Palestinci na Západním břehu a v jedné obci v Pásmu Gazy volili místní zastupitele

Na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu a v jedné obci v Pásmu Gazy v sobotu Palestinci volili místní zastupitele. V Pásmu Gazy jde o první volby za dvacet let, kdy toto území začalo ovládat palestinské hnutí Hamás, napsala agentura AP. Podle ústřední volební komise na Západním břehu mají volby také ukázat, že obě tato území tvoří jeden politický celek. Volby ve válkou zničené Gaze jsou spíše symbolické, jelikož se konají jen v jedné obci a polovinu tohoto válkou zničeného území okupuje izraelská armáda.

Na Západním břehu může podle ústřední volební komise hlasovat na 1,5 milionu lidí a v Dajr Balahu ve střední části Pásma Gazy asi 70 tisíc Palestinců. Tato obec je jednou z mála lokalit v Pásmu Gazy, kde obyvatelstvo Izrael nevysídlil při tažení proti Hamásu.

Jeden z obyvatel Dajr Balahu agentuře AFP řekl, že je rád, že ve svých pětadvaceti letech může poprvé volit. „Volby jsou potvrzením naší pokračující přítomnosti v Pásmu Gazy navzdory všemu,“ dodal Farah Šás.

Volební komise v Dajr Balahu AFP oficiálně sdělila, že si najala soukromou bezpečnostní agenturu k zabezpečení volebních místností. Nicméně zdroj z komise, který si přál zůstat v anonymitě, AFP řekl, že na zajištění bezpečnosti voleb trvala policie Hamásu. Ten v roce 2006 vyhrál zatím poslední parlamentní volby v Palestinské autonomii a v roce 2007 po krátkém ozbrojeném konfliktu s konkurenčním hnutím Fatah ovládl Pásmo Gazy.

Na Západním břehu je v sobotních místních volbách většina kandidátů z nacionalistické sekulární strany Fatah Mahmúda Abbáse, nebo jsou nezávislí, nikdo z kandidátů se nehlásí k Hamásu, napsala agentura AFP.

Test důvěry ve Fatah

Volby podle AP ukážou, jak Palestinci na Západním břehu důvěřují lídrům z Fatahu a jeho vůdci, devadesátiletému Abbásovi, který je od roku 2005 také šéfem Palestinské autonomie. Loni Abbás podepsal dekret, jímž reformoval volební systém v souladu s některými požadavky Západu. Mimo jiné lze díky nim hlasovat pro jednotlivce namísto skupin, snížila se jimi věková hranice pro kandidáty a zvýšily kvóty pro kandidaturu žen.

Ústřední volební komise v Ramalláhu, na Západním břehu, se snažila podpořit volební účast i sloganem Zůstaneme. Současná izraelská vláda Benjamina Netanjahua totiž podporuje rozšiřování osad na tomto palestinském území a její krajně pravicoví ministři otevřeně hovoří o záměru Západní břeh anektovat.

Izrael obsadil Západní břeh Jordánu spolu s východním Jeruzalémem a Pásmem Gazy za šestidenní války v roce 1967. Podle dřívějších návrhů z mírových jednání, která jsou od roku 2014 na mrtvém bodě, měl Západní břeh a Pásmo Gazy tvořit součást budoucího palestinského státu. Na Západním břehu nyní žijí skoro tři miliony Palestinců a zhruba půl milionu Židů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 18 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...