Nepřítel na levém břehu Dněpru neformuje síly k protiútokům, hlásí mluvčí Bratčuk

Nahrávám video

Ukrajinská námořní pěchota dosáhla důležitého válečného cíle. Překročila řeku Dněpr a vytvořila předmostí. Podle mluvčího Ukrajinské dobrovolnické armády Jih Serhije Bratčuka obsadili vojáci okupované země několik předmostí, která se jim daří držet bez ohledu na palebný tlak ze strany nepřítele, jenž používá všechny typy zbraní včetně letectva.

Podle informací, které ovšem nelze nezávisle ověřit, zatlačili ukrajinští mariňáci dvě skupiny ruské pěchoty do dvou enkláv na levém břehu Dněpru v Chersonské oblasti. Enklávy jsou od sebe vzdálené asi dvacet kilometrů a vzájemně se nepodporují.

„Naše námořní pěchota drží linii, provádí přepadení, diverzní akce a snaží se ničit síly nepřítele. Operace je velmi obtížná. Už jen proto, když si vezmete v úvahu obtížnost překonání řeky. Během operace zneškodnily ukrajinské síly 1200 nepřátel a zranění utrpělo více než 2200 Rusů. To jsou takzvané sanitární ztráty, možná i nevratné. Dále se podařilo zničit více než 100 kusů techniky,“ informoval Bratčuk v exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi.

„Bohužel i na naší straně jsou ztráty, ale už teď můžeme říci, že jde o unikátní operaci. Námořní pěchota plní úkoly od našeho nejvyššího velení,“ doplnil Bratčuk.

Spekuluje se o několika lehkých obrněných vozidlech, vojenských 4WD automobilech a minometech, které se mariňákům podařilo převézt přes řeku. Z velké části se vojáci nacházejí v zákopech a brání se ručními zbraněmi, granátomety, těžkými kulomety a protitankovými raketami, které rovněž převezli přes řeku.

K dispozici mají mimo jiné i drony – a to jak pozorovací pro zaměřování cílů pro dělostřelectvo na pravém břehu řeky, tak podomácku vyrobené kamikadze drony, které mohou naletět na vozidlo nepřítele a vyhodit ho do vzduchu.

Podle mluvčí velitelství Jih Natalie Humenjukové se Ukrajincům podařilo vytlačit Rusy od břehu na tři až osm kilometrů. „Tato operace bude trvat tak dlouho, dokud se nevyčerpají zdroje a nevyplní úkoly, které před jednotkami na levém břehu Dněpru nyní stojí,“ doplnil Bratčuk.

„Jedním z nich je ničení velitelských sídel a logistických tras Rusů, kteří zde jsou,“ pokračoval mluvčí Ukrajinské dobrovolnické armády Jih s tím, že aktuálně nevidí, že by nepřítel na levém břehu formoval síly k protiútokům. To potvrzují i informace deníku The Kyiv Independent.

Podle něj ruská armáda v současnosti nemá k dispozici dostatek vojáků a vybavení, aby zaplnila novou mezeru v obranných liniích vytvořenou Ukrajinci na levém břehu Dněpru, aniž by snížila své závazky jinde na frontě.

Problémem Rusů je i terén, protože v oblasti je jen málo silnic, na nichž je možné řídit obrněná vozidla směrem k předmostím. Ukrajinci to vědí a podle zdrojů Kyiv Independent, které nelze nezávisle ověřit, jsou pěší hlídky námořní pěchoty v dosahu až osmi kilometrů od předmostí. To znamená, že jakákoli síla jedoucí po nedaleké hlavní silnici M-14 může být přepadena.

Blízkost Krymu a klouzavé bomby

Rusové z levého, východního břehu stále ostřelují Ukrajinou kontrolovaný pravý břeh včetně města Cherson. O víkendu hlásila Chersonská oblast až 51 ruských dělostřeleckých útoků za den. „Taktika nepřítele zůstává čistě teroristická. Jde o dělostřelecké a letecké útoky v Beryslavském okrese, které míří na infrastrukturu, na civilní cíle a na pozice ozbrojených sil Ukrajiny na pravém břehu. Vytvářejí palebný tlak, který má znemožnit protiútoky. I přesto se nám podařilo proniknout na levý břeh a působit tam. Doufám, že se nám podaří snížit tlak dělostřelectva na Cherson a obce, které se nacházejí kolem oblastního centra,“ dodal Bratčuk.

