitevní pole v La Pazu

Do metropole La Pazu dorazily v pondělí tisíce Moralesových příznivců. Na záběrech ze sociálních sítí je slyšet, jak pochodují ulicemi a křičí „Ano, teď, občanskou válku!“ Na řadě míst vyrostly barikády střežené ozbrojenci z řad odpůrců exprezidenta, v některých čtvrtích staví barikády lidé u svých domů, aby je ochránili před rabováním. Zavřeny jsou též obchody. 

Do La Pazu se v pondělí vydali i horníci z oblasti Potosí a Sucre, jejichž karavana 50 autobusů ale byla po cestě napadena Moralesovými odpůrci. Házeli na ně kameny a někteří horníci skončili v nemocnici. Odborářský svaz pak rozhodl, aby se karavana vrátila, uvedl deník El Deber.

Vlna rezignací

Vedle Moralese své funkce opustili viceprezident, předseda senátu a předseda dolní komory parlamentu. Podle právníků, které citoval bolivijský deník El Deber, vede nyní zemi dvaapadesátiletá senátorka Jeanine Áňezová. Ta jako druhá místopředsedkyně Senátu zůstala jedinou členkou vedení parlamentu, která z funkce neodstoupila.

Kvůli rezignaci Moralese a dalších bolivijských ústavních činitelů se v úterý sejde zákonodárný sbor, který by měl odstoupení prezidenta potvrdit, či odmítnout.

V Bolívii se už tři týdny odehrávají střety příznivců a odpůrců politika, který zemi vládl téměř čtrnáct let, což mu umožnila kritizovaná změna ústavy. Nepokoje si vyžádaly několik mrtvých a na čtyři sta zraněných. Vypukly kvůli výsledkům prezidentských voleb, v nichž podle volebního soudu zvítězil těsně po neobvyklé pauze ve sčítání hlasů už v prvním kole Morales. Opozice i Organizace amerických států (OAS) označily volby za zmanipulované. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 2 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 8 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 11 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 12 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...