„Není to zločinec, je to novinářka,“ říká manžel Kurmaševové, kterou vězní Putinův režim

Nahrávám video

Více než dvě stě dnů už vězní ruský režim rusko-americkou novinářku Alsu Kurmaševovou. Její manžel Pavel Butorin bojuje za její propuštění v nejvyšších patrech americké politiky. V rozhovoru pro pořad Události, komentáře uvedl, že cítí obrovskou podporu ze strany vlády USA i Kongresu. Podle Butorina je diplomatický tlak nutný, jelikož jeho žena se spravedlivého procesu v Rusku nikdy nedočká, přitom byla uvězněna neoprávněně. Ruské úřady viní Kurmaševovou z toho, že se neohlásila předem jako takzvaná zahraniční agentka, a také ze šíření falešných zpráv o působení ruské armády na Ukrajině. Ve vězení může strávit mnoho let.

Kurmaševová, která působila v rozhlasové stanici Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL), uvedla, že její životní podmínky jsou velice špatné a že se necítí fyzicky dobře. K dispozici má podle svých slov jen minimální lékařskou péči.

„Drží mě v cele pro dva lidi o velikosti pět metrů čtverečních. Neteče tam teplá voda. Místo toalety je tam díra v zemi. Není tam ani půl metru volného místa, abych se prošla. Prakticky jsou tam jen dvě postele a polička na zdi. Není tam stůl. Stěny jsou zašlé. Za posledních padesát let místnost zřejmě neprošla žádnou renovací,“ popsala novinářka své živoření v ruské cele.

Ruský soud začátkem dubna rozhodl, že novinářka zůstane ve vazbě minimálně do začátku června. Butorin uvedl, že manželčin hlas neslyšel celých šest měsíců. „Musí jíst sedmdesát centimetrů od díry, která slouží jako toaleta. Určitě by si zasloužila být doma se svými dětmi,“ poznamenal.

Osudný let za nemocnou matkou

Kurmaševová na podzim 2023 odjela z Prahy, kde dlouhodobě žije, navštívit svou matku v Rusku. Butorin s ní přímo hovořil naposledy loni 8. října. Tehdy mu poslala zneklidňující hlasovou zprávu, že na dveře bytu její matky zaklepala policie a jde ji zatknout, vzpomíná.

Sám neztrácí naději, podle něj je to „jediné, co zbývá“, nicméně si je vědom toho, jak ruský režim funguje. „Není to zločinec, je to novinářka. A byla v Rusku jako soukromá osoba, protože chtěla pomoci své nemocné matce. Úřady jí znemožnily Rusko opustit, asi patnáct minut předtím, než měla nastoupit do letadla zpátky do Prahy. Zabavily jí ruský i americký pas. A poté, o mnoho měsíců později, ji znovu zadržely a obvinily ji z toho, že se neregistrovala jako zahraniční agentka,“ uvedl Butorin.

Porušení povinnosti ohlásit se úřadům jako zahraniční agent je v Rusku trestným činem už téměř tři roky. Termín zahraniční agent ruské úřady používají pro subjekty, které jsou podle jejich mínění pod zahraničním vlivem, připomíná BBC.

Kurmaševová byla následně obviněna i ze šíření falešných informací o ruské armádě na Ukrajině. Ruským úřadům se nelíbí její publikace Ne válce, která podle portálu Meduza vyšla v listopadu předloňského roku a předkládá příběhy čtyřiceti Rusů vystupujících proti ruské invazi. Za šíření nepravdivých zpráv o ruské armádě novinářce podle dřívější zprávy RFE/RL hrozí až desetileté vězení.

Butorin kvůli případu své manželky apeloval na americký Kongres. „Cítím obrovskou podporu ze strany americké vlády a ze strany Kongresu. V USA usilujeme o to, aby pro ni platilo přízvisko, že je nelegálně a neoprávněně zadržena, a to slýchám od všech členů vlády i Kongresu,“ konstatoval Butorin.

Česká podpora

Novinářka se nemůže spolehnout na spravedlnost systému v Rusku, jelikož nefunguje nezávisle, a tak je nutná diplomatická podpora, aby mohla být propuštěna, zdůraznil manžel vězněné novinářky, který spolupracuje i s organizacemi mimo USA. „Chtěl bych poděkovat české vládě za podporu. Poprvé bylo jméno Alsu zmíněno na (březnovém) zasedání Rady bezpečnosti, když český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) vyzval Rusko, aby Alsu propustilo,“ podotkl Butorin.

Na večeři v Bílém domě podle něj prezident Joe Biden vyzval k propuštění Alsu a dalších osob. „Nejsem si jistý, že by se teď konala nějaká jednání, která by se týkala Alsu, ale je tu diplomatický tlak na její propuštění,“ říká Butorin.

V ruské vazební věznici zůstává kupříkladu i americký novinář Evan Gershkovich, jenž si vyslechl obvinění ze špionáže.

Reportéra listu The Wall Street Journal zatkla ruská tajná služba FSB loni v březnu v Jekatěrinburgu na Urale. Tvrdí, že ho chytila při pokusu získat tajné informace, které podle ní shromažďoval o vojensko-průmyslovém odvětví v Rusku. Úřady proti němu nepředložily žádné důkazy, sám Gershkovich vinu odmítá.

Rusko a Spojené státy se už v minulosti dohodly na významných výměnách vězňů – například v prosinci 2022 Moskva vyměnila americkou basketbalistku Brittney Grinerovou za ruského obchodníka se zbraněmi Viktora Buta vězněného v USA.

Dříve ve stejném roce si země vyměnily bývalého příslušníka americké námořní pěchoty Trevora Reeda za ruského pilota Konstantina Jarošenka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 7 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...