Bulharské úřady mají důkazy o tom, že výbuchy tamních muničních skladů byly úmyslné, mnohem déle, než dosud přiznávaly. S odkazem na oficiální dokumenty to uvedlo Rádio Svobodná Evropa. Sérii explozí v letech 2011 až 2020 dala prokuratura v Sofii tento týden veřejně do souvislosti s otravou zbrojaře Emiliana Gebreva, kauzou Vrbětice a s aktivitou ruských tajných služeb v Evropě.
Podle bulharského novináře Nikolaje Stojanova by případ útoku na Gebreva z dubna 2015 vyhasl, nebýt dění ve Velké Británii. Tam se v březnu 2018 pokusili dva agenti ruské tajné služby GRU otrávit bývalého špiona Sergeje Skripala. V obou případech byl použit nervový jed novičok.
S podezřením na zapojení Moskvy do otravy Emiliana Gebreva přišla Sofie loni. „Pokud by tehdy nebyly informace o Skripalovi, a teď o dění v Česku, případ by v Bulharsku byl mrtvý už před lety,“ myslí si Stojanov.
Opozice chce vědět, jak daleko sahá vliv ruských tajných služeb
Výbuchy ve Vrběticích byly impulsem nejen pro oživení vyšetřování explozí skladů munice v Bulharsku, ale také pro tlak na místní vládu z řad opozice. „Opravdu chceme vědět, jak hluboko v Bulharsku pronikly ruské tajné služby, s důrazem na náš obranný průmysl,“ žádá opoziční poslanec Velizar Šalamanov.
Po anexi Krymu řídil Šalamanov bulharské ministerstvo obrany. Bez výsledku tehdy pátral po tom, proč se nezvykle rychle udělují bezpečnostní prověrky. „Zjistil jsem tehdy, jak na ministerstvu obrany, tak na ministerstvu zahraničí, že o čemkoli se bavíme, až příliš rychle vědí v Kremlu,“ vzpomíná.
Experti připomínají hlavně fakt, že bulharský obranný průmysl je stále závislý na ruských technologiích a trzích kontrolovaných bývalým Sovětským svazem. „Nejenže má Rusko vliv na udržování našich zbrojních systémů a energetiku, ale též na telekomunikace a také na politiku,“ připomíná bezpečnostní analytik a další bulharský exministr obrany Todor Tagarev.
Bulharská vláda zatím mlčí. Na otázky novinářů a opozice na to, zda o aktivitách ruských tajných služeb věděla dříve, zatím neodpověděla.
