Rusko posílá na Ukrajinu bojovat celé čety vojáků nakažených virem HIV, hepatitidou i tuberkulózou, uvádějí ukrajinští experti. Jednotky těchto bojovníků mají mířit zejména na klíčovou pokrovskou frontu. V ruské armádě kvůli invazi skokově stoupl zejména počet nakažených HIV. Tato nemoc přitom byla v Rusku vážným problémem už před válkou, teď se ale zvětšuje. Nakažení vojáci jsou navíc hrozbou i pro Ukrajince.
Rusko vytváří speciální jednotky z vojáků, kteří jsou nakaženi virem HIV, hepatitidou či jinými nemocemi, a posílá je bojovat na frontu, uvádí ukrajinští vojenští analytici. Infikovaní muži mají být označeni speciálními páskami, které nosí připevněné na rukávu, aby se odlišili od ostatních oddílů.
„V současné době máme informace, že tyto jednotky se účastní bojů v (...) Pokrovsku,“ sdělil podle listu The Telegraph ředitel Ukrajinského centra pro bezpečnost a spolupráci (USCC), think tanku s úzkými vazbami na armádu, Dmytro Žmajlo.
Pokrovský úsek fronty je aktuálně oblastí nejostřejších bojů. Město Pokrovsk je totiž strategickým logistickým bodem, který se Moskva již několik měsíců snaží dobýt. Ukrajinská armáda ho využívá k zásobování dalších pozic, včetně Časiv Jaru a Kosťantynivky, navíc je sídlem jediného závodu v zemi, který vyrábí koksovatelné uhlí pro ocelářský průmysl.
Podle bývalého plukovníka britské armády a odborníka na chemické zbraně Hamishe de Bretton-Gordona nasazení nemocných vojáků ukazuje na Putinovu zoufalou snahu Pokrovsk dobýt. „Pro Putina nic není tabu – je odhodlán pokračovat v boji jakýmkoliv způsobem,“ míní.
„Pro všechny je jednodušší, když tam zemřou“
Již dlouho se hovoří o tom, že Moskva po těžkých personálních ztrátách doplňuje armádní řady nemocnými vojáky. Nakažené dokonce aktivně verbuje. Ostatně Rusko neváhá ani osvobodit odsouzené vězně kvůli jejich nasazení v boji a ke službě nutí i lidi z okupovaných oblastí. Jak pro Kyiv Independent podotkla ruská novinářka v exilu Olga Romonavova, v zemi již neexistuje formální proces mobilizace, rekrutováni jsou prostě všichni. Často bez ohledu na jejich zdravotní stav.
„V zásadě berou všechny bez rozdílu. Je to neoficiálně schválené, protože nikdo neplánuje je vůbec léčit,“ podotkla k praxi verbování nemocných lidí. „Pro všechny je jednodušší, když tam zemřou,“ dodává.
Žoldácká Wagnerova skupina začala verbovat vězně s HIV a hepatitidou na rizikové pozice na frontě již v roce 2022. Jako odměnu jim měla nabízet přístup k antivirovým lékům. Ti s HIV tehdy dostali červené náramky a ti s hepatitidou bílé.
Podle konzervativního odhadu Romanovové Rusko během plnohodnotné války proti Ukrajině naverbovalo již nejméně čtvrt milionu vězňů, z nichž asi čtyřicet procent trpí vážnými nemocemi, jako je HIV, tuberkulóza nebo hepatitida.
Verbování nemocných se stává běžnou praxí
Odborníci poukazují na to, že vytváření takovýchto speciálních oddílů v rámci ruské armády je důkazem toho, že se tato praxe stává běžnou součástí systému.
V říjnu loňského roku ukrajinská zpravodajská služba GUR například tvrdila, že ruský ministr obrany Andrej Bělousov vydal rozkaz vyřadit hepatitidu C ze seznamu nemocí, které jsou neslučitelné s vojenskou služnou, aby tak umožnil tisícům nakažených vězňů se přihlásit do armády.
Podle jiných expertních názorů je však vznik zvláštních jednotek infikovaných vojáků pouze projevem extrémní zdravotní krize v ruské armádě, která se v poslední době nadále zhoršuje. Ve válečných zhoršených hygienických podmínkách se totiž nakažlivé nemoci jako HIV, hepatitida nebo tuberkulóza mezi vojáky nekontrolovatelně šíří.
