Odpůrce Západu Raísí brojil proti existenci Izraele

Ebráhím Raísí se stal prezidentem Íránu v roce 2021. Muž, který od března 2019 vedl tamní justici, byl jedním z nejvlivnějších lidí v zemi a mluvilo se o něm jako o možném nástupci nejvyššího vůdce ajatolláha Alí Chameneího, který ho dlouhodobě podporoval. Raísího minulost však poznamenala účast na řízení procesů, které podle lidskoprávních organizací odsoudily na smrt tisíce lidí. Raísí zemřel o víkendu při nehodě vrtulníku.

Ultrakonzervativec Raísí se stal prezidentem v červnu 2021, když už v prvním kole voleb získal 62 procent hlasů. Hlasování však provázel malý zájem voličů, přišlo jich nejméně od založení islámské republiky v roce 1979. Nízký zájem byl podle médií očekáván, protože úřady ještě před začátkem vyřadily několik Raísího hlavních rivalů a stoupenců opozice. Funkce hlavy státu se ujal v srpnu 2021.

Během svého působení ve funkci například nařídil, aby úřady zpřísnily vymáhání íránského „zákona o hidžábu a cudnosti“, který omezuje oblékání a chování žen.

O několik týdnů později zemřela ve vazbě mladá íránská Kurdka Mahsá Amíníová, kterou mravnostní policie zatkla za údajné porušení daného zákona. Následné několikaměsíční celonárodní protesty představovaly jednu z nejvážnějších výzev pro íránské duchovní vládce od islámské revoluce v roce 1979. Podle organizací na ochranu práv byly při demonstracích zabity stovky lidí, včetně desítek příslušníků bezpečnostních složek.

Teherán rovněž během Raísího prezidentského mandátu pokračoval ve svém programu obohacování uranu a ve vývoji balistických raket. V dané době Írán zažil silný hospodářský pokles způsobený mezinárodními sankcemi a vysokou nezaměstnaností, připomněl server The New York Times.

Raísí mimo jiné brojil proti existenci Izraele a podporoval teroristickou organizaci Hamás v současném konfliktu v Pásmu Gazy. „Íránská islámská republika bude i nadále čestně podporovat palestinský odpor,“ prohlásil koncem dubna na návštěvě Pákistánu, která se uskutečnila nedlouho poté, co Írán poprvé přímo zaútočil na Izrael. Na jeho území vyslali Íránci přes tři sta raket a útočných dronů. Izrael však s pomocí spojenců téměř všechny střely zlikvidoval. Podle Teheránu šlo o odvetu za Izraeli připisovaný úder na konzulát v Damašku.

Raísí, který platil za zapřisáhlého odpůrce Západu, byl zastáncem islamizace univerzit, omezení přístupu k internetu, cenzury západní kultury a genderové segregace na pracovním trhu.

Raísího minulost

Raísí se narodil v roce 1960 ve městě Mašhad na východě Íránu v náboženské rodině. O svého otce přišel, když mu bylo pět let, ale rozhodl se stát duchovním stejně jako on.

Raísí se jako mladý student náboženského semináře ve městě Qom zapojil do islámské revoluce. Stal se chráněncem ajatolláha Chameneího a následně se vypracoval v oblasti soudnictví.

Během toho, co sloužil na pozici prokurátora v Teheránu byl Raísí členem komise, která dohlížela na zabití stovek politických vězňů v roce 1988, kdy se chýlila ke konci osmiletá válka Íránu s Irákem, napsal server ABC s odkazem na skupiny na ochranu lidských práv.

Podle zprávy Amnesty International (AI) byly po celém Íránu zřízeny komise známé jako „výbory smrti“ složené z náboženských soudců, státních zástupců a úředníků ministerstva zpravodajských služeb, které v procesech trvajících jen několik minut rozhodovaly o osudu tisíců zadržených.

Počet zabitých v celém Íránu nebyl nikdy potvrzen, AI však uvedla, že minimální odhady hovoří o pěti tisících osobách. Íránská opozice tvrdí, že jich bylo až třicet tisíc. Popravy se konaly na příkaz tehdejšího duchovního vůdce Rúholláha Chomejního a Teherán je oficiálně nepřiznal.

Na otázku ohledně obvinění, že se podílel na rozsudcích smrti, odpověděl Raísí novinářům v roce 2021: „Pokud soudce, státní zástupce, hájil bezpečnost lidí, měl by být pochválen. (...) Jsem hrdý na to, že jsem hájil lidská práva v každé funkci, kterou jsem dosud zastával,“ prohlásil.

Raísí každopádně stoupal v řadách íránského šíitského muslimského duchovenstva a v roce 2019 byl nejvyšším vůdcem jmenován do vysoce postavené funkce šéfa justice. Krátce poté byl také zvolen místopředsedou Shromáždění expertů, osmaosmdesátičlenného duchovního orgánu odpovědného za volbu příštího nejvyššího vůdce.

V roce 2019 na Raísího uvalily Spojené státy americké sankce za porušování lidských práv, včetně poprav z osmdesátých let.

