Osvobodili jsme Urožajne na západě Doněcké oblasti, hlásí Ukrajinci

Ukrajinská armáda osvobodila ves Urožajne na západě Doněcké oblasti, uvedla ve středu na Telegramu náměstkyně z ukrajinského ministerstva obrany Hanna Maljarová. Už v předchozích dnech hovořila o tom, že o vesnici na řece Mokri Jaly svádí ukrajinské síly boje s ruskými jednotkami. Naproti tomu u Kupjansku v Charkovské oblasti se podle velitele ukrajinských pozemních sil Oleksandra Syrského situace komplikuje.

„Urožajne osvobozeno. Naši upevňují své pozice. Ofenziva pokračuje,“ napsala Maljarová.

Vsi Urožajne a Staromajorske, jehož osvobození Kyjev oznámil na konci července, byly o víkendu na proruských kanálech na Telegramu označovány jako místa prudkých bojů. O střetech v oblasti hovořili také ukrajinští představitelé a ruské okupační úřady. List The New York Times o víkendu napsal, že Kyjev u vesnice Urožajne do boje nasadil tisíce vojáků a těžkou techniku.

„Pokud se jim podaří prorazit nebo obejít Urožajne, budou zhruba 80 kilometrů od významných přístavních měst Berďansk a Mariupol u Azovského moře. S každou mílí postupu ukrajinské síly vystavují ruské zásobovací linie většímu tlaku,“ uvedl list.

Okupační síly útočí u Kupjansku

Rusko naopak podle dostupných informací podniká ofenzivu na severovýchodě Ukrajiny. „Útočné oddíly nepřítele… se každý den snaží na různých směrech prolomit obranu našich jednotek s cílem zablokovat a později dobýt Kupjansk,“ uvedl odpoledne generálplukovník Syrskyj, který podle svých slov strávil na tomto úseku fronty většinu dne a po diskuzi s tamními veliteli přijal „důležitá rozhodnutí“ s cílem posílit obranu. O jaká opatření se jedná, neupřesnil.

Ofenziva ruských jednotek u Kupjansku začala v polovině léta, píše na svém ruskojazyčném webu stanice BBC, podle níž se invazním jednotkám podařilo v tomto sektoru postoupit o několik kilometrů, ale zatím se ke strategicky důležitému městu výrazněji nepřiblížily. Rusové Kupjansk okupovali prakticky od začátku své invaze na Ukrajinu až do loňského září, kdy Ukrajinci město osvobodili.

U Lymanu, který se nachází jižněji od Kupjansku, se podle Syrského ruská armáda přeskupuje a nahrazuje jednotky, které kvůli ztrátám přišly o bojové schopnosti. Situaci u Bachmutu, který se ukrajinské ozbrojené síly podle BBC snaží obklíčit, Syrskyj označil jako obtížnou, ale pod kontrolou. Ukrajinci tam podle něj postupují. 

Rusko v noci opět ostřelovalo ukrajinské území

Okupační jednotky v noci na středu zaútočily na Ukrajinu drony, poplach vyhlásily oblasti na jihu a ve středu Ukrajiny. Velká skupina bezpilotních letounů vletěla i do ústí Dunaje a zamířila k říčnímu přístavu Izmajil na hranici s Rumunskem, uvedlo podle agentury Reuters ukrajinské letectvo.

Rusko na jih Ukrajiny vyslalo drony v několika vlnách, třináct jich sestřelila ukrajinská obrana nad Oděskou a Mykolajivskou oblastí, uvádí ukrajinská armáda. Cílem podle ní byla přístavní infrastruktura.

Při útoku na jeden z přístavů na Dunaji byly poškozeny skladiště a sýpky, uvedl šéf Oděské oblasti Oleh Kiper. Vzniklé požáry se podle něj podařilo uhasit, oběti si útok nevyžádal. Ukrajinská média předtím hovořila o explozích v Izmajilu a Reni. Zdroj agentury Reuters později uvedl, že přístav je i po útocích v provozu.

