Papež František navštívil Mongolsko a ocenil jeho odhodlání zastavit šíření jaderných zbraní. Podle agentury lze papežova slova, vzhledem ke geografii, chápat i jako vzkazy pro Rusko a Čínu. V kostele v mongolské metropoli pak papež prohlásil, že vlády se nemusí od katolické církve ničeho obávat, protože církev nemá žádnou politickou agendu. To byl podle agentury Reuters zřejmě další vzkaz určený Pekingu, jehož komunistickou vládu křesťané viní z porušování svobody vyznání.
Země modré oblohy, jak se Mongolsku přezdívá, má přes tři miliony obyvatel a skoro polovina je bez vyznání. Většina ostatních praktikuje buddhismus či šamanismus. Katolíků je jen patnáct set.
Cestu proto mnozí vnímali jako možnost oslovit sousední Čínu. Při setkání v kostele svatého Petra a Pavla s biskupy papež řekl, že „Ježíš nedal svým apoštolům žádný politický mandát“. „Z tohoto důvodu se vlády a sekulární instituce nemusí vůbec obávat evangelizační práce církve, protože ta nemá žádný politický program, ale je podporována tichou silou boží milosti a poselstvím milosrdenství a pravdy, jejímž cílem je podporovat dobro pro všechny,“ řekla hlava katolické církve v narážce na obavy čínských komunistů z nabourávání ideologického monopolu v zemi.
Ve snaze zlepšit vztahy s Pekingem Vatikán také prodloužil kontroverzní smlouvu, která umožňuje komunistické straně dosazovat biskupy, přestože před tím varovali někteří kardinálové.
Čínských katolíků do kostela, který připomíná jurtu, za papežem přijelo jen pár. Částečně z Hongkongu, kde jsou mnozí z pronásledovaných prodemokratických vůdců křesťané. „Jsem šťastný, protože ho vidím poprvé. Nemám takovou šanci často,“ podělila se o své pocity věřící ze Šanghaje Jang Kuang.
Připomínka výroku v Rusku
V neděli se František zúčastní mezináboženského setkání, kde budou i zástupci ruské pravoslavné církve podporující agresi na Ukrajině. A téma války se ozvalo i v jiné souvislosti. Papež podle agentury EFE připomněl, že Mongolsko v minulosti ovládalo rozsáhlou imperiální říši a zmínil také takzvaný mongolský mír, tedy období bez ozbrojených konfliktů na území dobytých Mongoly ve 13. a 14. století. „Kéž temné mraky války zmizí díky setkání a dialogu,“ prohlásil papež podle EFE.
O velké imperiální říši, ale ruské, hovořil papež také koncem minulého měsíce prostřednictvím videopřenosu ke shromáždění ruských katolíků v Petrohradě, za což si vysloužil kritiku vzhledem k agresi Ruska na Ukrajině. František totiž vyzdvihoval roli Petra I. a Kateřiny II., kteří v 17. a 18. století válkou získávali pro svou říši území na západě včetně velké části dnešní Ukrajiny.
Vatikán pak papežova slova vysvětloval tím, že neměly podpořit imperialistické myšlení. „Nezapomeňte na svou identitu. Jste dědicové velkého Ruska… té velké a vzdělané ruské říše, mnoha kultur, velké humanity,“ řekl papež.
Zmínil také „moudrost generací šetrných zemědělců“ v Mongolsku, kteří nenarušovali rovnováhu ekosystému a od nichž by se dnes mnozí mohli hodně učit. Agentura EFE nicméně v této souvislosti připomněla, že Mongolsko a zejména jeho hlavní město Ulánbátar mají jedny z nejvyšších emisí skleníkových plynů na obyvatele ve světě.
Hlava katolické církve také ocenila zrušení trestu smrti v Mongolsku, které označila za „další moudrý prvek, který stojí za zmínku“.
