Němečtí muži budou povinně vyplňovat odvodní dotazník, navrhuje Pistorius posílení armády

Nahrávám video

Německý ministr obrany Boris Pistorius chce úpravou stávajícího modelu dobrovolné vojenské služby výrazně posílit početní stav německé armády. Navrhuje, aby všichni muži po dosažení věku 18 let povinně vyplňovali dotazník o zájmu sloužit v ozbrojených složkách, část z nich by pak armáda pozvala k odvodnímu řízení. Pistorius si od toho slibuje, že k současným asi deseti tisícům dobrovolníků ročně by armáda získala dalších pět tisíc lidí. Pro ženy bude dotazování dobrovolné, případné změny v budoucnosti ale ministr nevyloučil.

Pistorius už loni v létě hovořil o tom, že bundeswehr, jak se německá armáda nazývá, má potíže s náborem nových příslušníků. Pro armádu je to palčivý problém vzhledem k současné bezpečnostní situaci v Evropě, kdy evropští představitelé včetně Němců nevylučují možnost, že by Rusko mohlo zaútočit. Německo po ruské invazi na Ukrajinu spustilo rozsáhlou modernizaci armády, problémem však zůstává personál.

Německá armáda má nyní asi 181 tisíc vojáků, cílem je však zvýšit stav nejméně o dvacet tisíc lidí. Potřeba je také vytvořit rezervu, kterou Pistorius ve středu vyčíslil na dalších dvě stě tisíc lidí. V Německu, které má zhruba 84 milionů obyvatel, se ročně dobrovolně k vojenské službě hlásí deset tisíc lidí, což je podle ministerstva příliš málo. V dlouhodobém horizontu se hovoří o potřebě dokonce 460 tisíc mužů a žen ve zbrani, a to v aktivní službě a rezervě.

Pistorius chce posílit zájem o dobrovolnou službu tím, že muži po dosažení plnoletosti elektronicky vyplní dotazník o svém vzdělání, fyzickém stavu a zájmu sloužit v armádě. „Muži ho musí vyplnit povinně, vyplnit ho dobrovolně ale mohou i ženy,“ řekl Pistorius. Poznamenal, že dotazník by se každý rok týkal 400 tisíc lidí.

Ministr předpokládá, že na základě motivace a schopností si armáda po dotazníkovém řízení pozve ročně k odvodům asi čtyřicet tisíc lidí. V jejich řadách by v prvních letech mohla ročně získávat asi pět tisíc lidí, kteří by se připojili ke zmíněným deseti tisícům žádajícím o službu v armádě každý rok dobrovolně.

Nechceme vracet povinné odvody, říká Pistorius

„Nechceme se vrátit ke starému modelu povinných odvodů, které by se týkaly stovky tisíc lidí ročně,“ řekl Pistorius. Zachovat tak chce stávající model dobrovolné služby, která trvá minimálně sedm měsíců, prodloužena však může být až na 23 měsíců. Na dobrovolnický systém Německo přešlo v roce 2011, kdy byl pozastaven výkon povinné vojenské služby.

V délce vojenské služby Pistorius změny neplánuje, chce ale získat více lidí, kteří absolvují alespoň roční a nejlépe plný třiadvacetiměsíční výcvik. „Pro obě strany by to byla vítězná situace. Chceme ty nejlepší a nejmotivovanější lidi, kterým za to nabídneme výhody,“ řekl. „V armádě lidé získají kvalifikaci, řidičská oprávnění i jazykovou výbavu. Toto vše si pak odnášejí i do civilního života,“ uvedl.

O tom, zda budou muži skutečně povinně vyplňovat vojenské dotazníky, rozhodnou poslanci Spolkového sněmu, ve kterém má vláda kancléře Olafa Scholze většinu. Podle Pistoriuse by se parlament mohl změnám věnovat ještě před létem 2025, tedy před spolkovými volbami. Ty Němce čekají příští rok na podzim.

Vyloučena není ani budoucí změna zákonů tak, aby se navrhovaná povinnost vyplňování dotazníků týkala i žen. To, že žen v Německu se přinejmenším prozatím nebude záležitost týkat, je podle Pistoriuse dáno časovými důvody. „Nemáme čas, začít musíme už nyní,“ dodal ministr o možné změně zákonů, které by si zahrnutí žen do této povinnosti vyžádalo.

Malá revoluce, míní Schuster

Podle vedoucího oddělení zahraničního zpravodajství serveru Lidovky.cz Roberta Schustera se chystá v německé armádě „malá revoluce“. Připomněl, že před třinácti lety byla základní branná povinnost v Německu zrušena. „V souvislosti s bezpečnostními riziky a zejména s válkou na Ukrajině začali i v Německu mnozí politici včetně ministra obrany Borise Pistoria trochu přemýšlet jinak,“ poznamenal.

