Běloruské ministerstvo informací se rozhodlo pozastavit od 1. října na tři měsíce status internetového sdělovacího prostředku jednomu z nejsledovanějších nezávislých médií v zemi, portálu Tut.by. Tento zpravodajský web informuje o protestech proti běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi po prezidentských volbách z 9. srpna. Jeho reportérům a fotografům budou nyní při referování o událostech hrozit finanční postihy nebo i vězení.
Demonstrace proti setrvání Alexandra Lukašenka v úřadu prezidenta trvají v zemi již osmý týden. Mnoho Bělorusů je přesvědčených, že srpnové volby vyhrál podvodně, a opozice, stejně jako EU, jeho vítězství neuznává. Protesty, jejichž účastníci žádají Lukašenkův odchod a nové volby, pokračují přes mnohdy brutální policejní zákroky a zatýkání.
Ministerstvo informací svůj krok zdůvodnilo poukazem na to, že činnost hromadného sdělovacího prostředku může být pozastavena, jestliže je proti němu podána příslušná žaloba u soudu. Skutečností je, že ministerstvo na Tut.by už 18. září podalo žalobu u hospodářského soudu a řízení má začít 8. října.
Informovat budeme dál, slibuje server
Tut.by nicméně ujistil, že bude o událostech v zemi dál informovat, a to nikoli jako oficiálně uznaný sdělovací prostředek, ale jako takzvaný internetový zdroj. Takovým způsobem portál působil už od svého založení v roce 2000, než byl v lednu loňského roku zaregistrován jako hromadný sdělovací prostředek.
Registrace internetových zdrojů jako on-line publikací je v Bělorusku dobrovolná, poznamenal Tut.by. Status hromadného sdělovacího prostředku přináší určité výhody, zejména možnost legální přítomnosti v oblastech ozbrojených konfliktů nebo mimořádných událostí, na masových veřejných akcích a na místech jiných společensky významných událostí a přenášet z nich informace.
Lukašenko se snaží největší protesty proti sobě od svého nástupu k moci před 26 lety potlačit nejrůznějšími způsoby. Od brutálního zacházení s demonstranty, jejich zatýkání a věznění za účast v protestech, přes věznění a vyhánění ze země opozičních vůdců až po snahu znemožnit objektivní informování o masové nespokojenosti s autoritářským vůdcem, nazývaným „poslední diktátor v Evropě“.
Řada zpravodajů domácích, ale i zahraničních médií byla přes jasné novinářské označení přinejmenším na několik hodin zadržena. Kromě reportérů západních médií se to opakovaně stalo i zpravodajovi ruské agentury TASS.
