Neklid v Podněstří vyvolává obavy z rozšíření ruské ozbrojené expanze

Nahrávám video

Ruská agrese na Ukrajině vnáší značný neklid také do blízkého zahraničí. V posledních dnech přicházejí varovné zprávy zejména z Podněstří, mezinárodně neuznávaného území proruských separatistů v Moldavsku.

Region zaznamenal diverzní útoky i ozbrojené incidenty. Podle Kyjeva a jeho západních spojenců může jít o snahy eskalovat útoky proti Ukrajině a zároveň rozšířit ruskou ozbrojenou expanzi na území dalších zemí. 

„Naše analýza naznačuje, že mezi různými silami v regionu existuje napětí a že mají zájem na destabilizaci situace. To činí Podněstří zranitelným a přináší rizika i pro Moldavsko,“ řekla prezidentka Moldavska Maia Sanduová. 

Podněstří. Hranice s Moldavskem
Zdroj: ČT24

Kdo drží prst na spoušti

Právě pod kontrolu Kyšiněva zhruba dvousetkilometrové pásmo lemující Dněstr de iure náleží. Faktickou kontrolu nad ním ale od vyhlášení nezávislosti v roce 1990 drží Moskva, respektive jím podporovaná samospráva. Ta v uplynulých dnech ohlásila několik incidentů, například střelbu na budovu ministerstva bezpečnosti či zničení dvou rozhlasových vysílačů. Separatisté podezřívají Ukrajinu. Kyjev i jeho spojenci ale tvrdí, že ruku na spoušti nedrží nikdo jiný než Kreml. 

„Akce považujeme za teroristické. S cílem destabilizovat region,“ řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. 

Ke kontroverzním událostem došlo krátce poté, co z vedení ruské armády zaznělo obvinění, že Moldavsko utlačuje ruskojazyčné obyvatele. Jeden z argumentů, který Moskva použila k napadení Ukrajiny.

Operace pod falešnou vlajkou?

K napjaté situaci se vyslovil i ministr obrany Velké Británie Ben Wallace. „Zaznamenali jsme už hrozby operací pod falešnou vlajkou na Ukrajině i v jejím okolí. To vše je součástí určitého typu (ruských) útoků. Ale také zoufalé snahy odvrátit pozornost od hlavního tématu, kterým je (ruské) selhání na Ukrajině.“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj považuje toto dění jako potvrzení svých dřívějších slov. Tedy, že ruská invaze na Ukrajinu byla zamýšlena jen jako začátek snahy o ovládnutí dalších zemí. 

Moskva své výbojné plány o něco více specifikovala na začátku tohoto týdne – rostřednictvím velitele Centrálního vojenského okruhu Rustama Minněkajeva. Jedním ze zadání, které podle něj ruská armáda dostala, je obsazení jižní Ukrajiny. A tedy přímé propojení právě s moldavským Podněstřím.

Rusko je proti vstupu Moldavska do EU, říká diplomat

Diplomat a politický geograf Jaroslav Kurfürst souhlasí, že uskutečněné útoky vypadají jako „útoky pod falešnou vlajkou“. Podle něho mohou mít jednak za cíl destabilizovat situaci, jednak sloužit jako záminka pro obvinění Ukrajiny nebo Moldavska z rozdmýchávání nepokojů. „Které by pak Rusko šlo řešit a zase by šlo někoho osvobozovat.“

Diplomat zdůraznil, že Ukrajina nemá zájem útočit na území Moldavska a Moldavsko rozhodně nemá zájem na nestabilitě ve svém vlastním prostoru. Samotnou ruskou posádku v Podněstří o počtu třináct set až patnáct set mužů nepovažuje za nijak silnou. „Přesto je to třikrát tolik, než má Rusko povoleno podle smlouvy z roku 1992.“

Na mezilidské úrovni pak mezi Podněstřím a Moldavskem nepanuje žádné napětí, konflikt je zde opravdu „zamrzlý“, a nejraději by na něj obě strany zapomněly, řekl Kurfürst. Rusko ovšem na Podněstří nezapomnělo a má zde své zájmy, dodal. Diplomat to přirovnal k „noze ve dveřích“. Zároveň se Moskva snaží o zadržování evropských integračních tendencí Moldavska, které rostou. Moldavsko v březnu podalo přihlášku do EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...