Německo bude financovat ukrajinskou výrobu zbraní dlouhého doletu

Ministerstvo také připomnělo, že Německo poskytne Ukrajině vojenskou pomoc ve výši pěti miliard eur (124,7 miliardy korun), kterou už dříve schválili poslanci.

Merz po jednání se Zelenským řekl, že Německo bude s Ukrajinou spolupracovat při výrobě zbraní dlouhého doletu, které budou moci ukrajinské síly používat bez omezení dosahu. Kyjev tak s nimi bude moci útočit i na ruské území.

Později německý kancléř doplnil, že cílem memoranda je umožnit společnou výrobu takových střel. Spolupráce v této oblasti podle něj bude i na průmyslové úrovni, a může se odehrávat jak na Ukrajině, tak v Německu. Další podrobnosti Merz sdělit nechtěl. Zelenskyj řekl, že cílem spolupráce je financování už existujících projektů.

„Podstatné množství“ zbraňových systémů dlouhého dosahu by mělo být podle memoranda vyrobeno ještě v letošním roce. „První budou moci být nasazeny už za několik málo týdnů,“ stojí v tiskové zprávě. Podle ní nebude třeba zvláštního výcviku pro ovládaní těchto systémů, protože se v ukrajinské armádě už používají.

Merzův výrok

V Německu se tento týden intenzivně debatovalo o Merzově pondělním výroku, podle kterého už Ukrajina nemusí dodržovat žádná omezení doletu u zbraní dodaných západními spojenci. V rozhovoru odvysílaném stanicí WDR v pondělí řekl, že „neexistují žádná omezení dosahu pro zbraně, které Ukrajina dostává, ať už od Britů, Francouzů, od nás a od Američanů také ne“.

Vicekancléř německé vlády a předseda sociální demokracie Lars Klingbeil nicméně odmítl, že by vláda změnila v poslední době v této věci přístup. Také Merz později na návštěvě Finska uvedl, že v pondělí popsal jen několik měsíců trvající praxi.

Další podpora Ukrajiny

Podle Merze hodlá Německo dál vojensky podporovat Ukrajinu, která se už více než tři roky brání plnohodnotné ruské invazi. Prohloubit s ní chce také hospodářskou spolupráci. Ke konci letošního roku by se měly německá a ukrajinská vláda sejít na společném zasedání.

Kancléř rovněž uvedl, že Ukrajina je připravená k okamžitému a bezpodmínečnému příměří, snahy ale blokuje Rusko. „To, že se ruská strana zdráhá vést rozhovory, že se zdráhá dodržovat příměří, má teď skutečně důsledky,“ řekl s odkazem na podpis memoranda o spolupráci.

Zelenskyj kritizoval ruského vládce Vladimira Putina, který podle něj nemá zájem na jednání. Řekl nicméně, že ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov telefonoval s Vladimirem Medinským, který vedl delegaci na rusko-ukrajinském jednání v Istanbulu v polovině května. Ukrajinský lídr rovněž prohlásil, že by bylo Putinovým vítězstvím, kdyby Kyjev nedostal pozvání na červnový summit NATO v Haagu.

Postoj Berlína je podle Kremlu nezodpovědný

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na berlínské oznámení dohody o výrobě střel uvedl, že se jedná o provokaci. „Není to nic jiného než další pokus přimět Ukrajince k pokračování v boji. A není to nic jiného než obstrukce pokusů vydat se cestou mírového procesu,“ řekl Peskov s tím, že postoj Berlína je „nezodpovědný“.

Zelenskyj ve středu zavítal na návštěvu Německa poprvé od nástupu Merze do funkce kancléře na začátku května. Naposledy byl ukrajinský prezident v Berlíně loni v říjnu, tehdy se sešel ještě s Merzovým předchůdcem Olafem Scholzem. Ve středu má na programu ještě setkání s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem.

Podle newsletteru webu Politico by mohl Zelenskyj zůstat v Německu do čtvrtka a zúčastnit se slavnostního předávání Ceny Karla Velikého v Cáchách, kterou obdrží předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Merz byl na Ukrajině několik dní poté, co jej Spolkový sněm zvolil desátým německým spolkovým kancléřem. Se Zelenským se tehdy sešel spolu s britským premiérem Keirem Starmerem, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a polským premiérem Donaldem Tuskem.