Pozice prezidenta v Íránu

V prezidentských volbách v roce 2021 byl považován za favorita. „Přicházím jako nezávislý (kandidát), abych udělal změny v řízení země a bojoval s chudobou, korupcí, ponižováním a diskriminací,“ tvrdil Raísí při ohlášení své kandidatury.

Prezidentská funkce není v islámské republice nejvyšší mocenskou pozicí. Poslední slovo ve státních záležitostech, včetně zahraniční politiky a jaderného programu, má nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, nikoliv prezident.

V klerikálně autoritářském státu sice funguje politická soutěž, mantinely jí ale určuje klerikální rada, která je prvkem ústavního systému. Před prezidentskými volbami například vyřazuje nevhodné kandidáty.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kuba se ocitla bez elektřiny, rozvodná síť opět zkolabovala

Kubánská energetická síť v neděli opět zkolabovala. V pondělí o tom informovala agentura AFP s tím, že obyvatelé ostrovní země včetně Havany se ocitli ve tmě a bez dodávek elektřiny.
před 2 hhodinami

USA a Írán začnou podle Trumpa znovu jednat

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež.
před 7 hhodinami

Marocká vláda se poprvé vyjádřila ke krizi v Ceutě, obvinila z ní pašeráky

Marocká vláda obvinila z migrační krize ve španělském městě Ceuta pašeráky a šíření dezinformací, informují v neděli média. Jde o první oficiální vyjádření Rabatu ke čtvrtečním událostem, kdy z Maroka do sousední Ceuty dle španělských úřadů proniklo na 50 tisíc migrantů. Vedení Ceuty hovořilo dokonce o 60 tisících. Marocké ministerstvo vnitra nyní tvrdí, že jich bylo méně. Téměř všichni už v pátek španělské město opustili, zůstává tam ale ještě několik tisíc běženců.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajina zasáhla ruskou leteckou základnu, rafinerii i další sklad Wildberries

Ukrajinské drony zaútočily na leteckou vojenskou základnu a rafinerii v ruské Saratovské oblasti. O tamních náletech informoval jak ukrajinský generální štáb, tak telegramové kanály, a údery v regionu potvrdily i ruské úřady. Ukrajina dále uvedla, že útočila i na ruské průmyslové či vojenské cíle v Kalužské, Brjanské a také v Samarské oblasti, kde vzplál další sklad společnosti Widlberries. Ukrajina hlásí oběti po ruských útocích, jejich cílem byl i poštovní terminál.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Exploze u restaurace v Moskvě zabíjela, zamýšleným terčem mohl být ruský generál

Explozi u luxusní restaurace v Moskvě, která v sobotu zabila pět lidí a další zranila, způsobila podomácku vyrobená výbušnina, oznámil dle agentury TASS Národní protiteroristický výbor. Zatím není jasné, zda šlo o politický motiv. Podle některých ruských médií mohl být zamýšleným terčem ruský generál, který se dle Ukrajiny podílel na masakru v Buči. Podle informací serveru Verstka mezi zraněnými může být generálova dcera.
1. 8. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

V Řecku se při hašení srazily vrtulníky, dva mrtví. Požáry trápí i část USA

Západně od Athén se v neděli při hašení lesních požárů srazily dva vrtulníky. Oba členové posádky jednoho z nich zemřeli, posádku druhého stroje se podařilo zachránit, uvádí Reuters s odkazem na řecké hasiče. Požáry v této oblasti od pátku zničily už přes deset tisíc hektarů porostu. Byli také zatčeni dva lidé, kteří jsou podezřelí, že vypuknutí požáru nedbalostí způsobili. Stav nouze kvůli rychle se šířícím požárům vyhlásil americký stát Washington. Hasičům na jihozápadě Francie se naopak daří držet oheň nadále pod kontrolou.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Úřady v Gaze hlásí, že Izrael za dva dny zabil v Pásmu přes dvacet lidí

Izraelská armáda v neděli v Pásmu Gazy zabila nejméně třináct Palestinců, informovala podle agentury AFP místní civilní obrana. Útoky zasáhly i stany, v nichž žijí obyvatelé vysídlení válkou, a mezi oběťmi je i devítileté dítě, tvrdí místní zdravotníci dle agentury Reuters. Už v sobotu zemřelo při izraelských úderech v Pásmu Gazy podle tamních institucí osm lidí. Izraelská armáda uvedla, že zabila tři teroristy.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zdravotnictví na Kubě kolabuje. Chybí léky i doktoři, na operaci čekají tisíce lidí

Kubánské zdravotnictví, svého času jedno z nejlepších v Latinské Americe, se potýká s krizí, kterou letos bezprecedentně zhoršilo americké ropné embargo. Časté výpadky elektřiny i dodávek vody postihují také nemocnice, které i proto mají na čekacích listinách na chirurgickou operaci přes sto tisíc pacientů. Zároveň rostou počty nakažených horečkou chikungunya, kterou přenášejí komáři množící se v haldách odpadků na ulicích, na jejichž odvoz není palivo, popsal server CiberCuba.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.