O verdiktu nad Dodikem mají hlasovat občané

Parlament Republiky srbské (RS), jedné ze dvou entit tvořících Bosnu a Hercegovinu, odsouhlasil uspořádání referenda, ve kterém se mají obyvatelé vyjádřit, zda souhlasí s verdiktem federálního soudu nad vůdcem RS Miloradem Dodikem, informovala agentura AFP. Plebiscit se má konat 25. října, tedy nedlouho před očekávanými volbami prezidenta Republiky srbské, upozornil server Balkan Insight.

Poslanci Národního shromáždění Republiky srbské se vyslovili pro referendum v pátek pozdě večer, učinili tak uprostřed zhoršující se politické krize, poznamenala AFP.

Bosenská volební komise před zhruba dvěma týdny zbavila Dodika funkce na základě rozhodnutí nejvyššího soudu balkánské země, který prezidentovi RS uložil roční trest vězení a šestiletý zákaz výkonu politických funkcí za nerespektování rozhodnutí vysokého představitele pro Bosnu Christiana Schmidta.

Později soud trest vězení změnil na pokutu, zákaz politických funkcí ale zůstal v platnosti. Dodik se proti rozhodnutí komise odvolal, ale odvolací soud před několika dny rozhodl v jeho neprospěch, jeho odvolání z funkce tak potvrdil. Verdikt je pravomocný.

Dodik trvá na tom, že předčasné volby nebudou

Dodik už dříve uvedl, že se rozsudkem nejvyššího soudu ani rozhodnutím volební komise nebude řídit. V pondělí avizoval referenda v Republice srbské o svém odvolání a následně také o odtržení většinově srbské entity RS od Bosny a Hercegoviny.

Podle volebního zákona Bosny nyní ústřední volební komise musí vypsat předčasné volby prezidenta RS, které by se měly konat do devadesáti dnů. Podle Dodika se v RS žádné předčasné volby konat nebudou.

Zákonodárci nyní schválili referendum, ve kterém se mají občané RS vyjádřit, zda přijímají rozhodnutí Schmidta, jestli uznávají rozsudek bosenského soudu nad Dodikem a také rozhodnutí volební komise o zrušení jeho mandátu. Pro plebiscit hlasovalo padesát z 83 zákonodárců. Podle zákona Republiky srbské o referendech však nemůže být právně závazné, protože se zabývá otázkou, která je mimo jurisdikci entity, píše Balkan Insight.

EU vyzývá k respektování soudu

„Podrobení soudního rozhodnutí veřejnému hlasování je v rozporu s právním státem a nezávislostí soudních orgánů,“ reagovalo zastoupení EU v Bosně, podle něhož musí být verdikt nad Dodikem respektován. „Očekáváme, že úřady Republiky srbské zklidní situaci a budou respektovat suverenitu, územní celistvost a ústavní i právní řád Bosny a Hercegoviny,“ dodala unijní diplomacie. Britský velvyslanec v Bosně Julian Reilly se podle AFP vyjádřil podobně, když uvedl, že referendum o soudním rozhodnutí by bylo nezákonné.

Parlament podle Balkan Insight také formálně přijal demisi premiéra a vlády. Dosavadní šéf kabinetu Radovan Višković oznámil rezignaci před několika dny. Učinil tak podle svých slov po konzultaci s Dodikem, a to s cílem uvolnit prostor pro vznik vlády „národní jednoty“. Té by se podle dřívějších vyjádření Dodika měla účastnit i současná opozice v RS. Dodik v sobotu podle serveru N1 pověřil dosavadního ministra zemědělství Sava Miniče, aby sestavil novou vládu.

Vysokého představitele pověřilo mezinárodní společenství dohledem nad plněním mírové dohody z roku 1995. Disponuje rozsáhlými pravomocemi, mimo jiné může vydávat zákony či odvolávat politiky. Dodik mandát současného vysokého představitele Schmidta neuznává.

Dodik volá po rozpadu Bosny a Hercegoviny

Dodik, který v RS vládne od roku 2006, dlouhodobě kritizuje bosenské vnitřní uspořádání a zemi označuje za vězení. Jeho separatistická rétorika i praktické kroky vyvolaly mezi některými bosenskými politiky i mezinárodními představiteli obavy z možného rozpadu multietnické země. Ten by se podle mnohých neobešel bez nového krveprolití.

Od konce války v 90. letech minulého století je Bosna rozdělena na Republiku srbskou a muslimsko-chorvatskou Federaci Bosny a Hercegoviny. Každá z nich má vlastní vládu a parlament, spojují je jen některé centrální instituce. RS obývají převážně etničtí Srbové, přičemž její vedení v čele se spojencem Kremlu Dodikem se netají snahou o odtržení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 4 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 22 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...