Netanjahu žádá o milost, chce „usmířit národ“

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oficiálně požádal prezidenta Jicchaka Herzoga o milost. Oznámila to prezidentova kancelář. Premiér krok odůvodnil s tím, že trestní řízení ztěžuje jeho schopnost vládnout a udělení milosti by sloužilo zájmu izraelského lidu a sjednocení země v době významných změn v regionu. Netanjahu čelí dlouhodobému soudnímu řízení kvůli korupci. Obvinění popírá a prohlásil se za nevinného. Členové opozice milost pro Netanjahua odmítají.

„Kancelář prezidenta si je vědoma, že se jedná o mimořádnou žádost, která s sebou nese významné důsledky. Po obdržení všech relevantních stanovisek prezident žádost zodpovědně a upřímně zváží,“ sdělila Herzogova kancelář.

Milost se v Izraeli tradičně udílí pouze po skončení trestního řízení, ve kterém byl obžalovaný odsouzen. Premiérovi právníci však argumentují tím, že prezident může zasáhnout, když je v sázce zájem veřejnosti – což podle nich v tomto případě platí – s cílem překonat rozkol a posílit národní jednotu.

Netanjahu: Kdo si přeje dobro země, milost podpoří

Herzog v září prohlásil, že Netanjahuovy případy jsou těžkopádné a zatěžují systém. Dodal, že už doporučil, aby se obžaloba a obhajoba pokusily uzavřít dohodu o vině a trestu. „Pokud budu kontaktován s žádostí o udělení milosti, zvážím to,“ avizoval také Herzog s tím, že jde o „dobro pro společnost a pro stát“.

Netanjahu v neděli prohlásil, že okamžité ukončení jeho korupčního procesu by přispělo k tolik potřebnému národnímu usmíření. „Moji právníci zaslali žádost o milost prezidentovi země. Očekávám, že každý, kdo si přeje dobro země, tento krok podpoří,“ řekl premiér v krátké videozprávě zveřejněné jeho stranou Likud. Prezident USA Donald Trump tento měsíc Herzoga vyzval, aby milost pro Netanjahua zvážil s tím, že premiér údajně čelí „politicky motivovanému a neoprávněnému stíhání“.

Vysocí představitelé vládní koalice Netanjahuovo rozhodnutí chválí, píše server Times of Israel. Ofir Kac z Netanjahuovy strany Likud sdělil, že ačkoli bylo „všem jasné, že tento vysoce politický proces se hroutí“ a Netanjahu „mohl snadno prokázat svou nevinu v tomto zkorumpovaném stíhání“, zvolil místo toho jinou cestu „v zájmu uzdravení země a smíření“.

Udělení milosti Netanjahuovi je „kritické pro bezpečnost státu“, argumentuje krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir a zdůrazňuje to, co popisuje jako „kritickou nutnost“ provést změny v soudním systému, „zejména reformu zkorumpovaného a opovrženíhodného státního zastupitelství, které zfabrikovalo případy Netanjahua“.

Opozice vyzývá k zamítnutí

Členové opozice naproti tomu vyzývají prezidenta, aby žádost zamítl. Argumentují, že ukončení dlouhotrvajícího korupčního procesu s premiérem by poškodilo právní stát a umožnilo premiérovi vyhnout se odpovědnosti za jeho údajné činy.

Ve veřejném videoprohlášení adresovaném Herzogovi opoziční lídr Jair Lapid prohlašuje, že prezident „nemůže Netanjahua omilostnit bez přiznání viny, vyjádření lítosti a okamžitého odchodu z politického života“.

Předseda Demokratů Jair Golan trvá na tom, že „odpuštění žádají pouze viníci“. „Jedinou cestou k jednotě národa je zastavení stroje nenávisti a jedu, zastavení rozpadu právního a demokratického systému. A tato cesta začíná vaší rezignací a odchodem z veřejného života v Izraeli,“ říká Golan v projevu adresovaném Netanjahuovi.

„Po šesti letech soudního řízení, po deseti letech tvrzení, že ‚nic není a nic nebude‘, se nyní ukazuje, že se bojíte pravdy. Jedinou možnou dohodou je, abyste převzal odpovědnost, přiznal vinu a osvobodil zemi, aby mohla dýchat a zotavit se,“ argumentuje Golan.

Netanjahu je nejdéle sloužícím premiérem v Izraeli

Netanjahu byl obžalován z úplatkářství, podvodu a porušení důvěry ve třech samostatných případech. Je obžalován jako první izraelský premiér v úřadu a proces s ním začal v květnu 2020. Netanjahu vinu popírá a tvrdí, že je obětí nepřátelsky zaměřených médií a soudů.

Jeho právníci se dlouhodobě snaží o zdržování procesu a po začátku války v Pásmu Gazy v říjnu 2023 žádali několikrát o odklad mimo jiné kvůli obavám o Netanjahuovu bezpečnost či kvůli jeho vytížení kvůli válce.

Projev Benjamina Netanjahua na Valném shromáždění OSN (26. září 2025)
Zdroj: Reuters/Kylie Cooper

Netanjahu je nejdéle sloužícím izraelským premiérem. Poprvé jím byl zvolen v roce 1996 a v prosinci 2022 zahájil šesté funkční období. Další volby by se měly konat v říjnu příštího roku. Průzkumy veřejného mínění podle agentury AP naznačují, že jeho koalice, která je považována za nejpravicovější v historii Izraele, by měla problémy získat dostatek křesel potřebných k sestavení vlády. V Netanjahuově vládě je několik ultraortodoxních i krajně pravicových stran.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 5 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 23 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...