Nizozemsko chce kvůli emisím zavřít nebo redukovat desítky tisíc farem. Zemědělci protestují

Nahrávám video

Záměr snížit emise dusíku může proměnit nizozemské zemědělství. Podle tamního ministerstva financí zasáhne redukce stád polovinu z padesáti tisíc farem. Chovatelé dobytka protestují a žádají, aby vláda v dusíkové politice zohlednila moderní postupy a zapojila další sektory. Nizozemsko je totiž druhým největším vývozcem zemědělských produktů na světě.

Situace se vyhrotila na začátku července, kdy se protestující zemědělci střetli s policií. Po jednom traktoru policisté dokonce vystřelili. Podle zpravodaje ČT v Bruselu Petra Obrovského se však situace uklidnila a masové protesty z počátku července utichly, rozhodně to ale neznamená, že zemědělci ustoupili ze svých požadavků.

Jeden z organizátorů demonstrací Jos Ubels podle Obrovského řekl, že znovu budou zemědělci protestovat až ve chvíli, kdy budou mít šanci tím něčeho dosáhnout a přitáhnout pozornost.

„Teď jsou v Nizozemsku vládní prázdniny, úřady mají letní přestávku a i mediální scéna funguje v jistém utlumeném režimu, což ostatně platí pro celý Benelux. Aktuálně tedy vyčkávají a k masovějším akcím se chtějí vrátit pravděpodobně koncem léta nebo v průběhu podzimu,“ předesílá korespondent ČT.

Intenzivní zemědělství

Nizozemsko produkuje vysoké emise sloučenin dusíku dlouhodobě. Jedná o velmi hustě zalidněnou zemi (Nizozemsko má téměř dvakrát menší rozlohu než Česko, ale má přes 17,5 milionu obyvatel) a průmysl, doprava i zemědělská výroba existují ve velmi těsné blízkosti. Odpad, který v těchto sektorech vzniká, se dostává do přírody, což je problém, který se vláda snaží řešit.

Podle nejnovějších cílů chce nizozemský kabinet snížit emise sloučenin dusíku do roku 2030 o polovinu. Vyčlenil na to skoro pětadvacet miliard eur a zátěž rozložil na několik sektorů, například se má omezit velmi intenzivní využívání syntetických hnojiv.

„Ovšem to, co přitáhlo největší pozornost i směrem ze zahraničí, je právě způsob, jakým se toho snaží dosáhnout v zemědělském sektoru. Podle vlády je chov dobytka v zemědělství v Nizozemsku příliš intenzivní a produkuje velké množství emisí. Je třeba tedy zredukovat stáda, případně některé farmy rovnou uzavřít, aby se podařilo emisních cílů dosáhnout,“ vysvětluje Obrovský.

„Co se týče těch zmíněných padesáti tisíců farem, podle studie tamního ministerstva financí by asi jedenáct tisíc farem mělo být uzavřených a dalších sedmnáct tisíc by mělo projít redukcí. Proti tomu se samozřejmě nizozemští zemědělci bouří, protože to považují za ohrožení budoucnosti svého podnikání,“ dodává zpravodaj.

Ohrožení tradice

Ubels zdůraznil, že mnoho farem funguje jako rodinné podniky. „On sám hospodaří na farmě, kterou založili před více než 30 lety jeho rodiče, kde vyrůstal. To znamená, že práce s dobytkem je součástí jeho identity,“ ilustruje Obrovský.

Emisní cíle se liší napříč Nizozemskem podle lokality. Vláda by chtěla, aby chovatelé snížili emise dusíku od dvanácti až po 95 procent tam, kde se stáda nachází v těsné blízkosti chráněných přírodních lokalit.

„V případě Ubelse by se jednalo o seškrtání o pětasedmdesát procent. Má asi tisíc krav a měl by se zbavit sedmi set z nich, což by pro něj de facto znamenalo bankrot, protože celé podnikání a všechny investice, které doteď učinil, jsou nastavené na určitý rozsah jeho podnikání,“ říká dále korespondent ČT.

Premiér začal se zemědělci mluvit

Ministerstvo životního prostředí dalo provinciím rok na přípravu plánů pro snížení emisí. Obrovský řekl, že v následujících měsících se určitě bude jednat a je dost možné, že nejnovější podoba dusíkové politiky ještě dozná změn. Nizozemský premiér Mark Rutte podle něj pochopil, že tudy cesta nepovede, a začal objíždět regiony a mluvit se zemědělci.

Farmáři navrhují, že by mohli změnit například způsob, jakým nakládají s odpadem, mohli by zachytit víc hnoje a močoviny a zajistit, aby se tyto látky, které okyselují půdu a způsobují další škody na životním prostředí, nedostaly do okolí. Navrhují také, že by mohli změnit složení krmiva tak, aby krávy nevypouštěly tolik látek, které obsahují dusík.

Podle místních expertů by se vláda měla také zaměřit na to, jakým způsobem celý sektor reformovat, zaměřit se nejen na farmy, ale i na další zpracovatele zemědělských produktů.

Nahrávám video

Zmocněnec pro životní prostředí českého předsednictví EU Ladislav Miko v Horizontu ČT24 zmínil, že přestože je těžké odhadovat konkrétní dopady vládního rozhodnutí na nizozemskou ekonomiku a zemědělství, už teď je jasné, že se dotknou podstatné části procent výrobků z dobytka.

