Nechte nám naše barevné šaty, žádají Afghánky. Za svobodu žen se demonstruje i v Česku

Nahrávám video

Islamistický Taliban ženám v Afghánistánu stejně jako před dvaceti lety brání ve vzdělání, vyhazuje je z práce a nutí je se zahalovat. Afghánky žijící v Česku se na situaci doma dívají s obavami, nečinně sedět ale nechtějí. Pro 168 hodin o nich natáčel Martin Mikule.

Ve čtvrtek vstoupil do kin nadějný český film – Moje Slunce Mad. Sbírá ceny na festivalech a bude usilovat i o nominaci na Oskara. Příběh Češky provdané do Afgánistánu natočila formou animovaném filmu režisérka Michaela Pavlátová na motivy knihy Frišta Petry Procházkové. Přestože román vznikal před dvaceti lety, příběh působí dojmem, jako kdyby ho autorka napsala před měsícem.

Petra Procházková vysvětluje, že před dvaceti lety měly navrch tendence otevřít Afghánistán světu a dát daleko větší možnost ženám se vzdělávat. Letos v srpnu však nastal obrat zpátky. Vojska NATO se rozhodla z Afghánistánu stáhnout a zemi velmi rychle dobyl islamistický Taliban.

Afghánky, které žijí v Česku a se kterými natáčela Česká televize, jsou z poměrů v rodné zemi vesměs zdrcené. Bojí se zejména o tamní ženy, které opět přišly o svobodu. Obzvlášť je mrzí, že nemohou studovat a chodit do práce.

„Žiji s manželem tady. Moje matka a moje sestry jsou ale v Afghánistánu. Moje sestra je učitelka, ale nemůže chodit do práce. Je to strašně těžké. Má čtyři děti, ale musí zůstat doma, nemá plat,“ zoufá si Afghánka Rana Baheerová. 

Afghánistán mohl prožít dvacet let relativní svobody, a za tu dobu se změnilo mnoho. Například počet žen pracujících ve veřejném sektoru se zdvojnásobil. Nyní je výrazně více soudkyň a policistek. V roce 1999 neměl Afghánistán ani jednu středoškolskou studentku a na základní školu chodilo jen devět tisíc dívek. Letos v létě už jich bylo dohromady tři a půl milionu.

Po návratu Talibanu je ale znovu všechno jinak. „V Afghánistánu už si i holčička po desátém roku věku může uvědomit, že nastala změna, protože ony třeba dřív mohly s dětmi chodit normálně na ulici. Pokud byly z nějaké normální rodiny, kde jim to tatínek nezakázal. Dneska to možné prostě není. Obléknou je do burky a nebude moct. Budou oddělené třídy,“ předpovídá Procházková.

Nechceme černé oblečení

Právě náboženský módní diktát je jeden z projevů změny režimu, na který se snaží upozornit protestní kampaně. „Nedotýkejte se mých šatů“ (Do not touch my clothes) je iniciativa, která se už měsíc šíří sociálními sítěmi. Ve čtvrtek demonstrovala na její podporu asi třicítka afghánských i českých žen v Praze. Chtěly tím ukázat, že nenosí jenom černé šaty a že nejsou v podřízené roli.

„Chci vám ukázat, že nenosíme jen burku. Když žena vypadá krásně, tak je i země krásná,“ vysvětlila Afghánka Lema. „Je to pro nás velmi důležité. Je to součást naší kultury, kterou Taliban potlačuje a pohřbívá,“ řekla další protestující – Talwasa.

V Česku žije odhadem několik set Afghánek. Přišly sem studovat, za prací nebo se svými manžely a otci. O svém soukromí moc mluvit nechtějí. Bojí se o bezpečnost příbuzných doma.

„Mám jednoho synovce, co žije v Kandaháru. Poslal mi nějaké fotky, mají to všude rozbité. Stěhoval se někam jinam, nevím vůbec kam, ani telefon nefunguje, někde funguje, někde nefunguje, tak to ani nevím,“ popsala Hossaii. „Vím o rodinách, které se vrátily domů a našly všechno rozmlácené. Protože byly proti všemu, co Taliban představuje,“ uvedla zase Susanne.

Nebezpečí pro aktivní

Naposled ve středu Afghánistán šokovala smrt známé nadějné volejbalistky Mahjabin Hakimiové, kterou našli s useknutou hlavou. Podle trenéra ji zavraždil Taliban. Ten to popřel.

„I kdyby to neudělal Taliban, situace není pro dívky bezpečná. Život je velmi nebezpečný hlavně pro aktivní dívky, novinářky nebo dívky, které chtějí žít aktivní společenský život,“ myslí si Rana Baheerová.

Mnohé Afghánky se ale tentokrát se změnou režimu nesmířily a demonstrují i v samotném Afghánistánu. Třebaže islamisté znovu řídí životy Afghánců, něco se přece jen změnilo. Stihla vyrůst vzdělaná a sebevědomá generace Afghánek.

„Afghánistán se otevřel světu, ženy se mohly potkávat na univerzitách, mluvit spolu, sociální sítě tomu napomohly, internet. Ženy vlastně zjistily, že se dá žít i jinak,“ dodala na závěr  česko-afghánská novinářka Fatima Rahimi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. Požáry vypukly ve skladových komplexech ve vesnici Krasnyj Bor v Leningradské oblasti a ve městě Čechov v Moskevské oblasti. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil, uvedl velitel vojenské správy ukrajinské Sumské oblasti Oleh Hryhorov.
09:06Aktualizovánopřed 18 mminutami

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 6 hhodinami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 6 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 7 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 7 hhodinami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 10 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.