„Nechci opustit svou zemi ani ji zradit.“ V angličtině vychází paměti Navalného

Ruský opozičník Alexej Navalnyj, který zemřel v únoru 2024, ve vězení přemítal o smrti, každodenním životě, o rodině, ale také o politice a rusko-ukrajinské válce. „Jediné, čeho bychom se měli bát, je nechat naši vlast napospas drancování bandy lhářů, zlodějů a pokrytců,“ píše se v předstihu zveřejněných úryvcích z jeho pamětí, které v úterý vycházejí v angličtině pod názvem Patriot: A Memoir (Patriot: Paměti).

„Strávím zbytek svých dnů ve vězení a zemřu tady,“ napsal si Navalnyj v ruském vězení do deníku v únoru 2022, dva roky před svou smrtí. „Nebude se s kým rozloučit. Všechny narozeniny se budou slavit beze mě. Nikdy neuvidím svá vnoučata. Nebudu součástí rodinné historie. Nebudu na žádné fotce,“ zapsal si o měsíc později podle časopisu The New Yorker a listu The Times.

Navalného, známého kritika Kremlu, ruské úřady zadržely v lednu 2021, kdy se do vlasti vrátil po vážné otravě. Když 16. února 2024 zemřel ve věku 47 let, odpykával si v trestanecké kolonii na Sibiři mimo jiné devatenáctiletý trest za extremismus. Úřady tvrdí, že zemřel poté, co se mu udělalo náhle zle po návratu z procházky.

Navalného okolí i někteří světoví státníci tvrdí, že za úmrtím opozičníka stojí – ať přímo, či nepřímo – režim ruského vládce Vladimira Putina. Kreml popřel, že se na smrti Navalného podílel stát. Americké tajné služby podle dubnové zprávy listu The Wall Street Journal dospěly k závěru, že Putin pravděpodobně přímo nenařídil Navalného zabít.

„Jediné, čeho bychom se měli bát, je nechat naši vlast napospas drancování bandy lhářů, zlodějů a pokrytců,“ napsal do deníku Navalnyj 17. ledna 2022.

Pobyt ve vězení

V úryvcích také popisuje typický den v trestanecké kolonii: budíček v 06:00, snídaně v 06:20 a nástup do práce v 06:40. „V práci sedíte sedm hodin u šicího stroje na stoličce nižší než je výška kolen,“ napsal. „Po práci ještě několik hodin sedíte na dřevěné lavici pod portrétem Putina,“ doplnil.

V deníku píše také o své hladovce z dubna 2021, kvůli které každý den zhubl o jeden kilogram, či jak se ve stejnou dobu „poprvé cítí emocionálně i morálně na dně“.

Navzdory samotě ale zápisky podle agentury AFP prosvítá i Navalného humor – v jedné pasáži například píše, že deník může rodina po jeho smrti zpeněžit, přičemž její tragické okolnosti pomohou „knihu prodat“.

„Autora knihy zavraždil nechvalně známý prezident. Co víc by si mohlo marketingové oddělení přát?“ vtipkuje.

V posledním záznamu z ledna 2024 se Navalnyj svěřil, že se jeho spoluvězni i někteří dozorci diví, proč se vracel do Ruska. „Nechci opustit svou zemi ani ji zradit. Jestli vaše přesvědčení za něco stojí, musíte být připraveni ho bránit a v případě potřeby přinést oběti,“ napsal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...