Parlamentní volby v Kazachstánu vyhrála podle odhadů vládní strana

V Kazachstánu se v neděli konaly předčasné parlamentní volby – kvůli změně volebního systému dříve, než bylo plánováno. Podle průzkumů hlasování nejspíše vyhraje vládní strana Amanat prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva, do dolní komory parlamentu by se ale na základě nového systému mohli dostat i nezávislí kandidáti, uvedla agentura Reuters.

Odhady výsledků zveřejněné po uzavření volebních místností přisuzují vládnoucí straně 53 až 54 procent hlasů, což postačuje k udržení pohodlné většiny. Podle agentury TASS odhady také slibují zvýšení počtu stran v parlamentu, a to až na šest, včetně opozičních sociálních demokratů. Z 98 poslanců se 69 volí podle stranických kandidátek, 29 v jednomandátových volebních obvodech, připomněl středoasijský server Fergana News.

Loni v lednu Kazachstánem zmítaly masové protesty, jejichž potlačování si vyžádalo přes dvě stovky mrtvých. Nedělní hlasování bylo ale klidné. Volební účast dosáhla 54,2 procenta, oznámily úřady po uzavření volebních místností. Odhady vyšly po půlnoci místního času, první výsledky se očekávají v pondělí. Konečné výsledky pak musejí být oznámeny do 29. března, uvedl server Astana Times.

Hlasovat mohlo asi 12,3 milionu z celkem zhruba 19 milionů obyvatel, volilo se 98 poslanců dolní komory parlamentu.

Volby se konaly předčasně kvůli ústavním reformám, které po loňských protivládních protestech vyhlásil prezident Tokajev.

Novinkou nedělních voleb v této zemi bohaté na ropu a zemní plyn bylo i to, že voliči nevybírali jen z představitelů politických stran, ale i z nezávislých kandidátů, mezi kterými je i několik opozičních politiků. Něco takového se podle agentury Reuters děje poprvé po dvou desetiletích. Nicméně zájem o hlasování v největším městě Almaty, které je tradičně opozici nejvíce nakloněno, byl slabý a ulice byly plné policistů.

Mezinárodní pozorovatelé ocenili reformy, kritizují ale řadu nesvobod

„Stále si stěžujeme, že se v naší zemi nic nemění, ale sami se neúčastníme politického života. Přijít a hlasovat je to nejmenší, co můžeme pro změny udělat,“ řekla šestatřicetiletá manažerka Jevgenija, která nechtěla říct své příjmení ani to, pro koho hlasovala.

Rovněž práh pro vstup do parlamentu byl nově snížen ze sedmi na pět procent. Novinky přivítali podle agentury DPA i mezinárodní pozorovatelé, kteří ale zároveň kritizovali pokračující nesvobodu tisku a projevu.

Tokajev hlasoval už ráno v Astaně bez toho, že by hovořil s novináři. Uvedl, že volby by měly umožnit realizovat jeho plán reforem a spravedlivějšího rozdělování příjmů z prodeje nerostného bohatství.

Agentura AFP situaci kolem voleb charakterizovala jako „nesmělé otevření demokracii navzdory přetrvávajícím reflexům autoritářského režimu“ v této největší středoasijské zemi. Sám Tokajev přitom varoval, že ty, kdo zasévají nesvár, čeká přísné potrestání.

„Volební systém se změnil a působí dojmem volby. Ve skutečnosti ale prezident a jeho administrativa mají sčítání hlasů ve svých rukou,“ řekl politolog Dimaš Aljanov. „V autoritářské zemi se volby konají proto, aby si režim udržel moc, a ne aby jej někdo nahradil,“ dodal.

Sčítání hlasů po zavření volebních místností se nesměli zúčastnit nezávislí pozorovatelé a na sociálních sítích se objevila videa, zachycující údajné vhazování zfalšovaných hlasovacích lístků do uren, uvedla AFP s tím, že pravost záběrů nemohla ověřit.

Tokajev přes reformy upevňuje pozici

Nyní devětašedesátiletý Tokajev je prezidentem od března 2019, v čele státu vystřídal Nursultana Nazarbajeva, který vládl postsovětskému Kazachstánu od vyhlášení nezávislosti v roce 1991. V březnu 2019 nečekaně odstoupil, i pak si ale zachoval v zemi vlivné postavení, až do loňských lednových nepokojů. Ty vypukly zprvu jako demonstrace proti zdražení pohonných hmot, později ale přerostly v násilné protesty proti vládě.

Dav také zaútočil na vládní budovy v několika městech. Režim nepokoje tvrdě potlačil, o pomoc při tom Tokajev požádal i Rusko a další postsovětské státy, které tam na čas vyslaly své jednotky.

