Odsouzenou ruskou agentku Butinovou v USA propustili. Deportují ji ze země

Nahrávám video

Ruska Marija Butinová byla propuštěna z amerického vězení. Odpykávala si tam trest za to, že se jako agentka cizí mocnosti snažila proniknout do vlivné americké Národní asociace držitelů zbraní (NRA). Při odchodu z vězení ji podle agentury AP zadržel Úřad pro imigraci a cla (ICE), který ženu nyní podle očekávání ihned deportuje ze země. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov propuštění Butinové přivítal, napsala státní agentura TASS.

Úřad pro imigraci a cla k případu Butinové neuvedl žádné podrobnosti, sdělil pouze, že Butinovou zadržel po propuštění z věznice ve floridské metropoli Tallahassee.

Ruska byla v dubnu v USA odsouzena k 18 měsícům vězení poté, co přiznala, že se jako agentka cizí mocnosti snažila proniknout do NRA a že měla předávat do Moskvy informace o vlivných Američanech. Podle jejích obhájců měl být prostředníkem vlivný ruský politik a bývalý poslanec Alexandr Toršin, nynější viceguvernér ruské centrální banky.

Butinová přiznala spolupráci s Toršinem, nicméně popřela, že ji kontroloval nebo že je sám součástí špionážní sítě. Posílala mu prý zprávy o své práci, avšak nevěděla, kde tyto informace skončí. 

„Nebyla tajnou agentkou ruské vlády v pravém slova smyslu. Byla spíš agentem prostředníkem. Jako bych byl já váš agent, kdybych vám koupil lístky na operu,“ řekl americkým novinářům právník Butinové Robert Driscoll.

Rusko obvinění z toho, že pro něj Butinová skrytě pracovala, odmítlo. Šéf Kremlu Vladimir Putin případ hodnotil jako nehoráznost, protože podle něj není jasné, co žena spáchala a zač byla odsouzena. Nyní Kreml oznámil, že Putin neplánuje setkání s Butinovou po jejím návratu do vlasti.

Rusko zadrželo kvůli údajné špionáži Nora a Američana

Několik údajných špionů zadrželo v posledních letech i Rusko. Jedním je bývalý člen norské pohraniční stráže Frode Berg, kterého poslal ruský soud na čtrnáct let do pracovního vězeňského tábora za to, že sbíral tajné informace o ruských jaderných ponorkách.

K doručování obálek ruskému zdroji od norské tajné služby se přiznal. Co obsahují, ale podle svých slov netušil. „Zasáhlo mě to velmi tvrdě. Zvlášť proto, že jsem od roku 1991 velkým zastáncem Ruské federace,“ tvrdí Berg, který nedávno požádal o milost. 

Vinu jasně odmítá také Paul Whelan. Bývalého vojáka amerického námořnictva zadrželi loni v prosinci v moskevském hotelu, kde od známého převzal flash disk s tajnými informacemi. Podle obhájce si myslel, že na něm jsou fotografie z dovolené.

„Rusko tvrdí, že zadrželo Jamese Bonda na tajné misi. Ve skutečnosti uneslo Mr. Beana na dovolené,“ konstatoval obviněný Whelan. Američan si stěžuje na zacházení ze strany ruských úřadů a žádal o výměnu soudce. Dočkal se ale jen dalšího prodloužení vazby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 7 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...