Americký prezident zahájil svou první zahraniční cestu setkáním s britským premiérem Borisem Johnsonem. Lídra tradičního amerického spojence varoval, aby nedopustil konflikt s Evropskou unií a neohrozil tak křehký mír v Severním Irsku. Šéfa Bílého domu v Evropě čeká summit G7, summit NATO a setkání s ruským protějškem Vladimirem Putinem.
Bidenova cesta je plná prvenství. Jde o první návštěvu Evropy v roli prezidenta, první setkání s britským premiérem na pobřeží Cornwallu, kde v pátek odstartuje první osobní setkání skupiny G7 od začátku pandemie. Zároveň je to cesta stvrzující staré pořádky – v čele s neochabujícím spojenectvím Washingtonu a Londýna.
„Řekl jsem panu premiérovi, že máme něco společného. Oba jsme se oženili až příliš dobře,“ glosoval Biden. Johnson odvětil, že může jedině souhlasit. „Nebudu panu prezidentovi odporovat ani v této věci, ani v žádné jiné,“ doplnil.
Biden ovšem pro Johnsona měl i nepříjemný vzkaz. Britského ministerského předsedu, který byl před pěti lety jedním z nejhlasitějších zastánců brexitu, varoval, aby zmírnil svůj ostrý přístup k pobrexitovým jednáním s Evropskou unií, která ohrožují mír v Severním Irsku.
„Prezident Biden jasně deklaroval, že pevně věří ve Velkopáteční dohodu jakožto základ pro poklidný život v Severním Irsku,“ zdůraznil Bidenův bezpečnostní poradce Jake Sullivan. Upozornil, že jakékoliv kroky, které by křehký mír rozviklaly, Washington přivítá nelibě.
Johnson trvá na tom, že Spojené státy, Británie i Evropská unie postupují v dokonalé harmonii ve snaze najít řešení a dodržet závazky Velkopáteční dohody. Biden podle britského premiéra nedal najevo silné znepokojení severoirskou situací.
Británie a USA po setkání obou lídrů vydaly společné prohlášení, v němž se zavázaly k úzké spolupráci všech stran na zachování míru v Severním Irsku.
Závan čerstvého vzduchu
Americký prezident se svou evropskou cestou snaží uklidnit situaci po čtyřletém působení Donalda Trumpa. „Je to velký závan čerstvého vzduchu. Je to nové, zajímavé a usilovně spolupracujeme,“ konstatoval Boris Johnson po čtvrtečním setkání s Bidenem. Podotkl, že s šéfem Bílého domu probral širokou škálu témat.
To Biden potvrdil a jednání označil za produktivní. Potvrdil také přetrvávající speciální vztah obou zemí, které jsou spojenci v boji proti klimatické změně i koronavirové pandemii.
Biden oznámil, že společně s Johnsonem aktualizoval Atlantickou chartu, tedy osmdesát let staré prohlášení prezidenta USA Franklina D. Roosevelta a britského premiéra Winstona Churchilla o společném postupu v probíhající válce, což nakonec vyústilo v založení OSN a NATO. Biden řekl, že spojenectví se nově zaměřuje na výzvy jako kybernetická bezpečnost, nové technologie, světové zdraví a klimatická krize.
Nová charta rovněž slibuje podporu volného obchodu, lidských práv či mezinárodního řádu založeného na dodržování pravidel. Charta je zároveň namířena proti zasahování do voleb dezinformacemi nebo proti nekalým hospodářským praktikám, které Západ přičítá Rusku a Číně.
Amerického prezidenta v neděli čeká také setkání s britskou královnou Alžbětou II. Panovnice se poprvé setkala s šéfem Bílého domu ve svých pětadvaceti letech – ještě jako princezna se v roce 1951 vydala za Harry Trumanem, od té doby pozvala všechny americké prezidenty až na Lyndona Johnsona.
Cestu Biden zakončí setkáním s Putinem
Na setkání lídrů zemí elitních světových ekonomik, které se koná od pátku do neděle, hodlá Biden dát jasně najevo, že Spojené státy a světové demokracie stojí bok po boku, aby čelily těžkým výzvám. Mezi ty hlavní americký prezident počítá následky pandemie, klimatické změny nebo Rusko Vladimira Putina.
Také o ruském lídrovi by měli zástupci G7 jednat o víkendu. „Partneři z G7 mají podobné názory na ruskou destruktivní činnost. EU odsuzuje ilegální, provokativní a destruktivní ruské aktivity,“ předeslal předseda Evropské rady Charles Michel.
I proto vzbuzuje největší očekávání a zájem závěrečná etapa první Bidenovy zahraniční cesty. Část švýcarské Ženevy už se začíná opevňovat před nadcházejícím summitem s jeho ruským protějškem.