Během nepokojů Tokajev sesadil Nazarbajeva z vlivného postu předsedy bezpečnostní rady a později vyhlásil reformy. Tokajevovy reformy také posílily pravomoce parlamentu a prezidentovy omezily. Kvůli změnám volebního systému se ale musely konat znovu i prezidentské volby, které v listopadu se ziskem 81 procent hlasů vyhrál opět Tokajev. Očekává se, že dokončení politické transformace ještě více upevní Tokajevovu pozici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo noční údery na Kyjev

Ruská armáda zahájila útok balistickými střelami na Kyjev. Na telegramu to oznámil starosta ukrajinské metropole Vitalij Klyčko. Po úderu vzplála dvacetipatrová obytná budova v Oboloňské čtvrti, kde byla zasažena i kancelářská budova. Požáry jsou podle starosty hlášeny i z dalších částí města.
před 40 mminutami

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil. Během dne Rusové zasáhli výškovou obytnou budovu v Kramatorsku, na místě zůstalo nejméně 22 zraněných civilistů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Pěšky z Kyjeva až do Kramatorsku. Dlouhým pochodem chce medička podpořit ukrajinské vojáky

Počet dobrovolníků, kteří slouží v ukrajinských ozbrojených silách, se podle armádních zdrojů pohybuje kolem dvaceti tisíc. Další desítky tisíc se zapojily do nebojové a humanitární činnosti. Mezi nimi je i Kanaďanka sloužící v řadách ukrajinské armády, která se odhodlala k téměř 700 kilometrů dlouhé cestě z Kyjeva do Kramatorsku. Cestuje přitom sama a pěšky. Na cestu se sedmatřicetiletá April Huggettová vydala kvůli ukrajinským vojákům, na které se podle ní začíná zapomínat.
před 5 hhodinami

Španělský pořadatel festivalu dostal pokutu za nekalé praktiky

Ministerstvo pro sociální práva, ochranu spotřebitelů a Agendu 2030 uložilo pokutu ve výši 320 tisíc eur (zhruba 7,7 milionu korun) organizátorovi hudebního festivalu, který pořádá akce v několika regionech, a to za nekalé praktiky porušující práva spotřebitelů. Ministerstvo rovněž požaduje, aby pořadatelská společnost odstranila nepřiměřené smluvní podmínky.
před 9 hhodinami

Ministři EU chválili Španělsko za rychlou odezvu na migrační krizi v Ceutě

Ministři vnitra států EU pochválili v úterý Španělsko za rychlou reakci na situaci v Ceutě, kam minulý týden vstoupily z Maroka desítky tisíc lidí za jediný den. Po jednání prostřednictvím videokonference to uvedl irský ministr spravedlnosti a pro migraci Jim O'Callaghan, který diskusi předsedal.
před 9 hhodinami

Ukrajina se k NATO nikdy nepřipojí. Aliance je zastaralá, uvedl generál Zalužnyj

Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k této alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že Aliance lpí na postupech z druhé světové války a není připravená na konflikty 21. století, což je v kontrastu s ukrajinskou armádou získávající zkušenosti ze současného konfliktu.
před 10 hhodinami

Požáry u amerického Spokane zničily stovky budov. Policie zadržela podezřelého ze žhářství

Lesní požáry na okraji amerického města Spokane ve státě Washington zničily nejméně 700 budov a k evakuaci donutily kolem 64 tisíc obyvatel. Policie v souvislosti s jedním ze tří požárů zadržela muže, kterého podezírá z úmyslného založení ohně. Příčiny zbývajících dvou požárů vyšetřuje. Oheň od soboty zachvátil více než 4 tisíce hektarů a hasiči zatím žádné z ohnisek nemají pod kontrolou. Přestože úřady dosud nehlásí mrtvé ani zraněné, několik lidí se pohřešuje a záchranáři upozorňují, že bilance se může změnit, až se dostanou do nejvíce zasažených oblastí. Požáry u Spokane patří k nejvážnějším v letošní mimořádně silné požární sezoně na severozápadě Spojených států.
před 10 hhodinami

Začaly primárky v Michiganu. Poznamenal je střet mezi demokraty

V Michiganu v úterý začaly ostře sledované demokratické primárky před volbami do Senátu. Voliči vybírají mezi umírněnou kongresmankou Haley Stevensovou a progresivním Abdulem El-Sayedem. Vítěz se utká s bývalým republikánským kongresmanem Mikem Rogersem v listopadovém klání, které je klíčové pro snahu Demokratické strany opět získat většinu v horní komoře Kongresu. S Rogersem mezi republikány o nominaci nikdo nesoupeří, uvádějí agentura AP a stanice ABC News.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.