Pavel: Výsledkem jednání o Gaze by měla být státnost pro Palestince

Cílem konfliktu na Blízkém východě by mělo být dostat strany ke stolu s výjimkou teroristické organizace Hamásu, protože ten zatím neprojevil jedinou snahu vzdát se svého způsobu vedení boje proti Izraeli. Výsledkem jednání by měla být nějaká forma státnosti pro Palestince. V rozhovoru to ČTK řekl prezident Petr Pavel. Vyjádřil se i k dění na Ukrajině, kde podle něj nebude možné dosáhnout mírového jednání bez Ruska a Číny u stolu. Čína by měla převzít větší odpovědnost za mírové uspořádání ve světě na základě pravidel, nikoli na základě toho, kdo má větší armádu, případně ekonomickou moc, míní Pavel.

Podle Pavla Česko nadále stojí za Izraelem, pokud jde o jeho právo na sebeobranu či o bezpodmínečné propuštění všech rukojmí. Nemělo by se ztrácet ze zřetele, že Hamás zahájil konflikt naprosto brutálním a do té doby nevídaným teroristickým útokem, zdůraznil prezident.

„Ale zároveň při každé příležitosti, když jednáme s našimi izraelskými partnery, a bylo to i obsahem mých jednání, apelujeme na to, aby vojenská část operace byla ukončena, aby byly otevřeny koridory pro doručování humanitární pomoci,“ uvedl Pavel.

Snaha vyhýbat se při úderech civilním cílům je podle něj v případě Pásma Gazy komplikovaná nejen tím, že to je hustě zalidněná oblast, ale hlavně tím, že se Hamás neštítil schovávat své bojovníky za civilní obyvatelstvo. „Umisťoval sklady zbraní do nemocnic, nebo pod nemocnice do svých tunelů, a civilní obyvatelstvo naprosto bezskrupulózně využíval po celou dobu jako štít,“ podotkl.

Pavel: Jedině dvoustátní řešení může přinést mír

Jedině dvoustátní řešení izraelsko-palestinské problematiky může podle Pavla přinést do oblasti mír a bezpečnostní garance pro Izrael. Nějakou formou státnosti pro Palestince by podle něj výrazně pokleslo napětí v celém regionu. „Palestinská otázka živí ohýnky problémů na celém Blízkém a Středním východě,“ poznamenal prezident.

Některé země, jako Španělsko, Norsko, Irsko, Slovinsko nebo Arménie, v poslední době uznaly palestinský stát. Celkem tak nyní činí přes 140 zemí, Česko nikoli. „Česká republika není nakloněna tomuto přístupu, protože ho vidí spíše jako politické gesto, které nemá žádný odraz v praktické rovině,“ uvedl k tomu Pavel. „Nijak to nemění situaci Palestinců ani jejich možnost být přítomni jednáním třeba v OSN,“ doplnil. Za mnohem racionálnější přístup považuje zahájit seriózní jednání o palestinské státnosti. „V okamžiku, kdy bude takového výsledku dosaženo, je pak namístě palestinský stát uznat,“ dodal.

Pavel podporuje návrh dohody o třífázovém příměří, který na konci května představil americký prezident Joe Biden. Během prvních dvou fází by Hamás mimo jiné propustil zbývajících asi 120 izraelských rukojmí. Zhruba třetina z nich je ale zřejmě už po smrti.

Český prezident o situaci jednal například při lednové návštěvě Izraele a Kataru nebo v květnu v Jordánsku. Další cestu do regionu v nejbližší době neplánuje.

Jednání o Ukrajině s Ruskem u stolu

Pavel už dříve hovořil o tom, že očekává určitý posun v konfliktu na Ukrajině na konci tohoto roku, případně začátkem příštího. Vývoj bude podle něj dán tím, že letošek přináší velké množství důležitých voleb ve významných zemích, na prvním místě to budou ty prezidentské ve Spojených státech na podzim. Za další faktor považuje únavu z války, jež se promítá na obě bojující strany.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v polovině července mluvil o plánech na další mírový summit a poprvé řekl, že by se jednání měli zúčastnit i ruští představitelé. Právě to označil Pavel za potřebné a žádoucí.

Jednání by ale podle něj nedávalo smysl, pokud by k němu Rusko přistupovalo jako dosud, kdy předložilo v podstatě kapitulační podmínky. „Ale bez Ruska a Číny u stolu skutečně nebude možné dosáhnout žádného mírového jednání,“ je přesvědčená hlava státu.

Větší angažmá Číny v prosazování míru ve světě

Čína by tak podle prezidenta měla naplnit roli, kterou by sama chtěla mít. „To znamená významného globálního hráče, kterým bezesporu je v ekonomice, ve financích, ale už jím třeba není v té politice prosazování míru,“ doplnil. Pokud tak Peking neučiní, Rusko nebude cítit vnitřní potřebu jednat, domnívá se. „Bude se naopak snažit získat pro sebe výhody. Ať už na bojišti, nebo na poli mezinárodní politiky,“ podotkl.

Lídři zúčastněných zemí na nedávném summitu NATO ve Washingtonu poprvé obvinili Čínu, že poskytuje Rusku vojenský materiál. Peking tuto kritiku odmítl. Pavel alianční postoj ale nepovažuje za eskalaci vztahů mezi NATO a Čínou. „To, co tam zaznělo, je pouze odrazem reálného stavu,“ sdělil. Čína uzavřela strategické partnerství s Ruskem, je jeho významným dodavatelem technologií, především duálního použití, a odebírá z Ruska podstatnou část nerostných surovin.

I v zájmu zemí, které se zatím do mírového procesu nezapojily, podle Pavla je, aby se problémy řešily v souladu s mezinárodním právem. Na mysli měl například africké či jihoamerické státy, které jsou ekonomicky závislé na Číně, případně na dodávkách vojenského materiálu z Ruska. „Jsou ekonomicky a jinak tlačeny do toho, aby zachovávaly buďto neutrální pozici, anebo aby stály na straně Číny a Ruska,“ uvedl.

Pavel: Řešit problémy silou nepatří do moderního světa

Demokratické země světa by podle hlavy státu měly postupovat jednotně a Čína i Rusko by měly pocítit, že tlačit na řešení problémů prostřednictvím síly nepatří do moderního světa. „A že je potřeba respektovat pravidla, na kterých jsme se po druhé světové válce dohodli, podle kterých svět už 80 let funguje a měl by fungovat i nadále. A měli bychom se naopak snažit ta pravidla zlepšovat, ne je odstraňovat,“ zdůraznil Pavel.

Červnový mírový summit ve Švýcarsku, kterého se prezident zúčastnil, neměl být zasedáním, na němž bude dosaženo mírové dohody. „To si všichni uvědomovali od samého začátku. Byl to výkop, který začal proces nějakého mírového uspořádání války na Ukrajině. Jaké bude, je otázkou diplomatických, politických jednání. Podstatné je, že ten proces začal,“ řekl Pavel.

Summit měl být podle hlavy státu jakýmsi globálním referendem o tom, zda země preferují řešení sporů a konfliktů na základě pravidla síly, anebo v souladu s mezinárodním právem a Chartou OSN. Zhruba devadesátka států se podporou přijaté deklarace jasně vyjádřila ve prospěch řešení podle mezinárodního práva, míní Pavel. Na summit nebylo Rusko pozváno, Čína se nezúčastnila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 20 mminutami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 8 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 12 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami
Načítání...