Také Ukrajinci se ale kromě nepřítele musí popasovat s náročným terénem. Na levém břehu Dněpru se nachází řada bažinatých nížin a rybářských vesniček, což znamená, že se zde musí vojáci šikovat kolem budov nebo suchých ploch, kde je mnohem snazší je najít a zasáhnout prostřednictvím dronů nebo dělostřelectva.

Ve zmíněné oblasti je také několik polních cest, ale jízda po nich je riskantní vzhledem k faktu, že dron může bez výraznějších těžkostí sledovat stopy pneumatik. Předmostí jsou zároveň relativně blízko ruských leteckých základen na Krymu.

Ruská armáda navíc nedávno začala používat takzvané klouzavé bomby, což umožnilo jejímu letectvu zasáhnout předmostí naváděnými bombami, aniž by se dostalo do dosahu ukrajinských raket protivzdušné obrany na druhé straně řeky.

Ukrajinci mají zjevně dost malých člunů a trajektů, aby mohli podporovat několik stovek pěšáků na levém břehu Dněpru. Pokud ale chtějí vzdorovat Rusům ještě více, potřebovali by vybudovat pontonový most – k rozmístění tanků a dělostřelectva.

V případě, že by se ale ozbrojeným silám Ukrajiny nepodařilo udržet letectvo nepřítele v dostatečné vzdálenosti, byl by pontonový most snadno rozpoznatelným cílem a s vynaložením patřičného úsilí by byl téměř jistě zasažen. 

Pontony i z České republiky

Pokud jde o přemostění, Ukrajinci čelí další komplikaci i v tom, že všechny jejich nejlepší tanky – britský Challenger 2, německý Leopard 2 a americký M1A2 Abrams – jsou příliš těžké na to, aby mohly použít sovětské pontonové mosty provozované ukrajinskou armádou.

Podle nezávislých zdrojů citovaných Kyiv Independent nicméně Ukrajinci obdrželi pontony standardu NATO z České republiky, Německa a Francie. List odhaduje, že Ukrajinci mají pravděpodobně dostatek pontonů podle standardu NATO, aby postavili jeden most schopný převézt jejich nejlepší tanky přes Dněpr. Pokud by však byl most zničen, jeho oprava by pravděpodobně trvala měsíce.

Zároveň je ale nutné dodat, že ukrajinské dělostřelectvo podle informací The Kyiv Independent předčí v dosahu to ruské o pět až osm kilometrů díky západním dodávkám 155mm polních houfnic.

Zásoby munice jsou sice omezené, ale dá se říci, že pokud by se ruské dělostřelectvo dostalo dostatečně blízko a zasáhlo ukrajinskou námořní pěchotu, muselo by se dostat do dosahu ukrajinského dělostřelectva, které je přesnější. Ukrajinské dělostřelectvo by proto časem, za předpokladu dostatku munice, mělo ovládnout terén kolem předmostí. 

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu situaci na levém břehu Dněpru bere s nadhledem. Podle informací deníku Ukrajinska pravda na úterní radě ruského ministerstva obrany zdůraznil, že ruské jednotky zasáhly u všech případů ukrajinské vyloďovací operace v Chersonské oblasti a že ozbrojeným silám okupované země způsobily enormní ztráty. 

Šojguovo prohlášení je podle zmíněného deníku nejspíše pokusem snížit obavy ruských vojenských blogerů, kteří v předchozích dnech poukazovali na neschopnost Ruska rázně odrazit ukrajinské útoky na levém břehu Dněpru.

Stížností v ruském informačním prostoru však přibývá, což by mohlo nasvědčovat, že je tomu jinak. Například voják z 810. samostatné námořní brigády (Černomořská flotila Ruské federace) ve videu zveřejněném 21. listopadu uvedl, že armáda nutí muže, kteří se ještě nezotavili ze zranění, aby prováděli útočné operace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. Požáry vypukly ve skladových komplexech ve vesnici Krasnyj Bor v Leningradské oblasti a ve městě Čechov v Moskevské oblasti. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil jednoho člověka a několik dalších zranil, uvedl velitel vojenské správy ukrajinské Sumské oblasti Oleh Hryhorov.
před 2 hhodinami

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 3 hhodinami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 4 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 4 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 4 hhodinami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 7 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.