„Je však potřeba zdůraznit, že vývoj, který v Nizozemsku nastal, je výsledkem problémů, které jsou staré třicet až padesát let. To, co teď farmáři navrhují, tedy že by docházelo k postupným krokům, na to byl požadavek už mnohem dříve. Evropská směrnice o nitrátech je účinná více než třicet let a Nizozemí ji permanentně a dlouhodobě porušovalo. Čili nejde o novou věc, novinkou je pouze fakt, že se s tím nizozemská vláda konečně rozhodla něco dělat, a tím pádem ty dopady akumulovaného problému jsou velice citelné,“ vysvětlil Miko ve vysílání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoHosté Událostí, komentářů probrali klesající produktivitu práce během vlny veder

V Česku v úterý padly teplotní rekordy na všech měřicích stanicích, které jsou v provozu alespoň třicet let. Podle výzkumu Allianz Trade může za každý další stupeň nad třicítkou klesnout produktivita práce zhruba o tři procenta, naopak náklady na energie kvůli chlazení mohou růst o 1,2 procenta. Podle ekonoma Víta Hradila ze společnosti Investika by ztráty v horkém roce vycházely na vyšší jednotky, maximálně nižší desítky miliard korun. To by odpovídalo slabší až střední povodni. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) zmínil ještě vyšší teploty na jihu Evropy, které mohou být inspirací pro tvorbu krizových plánů v Česku. Při rostoucích teplotách bude nutné upravovat pracovní prostředí jednotlivých zaměstnanců, předestřel předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 33 mminutami

Rusko znovu udeřilo na Ukrajinu. Kyjevská oblast hlásí patnáct mrtvých

Nejméně patnáct lidí zahynulo při ruských nočních úderech v Kyjevské oblasti. Zraněných je nejméně 27. Moskva masivní noční útok na Kyjevskou oblast potvrdila s tím, že podle ní mířil na sklady zbraní a vojenského materiálu. Ruské úřady také tvrdí, že po útoku ukrajinského dronu vypukl požár ve skladu ruského internetového prodejce Wildberries v Tulské oblasti.
00:50Aktualizovánopřed 40 mminutami

Soud v USA zastavil řízení s útočníky na Kapitol. Vyhověl žádosti ministerstva

Federální soud ve Washingtonu vyhověl žádosti amerického ministerstva spravedlnosti o zastavení řízení s devíti členy krajně pravicové extremistické skupiny Oath Keepers. Ti se podíleli na útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Podle agentury Reuters to vyplývá ze soudních dokumentů. Soudce Amit Mehta ve verdiktu uvedl, že přestože s rozhodnutím ministerstva nesouhlasí, shledal, že státní žalobci mají pravomoc případy zastavit.
06:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoMladí Jihokorejci potřebují „žebráckou sílu“ k zvládnutí rostoucích cen

Přes otřesy globálního hospodářství ekonomika Jižní Koreje narůstá, hlavním důvodem je nepolevující poptávka po mikročipech. Vláda v Soulu ale čelí sedmiprocentní nezaměstnanosti mladých lidí i narůstajícím životním nákladům. Mnohým pak nezbývá než hledat nové způsoby, jak ušetřit. „Mladí Korejci dokonce používají výraz geoji-ryeok, který lze přeložit jako ‚žebrácká síla‘. Znamená psychickou odolnost potřebnou k tomu, aby člověk udržel výdaje na absolutním minimu,“ přiblížila zahraniční zpravodajka ČT Barbora Šámalová. Podle sociologů trend odráží obavy z budoucnosti. Ceny rostou, bydlení se stává nedostupným a najít po škole práci je těžké.
před 1 hhodinou

Ceuta může být varování. Madrid k nelibosti Maroka koketuje s Alžírem

Nad příčinou vpádu desítek tisíc migrantů do Ceuty stále visí otazníky. Podle některých analytiků mohlo Maroko touto cestou reagovat na nedávné oteplování vztahů mezi Madridem a Alžírem, který podporuje separatisty ze Západní Sahary. K podobné dramatické události totiž došlo v roce 2021, kdy Rabat nebránil migrantům v cestě a zřejmě se tak snažil vyvinout tlak na Španělsko, aby změnilo postoj k otázce Západní Sahary, kterou si nárokuje. Maroko vinu odmítá.
před 3 hhodinami

USA zrušily vízum brazilské velvyslankyni, reagují prý na kroky Brazílie

Spojené státy zrušily vízum brazilské velvyslankyni ve Washingtonu. Reagují tím na krok Brazílie, která odmítla formálně uznat jmenování amerického velvyslance a nevydala víza dvěma americkým představitelům. Informovaly o tom agentury AP a Reuters s odkazem na nejmenovaného amerického činitele.
před 4 hhodinami

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil. Během dne Rusové zasáhli výškovou obytnou budovu v Kramatorsku, na místě zůstalo nejméně 22 zraněných civilistů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Pěšky z Kyjeva až do Kramatorsku. Dlouhým pochodem chce medička podpořit ukrajinské vojáky

Počet dobrovolníků, kteří slouží v ukrajinských ozbrojených silách, se podle armádních zdrojů pohybuje kolem dvaceti tisíc. Další desítky tisíc se zapojily do nebojové a humanitární činnosti. Mezi nimi je i Kanaďanka sloužící v řadách ukrajinské armády, která se odhodlala k téměř 700 kilometrů dlouhé cestě z Kyjeva do Kramatorsku. Cestuje přitom sama a pěšky. Na cestu se sedmatřicetiletá April Huggettová vydala kvůli ukrajinským vojákům, na které se podle ní začíná zapomínat.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.