Nahrávám video

„Ne všichni, kteří by dotazník vyplnili, by zároveň byli odvedeni,“ vysvětlil. Německo na takový krok nemá prý v současnosti ani vybudovanou infrastrukturu. Na základě dotazníků by pak odvodové komise vybraly užší okruh potenciálních adeptů do armády. Podobný systém existuje ve Švédsku, doplnil Schuster, tam se ale týká i žen.

„V první řadě jde o to, do jaké míry má být vyplnění dotazníku povinné nebo ne,“ dodal Schuster s tím, že odpor v Pistoriově vlastní straně SPD k tomuto kroku je značný. Politici musí lidem vysvětlovat, proč je posilování armády nutné, uzavřel Schuster.

Systém pomůže vytvoření záloh, myslí si Mičánek

Brigádní generál v záloze a ředitel Centra bezpečnostních studií Vysoké školy CEVRO František Mičánek si myslí, že dobrovolní vojáci mohou být přínosem, řekl v Horizontu ČT24. „Je spousta služeb a odborností, které se v klasické armádě dají obsadit těmito dobrovolníky na kratší dobu,“ řekl. Největší výhodou je vytvoření záloh se základním výcvikem, ze kterých je možné v případě válečného konfliktu doplňovat armádu. Armády ale obecně zavádějí mnoho sofistikovaných a moderních systémů, které jsou těžké na obsluhu a vyžadují vycvičené profesionály, dodal.

Dobrovolní vojáci by mohli sloužit jako operátoři jednoduchých systémů, například tankových střel, v logistice nebo jako zdravotníci. „Výhoda těchto lidí (...) je, že si tuto odbornost třeba už s sebou přinesou,“ dodal.

Podle Mičánka je návrat k plnohodnotné povinné vojenské službě v mnoha zemích včetně Česka nerealizovatelný. „Když jsme k 1. lednu 2005 přešli na profesionální armádu, opustili jsme spoustu posádek, zlikvidovalo se časem spoustu materiálu a zásob,“ vysvětlil, zmínil také nepopularitu obnovy vojny. Německý model proto považuje za dobrou alternativu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina se k NATO nikdy nepřipojí. Aliance je zastaralá, uvedl generál Zalužnyj

Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k této alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že Aliance lpí na postupech z druhé světové války a není připravená na konflikty 21. století, což je v kontrastu s ukrajinskou armádou získávající zkušenosti ze současného konfliktu.
před 7 mminutami

Požáry u amerického Spokane zničily stovky budov. Policie zadržela podezřelého ze žhářství

Lesní požáry na okraji amerického města Spokane ve státě Washington zničily nejméně 700 budov a k evakuaci donutily kolem 64 tisíc obyvatel. Policie v souvislosti s jedním ze tří požárů zadržela muže, kterého podezírá z úmyslného založení ohně. Příčiny zbývajících dvou požárů vyšetřuje. Oheň od soboty zachvátil více než 4 tisíce hektarů a hasiči zatím žádné z ohnisek nemají pod kontrolou. Přestože úřady dosud nehlásí mrtvé ani zraněné, několik lidí se pohřešuje a záchranáři upozorňují, že bilance se může změnit, až se dostanou do nejvíce zasažených oblastí. Požáry u Spokane patří k nejvážnějším v letošní mimořádně silné požární sezoně na severozápadě Spojených států.
před 15 mminutami

Začaly primárky v Michiganu. Poznamenal je střet mezi demokraty

V Michiganu v úterý začaly ostře sledované demokratické primárky před volbami do Senátu. Voliči vybírají mezi umírněnou kongresmankou Haley Stevensovou a progresivním Abdulem El-Sayedem. Vítěz se utká s bývalým republikánským kongresmanem Mikem Rogersem v listopadovém klání, které je klíčové pro snahu Demokratické strany opět získat většinu v horní komoře Kongresu. S Rogersem mezi republikány o nominaci nikdo nesoupeří, uvádějí agentura AP a stanice ABC News.
před 27 mminutami

Lesní požáry mají dlouhodobý dopad na ekosystémy a lidské zdraví, varuje řecký odborník

Závažné důsledky lesních požárů jak pro životní prostředí, tak pro veřejné zdraví zdůraznil v rozhovoru pro ERTNews Demosthenes Sarigiannis, profesor environmentálního inženýrství na Aristotelově univerzitě v Soluni.
před 48 mminutami

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. Požáry vypukly ve skladových komplexech ve vesnici Krasnyj Bor v Leningradské oblasti a ve městě Čechov v Moskevské oblasti. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil, uvedl velitel vojenské správy ukrajinské Sumské oblasti Oleh Hryhorov.
09:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 7 hhodinami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.