Palestinci prý nabídli jednání o teritoriálních změnách. Izraelská anexe Západního břehu se možná zpozdí

Nahrávám video

Palestinská samospráva oznámila takzvanému blízkovýchodnímu kvartetu (EU, OSN, USA a Rusko), že je připravená obnovit jednání s Izraelem a dohodnout se „na menších teritoriálních změnách“. Informoval o tom izraelský server Ynet, podle nějž samospráva kvartetu zaslala dopis s tímto sdělením. Izrael v úterý oznámil, že v následujících dnech bude pokračovat v jednání o plánu anexe s USA, což by ji mohlo zpozdit. Země přitom původně plánovala začít anexi připravovat už ve středu.

Palestinské vedení připravovanou anexi, jež může zahrnout židovské osady a údolí řeky Jordán, odmítá. Izrael má ovšem podporu Washingtonu, který v lednu představil plán urovnání izraelsko-palestinského konfliktu; USA jsou připraveny uznat anektované území na Západním břehu jako izraelské, ale jejich plán také počítá s tím, že Palestinci budou dále vyjednávat, aby získali vlastní stát.

Příprava anexe měla původně začít první červencový den. „Vypadá to, že termín 1. července není posvátný,“ vysvětluje ale zpravodaj ČT v Izraeli David Borek. „I premiér Benjamin Netanjahu naznačoval, že 1. červenec nemusí být tím pevně stanoveným datem,“ doplňuje zpravodaj. Podle něj můžou jednání případný začátek anexe posunout o týdny až měsíce.

Nahrávám video

Palestinci chtějí obnovit jednání

V dopise samosprávy podle Ynet stojí, že Palestinci „jsou připraveni obnovit přímá bilaterální jednání“ po těch, která byla přerušena v roce 2014. Předseda palestinské vlády Muhammad Ištajja už začátkem června oznámil, že připravili protinávrh k americkému plánu. Teď ale poprvé podle Ynet Palestinci navrhli obnovu přímých jednání s Izraelem. „To je významný posun,“ poznamenal Borek.

Samospráva také dala najevo, že její protinávrh nepřijde na pořad, pokud Izrael zahájí anexi „jakékoli části palestinského území“. V dopise adresovaném kvartetu stojí, že nikdo nemá větší zájem dohodnout se o míru než Palestinci a nikdo neztratí více než Palestinci v případě, že se míru dosáhnout nepodaří.

Palestinské vedení dále píše, že v rámci mírové dohody je samospráva ochotná přijmout dohodu o „státu s omezenou výzbrojí a silnou policií, která zajistí právo a pořádek“. Přistoupí také na to, aby mezinárodní organizace, například NATO, z pověření OSN dohlédla na plnění mírové dohody.

Plán americké administrativy předpokládá územní výměnu, která umožní Izraeli získat až 30 procent Západního břehu Jordánu. V dopise samospráva píše, že je ochotná přijmout „menší teritoriální výměnu“.

Jednání s USA pokračuje, anexe se zřejmě zpozdí

Netanjahu v úterý uvedl, že jednání s Američany o izraelském plánu anektovat části Západního břehu Jordánu budou pokračovat v následujících dnech. Informovala o tom agentura AP, podle níž vyjádření naznačuje, že plánované středeční zahájení kontroverzního procesu anexe bude odloženo.

Premiér pokračující jednání s Washingtonem oznámil poté, co se setkal s americkým velvyslancem v Izraeli Davidem Friedmanem a zmocněncem Bílého domu Avi Berkowitzem. Izraelci s Američany o tom, které části Západního břehu Jordánu bude Izrael anektovat, jednají již několik měsíců.

Kontroverzní plán amerického prezidenta Donalda Trumpa, zveřejněný v lednu, počítá s tím, že by zhruba 30 procent Západního břehu Jordánu připadlo Izraeli, zatímco Palestinci by měli na zbytku tohoto území autonomii. Iniciativa Bílého domu se ale setkala s ostrou mezinárodní kritikou.

Podle generálního tajemníka OSN, EU a řady arabských států by izraelská anexe části území porušovala mezinárodní právo a ohrozila by vyhlídky na vytvoření životaschopného a nezávislého palestinského státu po boku Izraele. Palestinci, kteří vedle Pásma Gazy a východního Jeruzaléma počítají s celým Západním břehem Jordánu pro svůj budoucí stát, Trumpův plán rovnou odmítli.

Izrael obsadil Západní břeh Jordánu za války v roce 1967. Mezinárodní společenství území považuje za okupované a více než 120 tamních židovských osad za nelegální.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 8 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 15 hhodinami
Načítání...