Na rozděleném Kypru roste napětí

Nahrávám video

Na rozděleném Kypru se podle mírové mise OSN množí případy porušování vojenských pravidel. Podél nárazníkového pásma, které odděluje řeckou a tureckou část ostrova, se budují opevnění. Vojenskou přítomnost podle vojáků mírových sil OSN posilují obě strany. Severní Kypr uznalo od rozdělení ostrova pouze Turecko. Naopak vláda v Nikósii má podporu mezinárodního společenství.

Jsou to místa, kam nikdo nevkročil od poloviny 70. let minulého století. Výjimku mají vojáci mírových sil OSN, nazývaní modré přilby. Nárazníková zóna půlí Kypr na dvě části. V té nejužší, v hlavním městě Nikósii, odděluje řecký a turecký svět necelých dvacet metrů, v té nejširší měří území OSN více než sedm kilometrů.

V poslední době je ale podle vojáků mírových sil na obou stranách linie až příliš rušno. Varují před nově zbudovanými palebnými stanovišti vybavenými kulomety nebo raketomety. Na severu i na jihu přibyly desítky bezpečnostních kamer. Kyperská vláda tvrdí, že tak chce zabránit nelegální migraci.

„V tomto roce jsme byli svědky téměř sedmdesátiprocentního nárůstu porušení vojenských pravidel. Hlavně se to týká výstavby na obou stranách podél nárazníkové zóny,“ uvedl náčelník mírových sil UNFICYP Ben Ramsay.

Vlády spolu nemluví

Podle Ramsaye se pravidla s podobnou intenzitou porušovala také loni. V létě napadli kontingent OSN útočníci ze severu. Modré přilby se jim snažily zabránit ve výstavbě silnice v nárazníkovém pásmu. Agresoři měli být v civilu oblečení vojáci Severokyperské republiky.

„Netušíte, jak to skončí. Pokud se ani jedna strana nezastaví, existuje jen jeden logický závěr, že se mír zvrhne v násilí,“ tvrdí Ramsay.

Kypr je rozdělený od roku 1974. Po puči kyperských Řeků a snaze o připojení k Athénám následoval vpád turecké armády a vznik separatistického státu. Od té doby až na výjimky spolu znepřátelené vlády nemluví.

„OSN věří, že je možné nalézt vzájemně přijatelné řešení kyperského problému. Nevzdali jsme se ani po 60 letech,“ sdělil letos v lednu zvláštní vyslanec OSN na Kypru Colin Stewart.

Koalice žen volá po dialogu

Příkladem chce jít kyperská Řekyně Anna Koukkidesová a kyperská Turkyně Ipek Bormanová. Členky Kyperské koalice žen se snaží dostat obě strany opět za jednací stůl. „Odkláníme se od světového míru. Odkláníme se od bezpečného světa. A Kypr je součástí regionální bezpečnostní skládanky. Potřebuje svět další konflikt?“ řekla členka řídícího výboru Kyperské koalice žen Anna Koukkidesová-Procopiouová.

Dosavadní rozhovory vždy ztroskotaly. Severní Kypr a Turecko chtějí dva samostatné státy. Naopak Řecko a Kyperská republika usilují o vznik federálního státu. Vláda na severu v červnu zopakovala, že se jí s jihem nepodařilo nalézt společnou řeč. Do té doby bude ostrov dál rozdělovat úzká linie bez života. Zpravodaj ČT Václav Černohorský však podotýká, že čekat ostrý konflikt by bylo až příliš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 35 mminutami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 8 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 12 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...