Němečtí poslanci schválili zpřísnění migrační politiky

Němečtí poslanci v pátek schválili balíček zákonů, který má zpřísnit migrační a azylovou politiku a některá bezpečnostní opatření. Soubor zákonů vláda kancléře Olafa Scholze předložila v reakci na srpnový teroristický útok v Solingenu, kde neúspěšný žadatel o azyl ze Sýrie na městských slavnostech zavraždil tři lidi a osm dalších zranil. Část balíčku však po schválení ve Spolkovém sněmu zablokovala Spolková rada, což je komora parlamentu, která zastupuje zájmy jednotlivých spolkových zemí.

Takzvaný bezpečnostní balíček obsahuje především opatření, kterými se zpřísňuje zákon o zbraních a pravidla poskytování azylu a jimiž se rozšiřují pravomoci bezpečnostních složek. Cizinci, za jejichž žádost o azyl je na základě takzvaných dublinských pravidel zodpovědný jiný stát Evropské unie (EU), by například už napříště neměli dostávat v Německu dávky, pokud je „právně a reálně“ možné, aby zemi opustili.

Výjimku by měly tvořit případy, kdy by byly opatřením postižené děti. Podle dublinských pravidel je za vyřízení žádosti o azyl zodpovědná ta země EU, v níž podal cizinec žádost jako v první. Pokud azylant odcestuje zpět do vlasti, přijde v Německu podle opatření v balíčku o právo na ochranu. Povolena by měla být například návštěva na pohřbu jednoho z rodičů.

Zpřísnění zákona o zbraních

Důležitým bodem balíčku je také zpřísnění zákona o zbraních. Nově bude zakázáno nosit u sebe zbraně na slavnostech, festivalech či sportovních akcích, a to včetně nožů, které budou nově v zákoně výslovně zmíněny. Právě nožem útočil v Solingenu v srpnu Syřan, který přišel o právo k pobytu, ale úřadům se ho nepodařilo ze země deportovat. Zcela zakázané by měly být takzvané vystřelovací nože. Výjimku by měli ze zákazu nošení nožů dostat například myslivci.

Opatření také měla rozšířit pravomoci bezpečnostních složek, které by v určitých případech mohly používat k hledání podezřelých biometrická data na internetu. Povolit by to musel šéf Spolkového kriminálního úřadu (BKA) nebo soud. Právě tato část nenašla podporu ve Spolkové radě, v níž zasedají zástupci šestnácti německých spolkových zemí. Tato opatření tak budou platit pouze při stíhání závažnějších trestných činů. Naopak nová pravidla ohledně dávek pro žadatele o azyl a zákaz nožů na veřejných akcích rada podpořila.

Podle některých kritiků byl původně navržený balíček mnohem přísnější, kvůli tlaku levého křídla sociálních demokratů (SPD) byla ale některá opatření natolik oslabena, že ztratila význam. Přísnější by chtěli být nejen opoziční konzervativci z CDU/CSU, ale i vládní svobodní demokraté (FDP). Naopak levicoví politici z SPD a strany Zelených kritizují některé části balíčku, především v oblasti migrace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 7 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 24 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...