Nizozemsko chce kvůli emisím zavřít nebo redukovat desítky tisíc farem. Zemědělci protestují

Nahrávám video

Záměr snížit emise dusíku může proměnit nizozemské zemědělství. Podle tamního ministerstva financí zasáhne redukce stád polovinu z padesáti tisíc farem. Chovatelé dobytka protestují a žádají, aby vláda v dusíkové politice zohlednila moderní postupy a zapojila další sektory. Nizozemsko je totiž druhým největším vývozcem zemědělských produktů na světě.

Situace se vyhrotila na začátku července, kdy se protestující zemědělci střetli s policií. Po jednom traktoru policisté dokonce vystřelili. Podle zpravodaje ČT v Bruselu Petra Obrovského se však situace uklidnila a masové protesty z počátku července utichly, rozhodně to ale neznamená, že zemědělci ustoupili ze svých požadavků.

Jeden z organizátorů demonstrací Jos Ubels podle Obrovského řekl, že znovu budou zemědělci protestovat až ve chvíli, kdy budou mít šanci tím něčeho dosáhnout a přitáhnout pozornost.

„Teď jsou v Nizozemsku vládní prázdniny, úřady mají letní přestávku a i mediální scéna funguje v jistém utlumeném režimu, což ostatně platí pro celý Benelux. Aktuálně tedy vyčkávají a k masovějším akcím se chtějí vrátit pravděpodobně koncem léta nebo v průběhu podzimu,“ předesílá korespondent ČT.

Intenzivní zemědělství

Nizozemsko produkuje vysoké emise sloučenin dusíku dlouhodobě. Jedná o velmi hustě zalidněnou zemi (Nizozemsko má téměř dvakrát menší rozlohu než Česko, ale má přes 17,5 milionu obyvatel) a průmysl, doprava i zemědělská výroba existují ve velmi těsné blízkosti. Odpad, který v těchto sektorech vzniká, se dostává do přírody, což je problém, který se vláda snaží řešit.

Podle nejnovějších cílů chce nizozemský kabinet snížit emise sloučenin dusíku do roku 2030 o polovinu. Vyčlenil na to skoro pětadvacet miliard eur a zátěž rozložil na několik sektorů, například se má omezit velmi intenzivní využívání syntetických hnojiv.

„Ovšem to, co přitáhlo největší pozornost i směrem ze zahraničí, je právě způsob, jakým se toho snaží dosáhnout v zemědělském sektoru. Podle vlády je chov dobytka v zemědělství v Nizozemsku příliš intenzivní a produkuje velké množství emisí. Je třeba tedy zredukovat stáda, případně některé farmy rovnou uzavřít, aby se podařilo emisních cílů dosáhnout,“ vysvětluje Obrovský.

„Co se týče těch zmíněných padesáti tisíců farem, podle studie tamního ministerstva financí by asi jedenáct tisíc farem mělo být uzavřených a dalších sedmnáct tisíc by mělo projít redukcí. Proti tomu se samozřejmě nizozemští zemědělci bouří, protože to považují za ohrožení budoucnosti svého podnikání,“ dodává zpravodaj.

Ohrožení tradice

Ubels zdůraznil, že mnoho farem funguje jako rodinné podniky. „On sám hospodaří na farmě, kterou založili před více než 30 lety jeho rodiče, kde vyrůstal. To znamená, že práce s dobytkem je součástí jeho identity,“ ilustruje Obrovský.

Emisní cíle se liší napříč Nizozemskem podle lokality. Vláda by chtěla, aby chovatelé snížili emise dusíku od dvanácti až po 95 procent tam, kde se stáda nachází v těsné blízkosti chráněných přírodních lokalit.

„V případě Ubelse by se jednalo o seškrtání o pětasedmdesát procent. Má asi tisíc krav a měl by se zbavit sedmi set z nich, což by pro něj de facto znamenalo bankrot, protože celé podnikání a všechny investice, které doteď učinil, jsou nastavené na určitý rozsah jeho podnikání,“ říká dále korespondent ČT.

Premiér začal se zemědělci mluvit

Ministerstvo životního prostředí dalo provinciím rok na přípravu plánů pro snížení emisí. Obrovský řekl, že v následujících měsících se určitě bude jednat a je dost možné, že nejnovější podoba dusíkové politiky ještě dozná změn. Nizozemský premiér Mark Rutte podle něj pochopil, že tudy cesta nepovede, a začal objíždět regiony a mluvit se zemědělci.

Farmáři navrhují, že by mohli změnit například způsob, jakým nakládají s odpadem, mohli by zachytit víc hnoje a močoviny a zajistit, aby se tyto látky, které okyselují půdu a způsobují další škody na životním prostředí, nedostaly do okolí. Navrhují také, že by mohli změnit složení krmiva tak, aby krávy nevypouštěly tolik látek, které obsahují dusík.

Podle místních expertů by se vláda měla také zaměřit na to, jakým způsobem celý sektor reformovat, zaměřit se nejen na farmy, ale i na další zpracovatele zemědělských produktů.