Rusko útočí na ukrajinské přístavy na Dunaji od poloviny července, kdy odstoupilo od takzvaných černomořských obilných dohod. Ty umožňovaly Ukrajině, bojující proti Rusku, vyvážet obilí a další zemědělské produkty i přes ruskou blokádu v Černém moři. Po pozastavení dohod zprostředkovaných Tureckem a OSN se přístavy na Dunaji staly pro Ukrajinu součástí hlavní trasy pro vývoz obilí, které lodě převážejí do rumunského černomořského přístavu Konstanca, píše agentura Reuters.

Ruské útoky na „nevinné lidi, civilní infrastrukturu včetně obilných sýpek“, na Reni a Izmajil na hranicích s Rumunskem na sociální síti X, dříve Twitteru, odsoudila rumunská ministryně zahraničí Luminitsa Odobescová. „Tímto okázalým porušením mezinárodního práva Rusko nadále ohrožuje globální potravinovou bezpečnost a bezpečnost plavby v Černém moři,“ napsala v příspěvku.

Poplach v noci na středu hlásila ukrajinská Poltavská, Kirovohradská, Dněpropetrovská, Záporožská, Mykolajivská, Oděská a Chersonská oblast.

Ruské ministerstvo obrany okolo páté hodiny ráno moskevského času (4:00 SELČ) uvedlo, že tamní protivzdušná armáda sestřelila tři ukrajinské drony v Kalužské oblasti. Útok si nevyžádal žádné oběti ani škody, napsal resort v prohlášení. Kalužské úřady uvedly, že ukrajinské bezpilotní letouny byly sestřeleny nad jižní částí oblasti, která přiléhá k Moskvě. Dopoledne ministerstvo obrany také oznámilo, že jeho síly sestřelily ukrajinský dron nad anektovaným Krymským poloostrovem.

Rusko téměř jistě začalo s nasazováním dronů vlastní výroby, napsala na sociální síti X, dříve Twitteru, britská vojenská rozvědka. Moskva podle Londýna od září 2022 začala dovážet bezpilotní letouny íránské výroby, které po dosažení cíle vybuchnou. Vlastní drony založené na íránské konstrukci nyní pravděpodobně Rusku zaručí spolehlivější dodávky této techniky.

„Rusko v této oblasti patrně usiluje o dosažení soběstačnosti v nadcházejících měsících. Do té doby však zůstává závislé na komponentech a dronech z Íránu dodávaných především přes Kaspické moře,“ píše rozvědka.

Analytik: Není zásadní rozsah osvobozeného území, ale ztráty a využívání munice

„Není úplně zásadní zaměřovat se na rozsah osvobozeného území nebo každou osvobozenou vesnici. Při současném tempu postupu ukrajinských sil, které lze počítat spíše v kilometrech měsíčně než v kilometrech za hodinu,“ uvedl ve vysílání ČT24 analytik Asociace pro mezinárodní otázky Vojtěch Bahenský, působící rovněž na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Podle něj je zásadní spíš to, kolik obě strany ztrácejí vojáků, techniky a kolik využívají munice. „To je něco, co se dá sledovat mnohem hůře než to, jaká vesnice byla, nebo nebyla osvobozena,“ doplnil.

„Myslím, že nemůžeme říct, že je protiofenziva neúspěšná, protože nevíme, zda Rusko nepřichází o tolik zbraní a munice, že v horizontu týdnů, měsíců nebude schopno obranu udržet. Stejně tak je ale chybou oslavovat každý osvobozený kilometr jako signál toho, že průlom je za dveřmi, protože nevíme, kolik vojáků a munice Ukrajina při ofenzivě ztrácí a kolik jí zbývá na průlom. Nezbývá než trpělivost,“ míní Bahenský.

Klíčový signál úspěchu bude podle něj až průlom fronty. „To poznáme, protože se rychlost postupu změní třeba na kilometry za den,“ konstatoval analytik s tím, že by to očekával spíše v horizontu měsíců, pokud vůbec, a to nejspíš v Záporožské oblasti.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. Požáry vypukly ve skladových komplexech ve vesnici Krasnyj Bor v Leningradské oblasti a ve městě Čechov v Moskevské oblasti. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil jednoho člověka a několik dalších zranil, uvedl velitel vojenské správy ukrajinské Sumské oblasti Oleh Hryhorov.
před 1 hhodinou

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 2 hhodinami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 2 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 3 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 3 hhodinami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 6 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.