Navalnyj dostal 19 let za extremismus. Trest si má odpykat ve vězení s nejpřísnějšími podmínkami

Ruský soud uložil 19 let odnětí svobody už vězněnému opozičnímu předákovi Alexeji Navalnému, který byl nově obžalován mimo jiné z extremismu. Prokuratura žádala 20 let za mřížemi. Navalnyj, který si již odpykává dřívější tresty, obvinění z extremismu označil za absurdní. Trest si má odpykat ve vězeňské kolonii se zvláštním režimem.

Navalnyj byl shledán vinným ze série nových obvinění, která se týkala údajné extremistické činnosti. Informaci o rozsudku podle agentury Reuters přinesli příznivci Navalného na sociálních sítích. Podle některých západních médií není zatím jasné, zda se páteční trest připočítá k předchozím, nebo zda má nyní Navalnyj celkem ve vězení strávit 19 let. 

Na videozáznamu ze soudního jednání ve věznici IK-6 s přísným režimem v obci Melechovo ve Vladimirské oblasti, kde si Navalnyj odpykává předchozí trest, bylo opozičníka vidět v černém vězeňském mundúru, jak stojí se založenýma rukama a poslouchá rozsudek.

Zvukový přenos byl tak špatný, že prakticky nebylo možné rozeznat, co soudce říká, napsala agentura Reuters. Proces začal tím, že soudce na žádost obžaloby utajil průběh jednání. Celkem 16 terénních slyšení proběhlo v neveřejném režimu, tvrdí BBC News Russian

Spolu s Navalným byl souzen i Daniel Cholodnyj, bývalý technický ředitel kanálu Navalnyj Live, který působí na serveru YouTube. Podle nezávislého listu Novaja gazeta ho soud poslal do trestanecké kolonie s běžným režimem na osm let. Prokuratura pro něj žádala desetileté vězení.

V „extremistické“ kauze byl Navalnyj obviněn podle sedmi paragrafů ruského trestního zákoníku, z nichž nejpřísnější je ten o vytváření extremistického společenství. Ruské orgány považují za „extremistické společenství“ Fond boje proti korupci (FBK), který je v Rusku zakázán.

Kromě toho byl politik obviněn z vyzývání k extremismu, účasti na extremistických aktivitách, vytváření nevládní organizace, která porušuje práva občanů, financování extremismu, zapojování mládeže do nebezpečných činů a rehabilitace nacismu. Po nabytí právní moci rozsudku bude Navalnyj převezen do trestanecké kolonie se zvláštním režimem, poznamenala ruská agentura Interfax. 

Trestanecká kolonie

Kolonie se zvláštním režimem jsou zařízení s nejpřísnějšími podmínkami výkonu trestu odnětí svobody. Podle ruského trestního zákoníku jsou do nich posíláni muži odsouzení na doživotí nebo ti, u nichž je „zvlášť nebezpečná recidiva trestných činů“ – v Navalného případě se obžaloba opírá o druhý bod.

Cely v těchto koloniích mají mimo jiné nepřetržité osvětlení a kamerový dohled, popisuje Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), podle něhož v těchto zařízeních odsouzenci nesmějí mluvit se spoluvězni a když se pohybují uvnitř věznice, musí jít v předklonu s rukama spoutanýma za zády, přičemž je doprovázejí dozorci a pes. Vězni nesmějí komunikovat s přáteli nebo příbuznými a prvních deset let nesmějí mít návštěvy, píše rozhlasová stanice na svém webu.

Zprvu byl Navalnyj uvězněn proto, že kvůli léčbě nedodržel podmínky dříve uloženého podmíněného trestu za údajný podvod, později přibylo další odsouzení. Navalnyj trvá na své nevině a všechny verdikty připisuje politické objednávce z Kremlu, který se snaží umlčet své kritiky. Poslední rok opoziční předák strávil ve vězeňském zařízení ve Vladimirské oblasti, kde jej pod různými záminkami už sedmnáctkrát zavřeli za trest na samotku. 

Navalnyj, který je pokládán za nejvýraznějšího oponenta režimu ruského prezidenta Vladimira Putina, je za mřížemi od začátku roku 2021. Zadržen byl na moskevském letišti po návratu z Německa, kde se léčil a zotavoval po otravě jedem ze skupiny novičok. Z otravy obvinil přímo Putina, Kreml však popřel i samotnou otravu, dříve potvrzenou západními experty.

Reakce zahraničních politiků

Páteční verdikt už odsoudily některé evropské země včetně Česka. „Rozsudek v kauze Alexeje Navalného je pokračováním nechutného divadla postupné likvidace ruské opozice a občanské společnosti. Odsuzujeme zneužívání zákonů, porušování základních lidských práv a rozhodnutí založená na lži a manipulaci,“ uvedla česká diplomacie na sociální síti X, dříve známé jako Twitter.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková považuje verdikt za čirou nespravedlnost. „Putin se nebojí ničeho více než těch, kteří jsou proti válce a korupci a kteří brání demokracii, dokonce i z vězeňské cely. Kritické hlasy neumlčí,“ uvedla šéfka německé diplomacie na sociální síti X, dříve známé jako Twitter.

Předseda Evropské rady Charles Michel označil proces za zmanipulovaný a verdikt za nepřijatelný. „Opakuji výzvu Evropské unie k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění pana Navalného,“ napsal Michel. K propuštění opozičního předáka vyzvala také Paříž, Londýn nebo Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lidé na severovýchodě USA hlásili exploze, ve skutečnosti šlo o meteor

Obyvatelé severovýchodu Spojených států v sobotu hlásili policii hlasité exploze. Po dvou silných ranách se otřásly budovy ve státech Massachusetts a Rhode Island a úřady pátraly po příčině. Podle Americké společnosti pro meteory (AMS) šlo o meteor. Ohnivou kouli na denní obloze spatřili lidé od státu Delaware až po kanadský Montréal, napsala agentura AP.
před 39 mminutami

Po vítězství PSG nad Arsenalem vypukly ve Francii násilnosti

Francouzská policie zadržela 416 lidí po násilnostech, které vypukly po sobotním vítězství fotbalového klubu Paris Saint-Germain (PSG) nad anglickým Arsenalem ve finále Ligy mistrů. Největší nepokoje propukly v Paříži, kde policisté zadrželi přes 280 osob. Výrazně klidnější byla atmosféra v Budapešti, kde se finálový zápas ligy konal. Informovala o tom agentura AFP.
08:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Armáda později vyzvala obyvatele jižního Libanonu k evakuaci na sever od řeky Zahrání s tím, že v oblasti na jih od řeky bude provádět údery proti militantnímu hnutí Hizballáh, píše agentura AFP.
07:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 3 hhodinami

Poslední legální opoziční strana v Rusku čelí rostoucímu tlaku

Ruský autoritářský režim dlouhodobě stupňuje represe proti liberálně demokratické straně Jabloko. Ta je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Desítky jejích členů jsou stíhány z politických důvodů nebo už skončily ve vězení. Další úřady zařadily na seznam takzvaných zahraničních agentů.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00. Uzavřena byla i silnice nižší kategorie vedoucí souběžně s dálnicí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi, oznámilo v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 6 hhodinami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 9 hhodinami
Načítání...