Neklidnou situaci na Haiti má pomoci vyřešit exšéf žoldnéřů

Nahrávám video

Haiti, které patří mezi nejchudší a nejnebezpečnější země světa, plánuje zlepšit svou bezpečnost. Zakladatel nechvalně proslulé žoldnéřské společnosti Blackwater a podporovatel amerického prezidenta Donalda Trumpa Erik Prince oznámil, že má s vládou Haiti smlouvu. Podle kontraktu by měl zakročit proti tamním gangům, na oplátku by měl následně získat roli ve výběru místních daní a cel. Dohoda u mnoha kritiků vyvolává obavy.

Karibská země se zmítá v násilnostech, odříznutá od zbytku světa, prakticky přes rok a půl. Ulicím vládnou gangy. Jen za poslední čtyři měsíce zemřelo násilnou smrtí přes patnáct set lidí, většina z nich v metropoli Port-au-Prince. „V současné době máme 1,3 milionu lidí, kteří byli vysídleni v důsledku násilí gangů, které město doslova zpustošily,“ popsala zvláštní koordinátorka OSN pro Haiti Ulrika Richardsonová.

To by se ale brzy mohlo změnit. Vláda v Port-au-Prince podepsala smlouvu se společností Vectus Global. Ta má nasadit stovky žoldnéřů, odstřelovačů, odborníků na komunikaci, ale i vrtulníků a hlídkových člunů. A jejich pomocí získat zpět kontrolu nad zemí.

„Jedním z klíčových měřítek úspěchu pro mě bude, když bude možné jet z Port-au-Prince do Cap Haitian v lehce obrněném vozidle a nebudete zastaveni gangy,“ prohlásil zakladatel společnosti Vectus Global Erik Prince podle agentury Reuters.

Prince není v oblasti bezpečnosti nováčkem, byť ho provázely kontroverze – například kvůli výcviku ruských jednotek FSB nebo kontaktům s venezuelským vůdcem Nicólasem Madurem. Bývalý příslušník Navy Seals stál i za nechvalně proslulou firmou Blackwater. Ta poskytovala kontraktory americké vládě v Iráku.

Aféra kolem Blackwateru v Iráku

Nasazení skupiny ale vyvrcholilo skandálem, když čtyři z jejích zaměstnanců během přestřelky v Bagdádu zabili sedmnáct lidí. Ve Spojených státech stanuli před soudem, rozsudky za vraždu a zabití jim ale zrušil prezident USA Trump.

„Ministerstvo zahraničí nás hodilo přes palubu. Za to, že jsme dělali přesně to, co bylo naší povinností. A to byl chaos,“ tvrdil Prince.

„Kdyby nedošlo k incidentu, nic bychom o jejich fungování nevěděli. Kolik lidí zabili členové Blackwateru a dalších společností?“ kritizoval působení skupiny irácký poslanec Omar Abdul Sattar.

Obavy o civilisty

Právě na skandál kolem iráckého působení předchozí Princeovy společnosti poukazují i kritici jeho mise v Haiti. Obávají se, že v už tak chaotickém prostředí nebudou kontraktoři v krizových situacích brát ohled na civilisty. Na hrozbu civilních ztrát při střetu s gangy upozorňují i příslušníci mezinárodních jednotek, které na Haiti působí.

„To jsou civilisti. Začínají utíkat, protože vědí, že se každou chvilkou může strhnout přestřelka,“ popsal Arnold Mugo, velitel keňské hlídky mise MSS: SIM Hlídka Keňani.

Princeova společnost na Haiti působí už od března. Zatím jen sbírá informace a monitoruje situaci. Než začne bojovat proti gangům, musí ještě vyřešit například to, jak bude fungovat vedle haitské policie a bezpečnostních jednotek OSN.

Město barikád a zón

Podle bývalého komunikačního manažera Lékařů bez hranic Jana Böhma je celé hlavní město Haiti rozděleno na několik menších zón. „Každé sousedství je oddělené barikádami – buď z kamení, ze dřeva, z vraků aut, občas jsou to plechová vrata. Ta uzavírají jednotlivé části města na takové malé ostrůvky, na noc se zavírají. Uvnitř těch ostrůvků se dá jakž takž pohybovat,“ popsal.

Böhm popsal, že řada jeho kolegů neviděla moře i dva nebo tři roky, jelikož se k němu nemohou dostat. „Pohyb po městě je všeobecně velice nebezpečný a velice komplikovaný,“ vysvětlil. V současnosti, kdy v oblasti silně prší, je navíc část města, která je položena níže na kopci, dle něj „zaplavena odpadky špinavé vody“.

Haiti je dle Böhma příkladem toho, že i ve vyhroceném a nepřehledném konfliktu je třeba dodržovat některá pravidla. „Zejména neútočit na humanitární pracovníky, na zdravotníky, na pacienty, respektovat nezávislost těchto pilířů,“ poznamenal. Na Haiti je dle něj vidět, jak devastující může být, když se tyto zásady přestanou respektovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 5 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...