Nahrávám video

Zmocněnec pro životní prostředí českého předsednictví EU Ladislav Miko v Horizontu ČT24 zmínil, že přestože je těžké odhadovat konkrétní dopady vládního rozhodnutí na nizozemskou ekonomiku a zemědělství, už teď je jasné, že se dotknou podstatné části procent výrobků z dobytka.

„Je však potřeba zdůraznit, že vývoj, který v Nizozemsku nastal, je výsledkem problémů, které jsou staré třicet až padesát let. To, co teď farmáři navrhují, tedy že by docházelo k postupným krokům, na to byl požadavek už mnohem dříve. Evropská směrnice o nitrátech je účinná více než třicet let a Nizozemí ji permanentně a dlouhodobě porušovalo. Čili nejde o novou věc, novinkou je pouze fakt, že se s tím nizozemská vláda konečně rozhodla něco dělat, a tím pádem ty dopady akumulovaného problému jsou velice citelné,“ vysvětlil Miko ve vysílání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo noční údery na Kyjev

Ruská armáda zahájila útok balistickými střelami na Kyjev. Na telegramu to oznámil starosta ukrajinské metropole Vitalij Klyčko. Zasažena byla Oboloňská čtvrť, podle původních informací tam měla hořet dvacetipatrová budovat. Při úderech zemřel jeden člověk, dalších dvanáct osob utrpělo zranění. Podle vojenské správy metropole bylo zasaženo celkem sedm míst.
00:50Aktualizovánopřed 13 mminutami

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil. Během dne Rusové zasáhli výškovou obytnou budovu v Kramatorsku, na místě zůstalo nejméně 22 zraněných civilistů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Pěšky z Kyjeva až do Kramatorsku. Dlouhým pochodem chce medička podpořit ukrajinské vojáky

Počet dobrovolníků, kteří slouží v ukrajinských ozbrojených silách, se podle armádních zdrojů pohybuje kolem dvaceti tisíc. Další desítky tisíc se zapojily do nebojové a humanitární činnosti. Mezi nimi je i Kanaďanka sloužící v řadách ukrajinské armády, která se odhodlala k téměř 700 kilometrů dlouhé cestě z Kyjeva do Kramatorsku. Cestuje přitom sama a pěšky. Na cestu se sedmatřicetiletá April Huggettová vydala kvůli ukrajinským vojákům, na které se podle ní začíná zapomínat.
před 6 hhodinami

Španělský pořadatel festivalu dostal pokutu za nekalé praktiky

Ministerstvo pro sociální práva, ochranu spotřebitelů a Agendu 2030 uložilo pokutu ve výši 320 tisíc eur (zhruba 7,7 milionu korun) organizátorovi hudebního festivalu, který pořádá akce v několika regionech, a to za nekalé praktiky porušující práva spotřebitelů. Ministerstvo rovněž požaduje, aby pořadatelská společnost odstranila nepřiměřené smluvní podmínky.
před 10 hhodinami

Ministři EU chválili Španělsko za rychlou odezvu na migrační krizi v Ceutě

Ministři vnitra států EU pochválili v úterý Španělsko za rychlou reakci na situaci v Ceutě, kam minulý týden vstoupily z Maroka desítky tisíc lidí za jediný den. Po jednání prostřednictvím videokonference to uvedl irský ministr spravedlnosti a pro migraci Jim O'Callaghan, který diskusi předsedal.
před 10 hhodinami

Ukrajina se k NATO nikdy nepřipojí. Aliance je zastaralá, uvedl generál Zalužnyj

Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k této alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že Aliance lpí na postupech z druhé světové války a není připravená na konflikty 21. století, což je v kontrastu s ukrajinskou armádou získávající zkušenosti ze současného konfliktu.
před 11 hhodinami

Požáry u amerického Spokane zničily stovky budov. Policie zadržela podezřelého ze žhářství

Lesní požáry na okraji amerického města Spokane ve státě Washington zničily nejméně 700 budov a k evakuaci donutily kolem 64 tisíc obyvatel. Policie v souvislosti s jedním ze tří požárů zadržela muže, kterého podezírá z úmyslného založení ohně. Příčiny zbývajících dvou požárů vyšetřuje. Oheň od soboty zachvátil více než 4 tisíce hektarů a hasiči zatím žádné z ohnisek nemají pod kontrolou. Přestože úřady dosud nehlásí mrtvé ani zraněné, několik lidí se pohřešuje a záchranáři upozorňují, že bilance se může změnit, až se dostanou do nejvíce zasažených oblastí. Požáry u Spokane patří k nejvážnějším v letošní mimořádně silné požární sezoně na severozápadě Spojených států.
před 11 hhodinami

Začaly primárky v Michiganu. Poznamenal je střet mezi demokraty

V Michiganu v úterý začaly ostře sledované demokratické primárky před volbami do Senátu. Voliči vybírají mezi umírněnou kongresmankou Haley Stevensovou a progresivním Abdulem El-Sayedem. Vítěz se utká s bývalým republikánským kongresmanem Mikem Rogersem v listopadovém klání, které je klíčové pro snahu Demokratické strany opět získat většinu v horní komoře Kongresu. S Rogersem mezi republikány o nominaci nikdo nesoupeří, uvádějí agentura AP a stanice ABC News.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.