Jedna z jednotek dokonce prošla epidemií smrtelné hemoragické horečky známé též jako hantavirová nemoc, která mimo jiné způsobuje krvácení z očí a končí selháním ledvin. I přísně kontrolovaná ruská média v této souvislosti hovořila o „skryté epidemii“.
Důvody šíření nemocí
Podle Carnegieho centra Rusko-Eurasie počet nakažených virem HIV mezi ruskými vojáky bojujícími na Ukrajině prudce stoupl. Za první rok války jejich počet vzrostl více než čtyřicetkrát, uvádí analýza vycházející z dat ruského ministerstva obrany.
HIV i hepatitida B a C se šíří kontaktem s krví či jinými tělními tekutinami nakaženého. Za přenos nemoci může zejména to, že medici v polních nemocnicích používají nástroje, které nebyly sterilizovány, či to, že opakovaně používají injekční jehly k podání anestezie. Rizikové je ale jakékoliv ošetřování zranění nakažených vojáků.
K šíření však má přispívat i to, že se řada traumatizovaných vojáků uchyluje k drogám i k nechráněnému sexu. I tyto dva způsoby přenosu jsou údajně na vzestupu vzhledem k tomu, že muži na frontě žijí každý den, jako by byl jejich poslední, a přitom vydělávají slušné peníze.
Hrozba i pro Ukrajince
Odborníci upozorňují, že přítomnost tolika nemocných vojáků na bojišti představuje hrozbu i pro ukrajinské síly. „Přítomnost nemocných Rusů na bojišti může vyvolávat určitý morální a psychologický tlak kvůli blízkému kontaktu s takovým nepřítelem a nutí ukrajinskou armádu k větší opatrnosti a péči o své zdraví a bezpečnost,“ vysvětluje Žmajlo z USCC.
Hepatitida, která způsobuje zánět jater a může vést až k jejich selhání, je v kontextu války obzvláště nebezpečná. I po smrti se člověk může nakazit skrze kontakt s krví mrtvého, která zůstala na těle či na zbraních. Podobně i virus HIV může přežít v krvi a tělních tekutinách až několik hodin po smrti.
Přesto ukrajinští vojáci sloužící v okolí Pokrovsku dosud nedostali pokyny, jak postupovat v případě kontaktu se zraněnými Rusy s páskami na rukávech ani jak se chránit před možnou kontaminací tělesnými tekutinami, píše The Telegraph.
HIV byl v Rusku problém už před válkou
Report Carnegieho centra varuje, že exponenciální nárůst nakažených virem HIV bude mít pro Rusko v budoucnu demografické a ekonomické důsledky, se kterými se bude vypořádávat desetiletí, a časem dokonce předčí újmu, kterou způsobí invaze samotná.
Počet lidí žijících s HIV v Rusku překonal milion již v roce 2016. To představuje až dvě procenta lidí v produktivním věku, přičemž tento údaj nebere v potaz lidi, kteří se netestovali. Těch je však velká část, protože nemoc je v Rusku velmi stigmatizovaná a chybí kapacity pro testování a léčení.
Válka navíc tyto problémy ještě zhoršila. Antiretrovirová terapie, tedy léky používané k léčbě infekce HIV a AIDS, je velmi drahá a již před válkou si její financování mohlo dovolit jen několik nejbohatších ruských regionů. Přechod na válečnou ekonomiku ale problém její dostupnosti ještě prohloubil. Podíl nakažených lidí, kteří jsou léčeni, tak klesl pod padesát procent.
„Ve skutečnosti jsou (ruští vězni) využíváni jako střelivo a jako zbraň,“ upozornila Iryna Jakovecová, právní poradkyně ukrajinské neziskové organizace 100% Life, která podporuje lidi žijící s HIV/AIDS. „Byli posláni do boje právě proto, že jsou HIV pozitivní. Z pohledu Ruska nemají jako lidské bytosti žádnou hodnotu,“ uvedla pro Kyiv Independent.
Podle agentury OSN věnující se problematice AIDS se Rusko řadí mezi pět zemí, které nejvíce přispívají k počtu celosvětových nových případů nemoci. Čtyři procenta všech světových případů připadají na Rusko, více jich má jen Jihoafrická republika, Mosambik, Nigérie a Indie.
