Němečtí Zelení v pátek zahájili třídenní sjezd, na kterém formálně potvrdí svou kandidátku na kancléřské křeslo Annalenu Baerbockovou. Kromě toho chtějí také schválit program pro zářijové parlamentní volby. Ekologická strana by po hlasování chtěla vést Německo, poslední průzkumy ale ukazují na opětovný růst popularity konzervativní unie CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové.
Sjezd se kvůli koronavirové pandemii uskuteční digitálně. Jeho vrcholem bude sobota, kdy straníci potvrdí kancléřskou nominaci spolupředsedkyně Baerbockové. Už v dubnu ji jako kandidátku ohlásil Robert Habeck, který společně s ní straně předsedá.
Po oznámení kancléřské kandidatury Baerbockové prudce vzrostla obliba Zelených v průzkumech veřejného mínění, kde přeskočili vládní CDU/CSU. Lídryně se na začátku turistické sezony vyslovila pro konec éry levných letenek. „V budoucnu by se na krátkých trasách nemělo létat vůbec,“ uvedla.
Poslední sondáže ale ukazují, že konzervativci jsou opět nejsilnější politickou silou v zemi. CDU/CSU opět jasně vede a donedávna vysmívaný kandidát křesťanských demokratů Armin Laschet by nyní svou zelenou vyzyvatelku v přímém souboji jasně porazil.
Na Zelené se snesla kritika
Šéfová poslanců strany Die Linke Amira Mohamed Aliová se navíc pustila do kritiky Zelených kvůli jejich plánu zlevňovat elektřinu, ale zároveň zdražovat benzín. Dosud suverénní Baerbocková také přiznala, že přikrášlila svůj oficiální životopis.
Zelené na sjezdu čeká i schválení volebního programu, což nemusí být zcela hladký proces. Část především mladších členů totiž nepovažuje ekologická opatření navržená vedením za dostatečná a navrhuje ráznější a také finančně nákladnější kroky.
Zelení odmítli přísnější ekologická opatření
Sjezd odmítl radikální zvýšení cen za vypouštění oxidu uhličitého i zákaz prodeje nových aut s dieselovými motory od roku 2025. Postavil se také proti výraznému snížení maximální rychlosti na hlavních silničních tazích. Všechny tyto změny navrhovali především mladí klimatičtí aktivisté, kteří požadavky vedení strany považují za nedostatečná.
Jedním z nejkontroverznějších témat volebního programu je otázka ceny emisních povolenek pro oxid uhličitý. To je skleníkový plyn, jehož vypouštění vede k oteplování klimatu. V Německu se nyní platí za tunu vypuštěného CO2 cena 25 eur (636 korun), která by se do roku 2025 měla postupně zvýšit na 55 eur (1400 korun).
Zelení ve svém programu chtějí již v roce 2023 zvýšit cenu za emise CO2 na šedesát eur (1526 korun) za tunu a poté cenu svázat s podpůrnými opatřeními tak, aby v roce 2030 mohl být splněn klimatický cíl. Německá vláda se v květnu dohodla, že do stejné doby ve srovnání s rokem 1990 sníží vypouštění oxidu uhličitého o 65 procent.
Program Zelených chce závazek navýšit na sedmdesát procent. Část straníků považuje 60 eur za CO2 za příliš málo, proto v sérii návrhů požadovali až 120 eur (3051 korun). O tom, jak závažné téma cena je, svědčí i to, že návrh šedesáti eur hájil spolupředseda Zelených Robert Habeck. Ten varoval před sociálními dopady takového kroku, kdy by si dojíždění a cestování kvůli zvýšení cen paliva nemohla řada lidí dovolit. „Pokud nastavíme laťku příliš vysoko, prohrajeme energetickou přestavbu,“ varoval.
Habeck již před debatou v úvodním projevu prohlásil, že nelze hledět jen na peníze. Pokud jde ale o výběr poplatků za CO2, je potřeba zajistit jejich další investování. „Žádné peníze, které za CO2 stát kasíruje, nesmí zůstat státu,“ řekl. Uvedl také, že celý přechod na uhlíkově vyrovnané hospodářství, kdy emise CO2 budou kompenzovány jejich neutralizací, bude pro mnoho lidí náročné, neboť to změní i pracovní trh. „Jako společnost na tom ale vyděláme,“ řekl.
Návrh na maximální rychlost byl stažen
Vedení strany se také podařilo zachovat snížení poplatku za obnovitelnou energii. To by mělo posloužit jako úleva za to, že cena za CO2 naopak poroste. Část straníků to považovala za chybu, ale názor prosadit nedokázala. Navrhovatelé změn neprosadili ve volebním programu ani snížení rychlosti pro osobní auta na hlavních silničních tazích, kde chtěli místo stávající stovky zavést limit 70 kilometrů v hodině.
Naopak stažen byl pozměňovací návrh na maximální rychlost na dálnicích, který počítal se 100 kilometry v hodině. Vedení Zelených v programu chce limit 130 kilometrů v hodině, což se shoduje s doporučeními dopravních odborníků. Rychlost na německých dálnicích upravena zákonem není, jen jako doporučení je uvedeno 130 kilometrů v hodině.
Stejně tak v pátek neuspěl návrh zakázat prodej nových aut s dieselovými motory již v roce 2025 a ne až o pět let později, jak chce vedení Zelených.
