Pálení izraelských vlajek, rakve pro generály USA. Írán oslavuje výročí revoluce

Přesně před 47 lety skončila v Íránu islámská revoluce. U této příležitosti se konají masivní oslavy a demonstrace podporované tamním teokratickým režimem. Výročí přichází několik týdnů po brutálním potlačení celostátních protestů, při kterých bylo zabito na sedm tisíc lidí.

Podporovatelé islámského režimu oslavují výročí mimo jiné pálením vlajek Spojených států a Izraele, podle izraelského serveru Ynet úřady rovněž v Teheránu vystavily rakve s portréty několika amerických generálů, včetně toho zobrazujícího šéfa regionálního velitelství americké armády CENTCOM, admirála Brada Coopera. Rovněž byly prý na náměstích íránských měst k vidění raketové systémy či údajné trosky sestřelených izraelských dronů.

„Nepřátelé Íránu budou kvůli těmto lidem zklamáni,“ komentoval velikost davů v Teheránu íránský náčelník generálního štábu Abdolrahím Músaví, který se zúčastnil v civilním oblečení a obklopený maskovanými členy ochranky. Bezpečnostní opatření na oslavách byla letos podle agentury AFP větší než v minulých letech.

Íránské státní médium Press TV tvrdí, že se početná shromáždění konala ve zhruba 1400 městech po celé zemi, a to i přes „chladné teploty, déšť a sníh“. Podle serveru lidé „demonstrovali národní jednotu navzdory provokacím a hrozbám ze strany USA a Izraele v posledních týdnech“.

Server BBC však informuje o tom, že lidé místy v Teheránu během oslav křičeli „smrt Chameneímu“ či „smrt diktátorovi“, čímž odkazují na íránského nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Na výzvy, aby lidé provolávali „Alláhu akbar“, tedy „Bůh je velký“, zase jinde někteří Íránci odpovídali demonstrujícím urážkami nebo slovy „drž hubu“.

Nedávné potlačení protivládních protestů

Íránský prezident Masúd Pezeškján rovněž vystoupil s projevem při příležitosti oslav výročí revoluce z roku 1979, která vedla k pádu vlády šáha Mohammada Rezy Pahlavího. Také se omluvil všem lidem, kterých se dotkly nedávné protivládní demonstrace a zásahy policie. Úřady nechtějí konfrontaci s lidem, dodal íránský prezident, nepřiznal ale odpovědnost za jejich brutální potlačení.

Íránská lidskoprávní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA) uvedla, že při demonstracích, které začaly na konci prosince, zahynulo 6961 lidí, z nichž 6476 byli protestující. Podle organizace však nejsou tyto počty konečné.

K tomu všemu dochází za situace, kdy USA a Írán minulý týden v Ománu zahájily novou řadu nepřímých rozhovorů, jejichž hlavním tématem je íránský jaderný program. Prezident USA Donald Trump po režimu v Teheránu žádá, aby uzavřel dohodu, ve které se zaváže, že nebude usilovat o jaderné zbraně a vzdá se obohacování uranu na svém území. Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho jaderný program slouží pouze mírovým účelům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44AktualizovánoPrávě teď

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 18 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...