Paříž hostila druhou schůzku o Ukrajině. Evropa musí být silnější, shrnul Fiala

Francouzský prezident Emmanuel Macron svolal na středu do Paříže další jednání o Ukrajině a evropské bezpečnosti. Oproti pondělní schůzce tentokrát pozval i další země z Evropské unie a NATO, mimo jiné Českou republiku, pobaltské a skandinávské státy či Kanadu. Za Česko se přes videohovor zúčastnil premiér Petr Fiala (ODS). Pokud máme být bráni vážně, musíme být silnější ekonomicky i vojensky, zmínil.

Středeční summit byl poradní, svolaný k vyjasnění situace ve dvou oblastech, uvedl zpravodaj ČT v Paříži Jan Šmíd. Prezident Macron chtěl mít před návštěvou Washingtonu (kam poletí spolu s britským premiérem Keirem Starmerem) v příštím týdnu jasno o tom, jak by v případě dohody o příměří početně vypadalo obsazení mírových sborů vyslaných na Ukrajinu evropskými státy. Proto prý potřeboval vědět, jak se k tomu jednotlivé státy staví.

Druhá důležitá oblast se týkala zbrojních výdajů. „Nakolik jsou jednotlivé země schopny je zvýšit, jaké zbraně mohou poslat na Ukrajinu, v jakém časovém horizontu,“ řekl Šmíd. Dodal také, že Macron svolal na čtvrtek setkání se zástupci francouzských parlamentních stran, kde chce prezentovat stanovisko Francie k dění kolem Ukrajiny.

Český premiér Petr Fiala (ODS) po středeční pařížské schůzce sdělil pro ČT, že se „všichni shodujeme na tom, že je třeba, aby Evropa byla silnější“. Jde tedy o to posílit obranné rozpočty na národní i evropské úrovni.

„Je potřeba položit na stůl peníze a zbraně a pak nás bude svět brát vážně,“ shrnul premiér. Evropa to podle něj dlouho zanedbávala, ale teď je čas to změnit. „Není čas váhat, dělat diskuse, ale je nutno přistoupit k činům,“ dodal. Evropa se tak prý musí zbavit zbytečných regulací a více investovat do obrany.

Nahrávám video

Macron: Ukrajina musí být vždy zapojena

„Právě jsem měl další dlouhý rozhovor s několika kolegy z Evropské unie, ale i z Kanady, Islandu a Norska. Postoj Francie a jejích partnerů je jasný a jednotný. Chceme, aby mír na Ukrajině byl trvalý a pevný,“ napsal Macron ve středu večer na sociální síť X. „Ukrajina musí být vždy zapojena a její práva musí být respektována; mír musí být trvalý a doprovázený pevnými a důvěryhodnými zárukami; musí být zohledněny bezpečnostní obavy Evropanů,“ napsal dále francouzský prezident.

Paříž se stává, aspoň v očích francouzského prezidenta, novým centrem evropské bezpečnosti. Ve vztazích se Spojenými státy musíme ukázat sílu Evropy, uvedla mluvčí francouzské vlády Sophie Primasová.

Šéf Bílého domu Donald Trump totiž evropské politiky zaskočil. Tak silnou změnu rétoriky Washingtonu směrem k Ukrajině a Rusku nečekali. Proto i ve středu jednali v Elysejském paláci o krocích, které by mohly dostat Evropu znovu do hry.

Starý kontinent už chce být aktivnější

Evropa dává najevo, že chce být od nynějška výrazně aktivnější a získat vliv na budoucí uspořádání poměrů na Ukrajině. Washington nicméně ujišťuje spojence v Evropě, že cílem je dlouhodobý mír, a ne pouze křehké příměří. Nedůvěru vůči Kremlu ovšem vyjadřují i vlivní republikánští senátoři. „(Vladimir) Putin je válečný zločinec a měl by být na doživotí ve vězení,“ řekl republikánský předseda senátního výboru pro armádu Roger Wicker.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio slíbil, že součástí mírových rozhovorů budou evropské státy i sama EU. Už kvůli tomu, že na Rusko uvalily sankce, jejichž zrušení se Moskva domáhá. Rubio zároveň dodal, že k ukončení jakéhokoliv konfliktu je nutné, aby všechny strany udělaly ústupky. „Předem je ale určovat nebudeme,“ dodal.

Podle serveru Politico právě země EU připravují nový balík vojenského materiálu pro Ukrajinu v hodnotě nejméně 150 miliard korun. Obsahovat má mimo jiné systémy protiletecké obrany a půldruhého milionu kusů dělostřelecké munice. Největší jednorázová pomoc Evropské unie Kyjevu od roku 2022 má být konkrétní reakcí právě na jednání mezi Spojenými státy a Ruskem.

V Evropě je panika, říká zmocněnec pro Ukrajinu

Dění v Evropě kolem ukrajinské otázky popsal vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný jako „paniku“. „Je to důsledek paniky nad tím, jak razantně a silně nastoupila americká diplomacie na své evropské partnery minulý týden,“ připomněl s odkazem na hovor mezi Trumpem a Putinem či návštěvu amerického ministra obrany v Bruselu a debaty o americkém financování evropské bezpečnosti.

Odhadl, že na pařížské schůzce se mluvilo o tom, co Evropa a konkrétní státy přinesou na stůl pro to, aby byly „relevantními partnery pro Spojené státy“, měly své místo u vyjednávacího stolu o míru na Ukrajině. S tím dle něj souvisí i americké tlaky na udržení míru. „Spojené státy daly jasně najevo, že se nebudou zdržovat pomalou starou Evropou,“ dodal.

Nahrávám video

Tématem jednání mělo být i navýšení výdajů na obranu. „V tuto chvíli už nejde jen o to říci ‚někdy výhledově uděláme tři, tři a půl nebo pět procent‘, ale že se to stane během dvou tří let,“ zdůraznil Kopečný. Česko se dle něj dostalo na hranici dvou procent výdajů HDP na obranu až nyní, spousta států dosud nikoli. „To je naprosto kritická situace pro realističnost toho, jak má Evropa odstrašit Rusko od dalšího útoku,“ pokračoval. USA tak podle něj nyní říkají „my vám ujednáme mír, a vy si ten mír udržte“.

Žáček: Jsou připraveny plány obrany východního křídla NATO

Člen sněmovního výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS), který se účastnil parlamentního shromáždění NATO v Bruselu, v Událostech, komentářích informoval, že jsou připraveny „zcela konkrétní plány obrany východního křídla NATO, což bude znamenat kapacitně čtyřicet procent navýšení našich obranných schopností“. „Propočet finančních prostředků pro evropské členské státy NATO bude mezi třemi a čtyřmi procenty,“ upřesnil.

Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Jiří Mašek (ANO) poznamenal, že je důležité „využít prostředky, které dáváme již teď“. „Já bych byl realista a považuji za dostatečnou částku do tří procent s tím, že je budeme umět využít,“ dodal.

Žáček poté doplnil, že hlavním úkolem spolupráce NATO s EU bude otevření bank pro obranný průmysl, zrychlení procesu nákupu a dosažení svébytnosti například v otázce výroby munice.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 3 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 5 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 6 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 7 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...