Americký ministr obrany Mark Esper nařídil prověřit nasazení národní gardy během nynější vlny demonstrací proti policejní brutalitě a rasové nerovnosti. Pentagon v prohlášení sdělil, že Esperovo nařízení je standardním krokem. V souvislosti s tím se v USA rozhořela diskuse o užití gumových projektilů. V USA i ve světě dál mizí z veřejného prostoru sochy spojované s kolonialismem či rasismem, další se stávají terčem útoků.
Šestačtyřicetiletý Floyd zemřel v květnu po tvrdém zákroku policisty, který mu při zatýkání téměř devět minut klečel na krku. Kauza spustila vlnu největších protestů proti rasismu a policejní brutalitě za několik posledních desetiletí. Některé z pokojných demonstrací se změnily v násilí doprovázené rozbíjením výloh, zapalováním budov a rabováním.
Na řadu míst tak byli kromě policistů povoláni i členové gardy. Mobilizováno jich bylo na 74 tisíc. Většina z nich vykonává civilní zaměstnání a v řadách gard působí na částečný úvazek. Gardu zřizují všechny státy USA a také hlavní město Washington.
Jejich nasazení teď bude prošetřovat Pentagon. Předpokládá se, že zprávu z prověrky obdrží ministerstvo obrany do konce července. Úřad bude posuzovat mimo jiné výcvikovou připravenost gardistů či jejich organizaci a nasazení.
Ministr obrany Mark Esper označil vyšetřování za přirozenou součást po nasazení gardy a na její členy pěl chválu. „Mám jen to největší uznání pro naše vojáky a letce, kteří v této době sloužili, aby zajistili, že mírumilovní demonstranti mohou uplatnit svá práva z prvního dodatku americké ústavy a že oni a ani jiní včetně jejich majetku nebudou vystaveni násilnostem, jsem na ně velmi hrdý,“ uvedl.
Debata kolem užívání gumových projektilů
Nepokoje a protesty se pokoušejí americké bezpečnostní složky uklidnit mimo jiné i pomocí gumových projektilů. To vyvolalo vlnu pobouření a fotografie lidí, kteří po zásahu gumovými projektily přišli o oko nebo k jinému úrazu, zaplavily sociální sítě.
Podle amerických médií důkazy za posledních pět desetiletí dokládají, že podobné prostředky mohou mrzačit, či dokonce zabíjet. Podle studie zveřejněné v roce 2017 v odborném časopise BMJ Open tři procenta všech lidí zasažených gumovými projektily zemřou. Z 1984 zkoumaných lidí postřelených gumovou střelou jich 15 procent mělo trvalá zranění.
Gumové projektily by měly být použity jenom v případě, že je třeba zvládnout „extrémně nebezpečný dav“, uvádí Brian Higgins, bývalý policejní šéf okresu Bergen ve státě New Jersey. „Střílet je do davu je bezohledné a nebezpečné,“ domnívá se Douglas Lazzaro, odborník na oční zranění ze zdravotního střediska NYU Langone.
Tento prostředek k potlačení odporu údajně proti demonstrantům využily například pořádkové síly ve městě Washington – tehdy uvolňovaly náměstí, aby jím mohl později projít americký prezident Donald Trump a vyfotit se s biblí u tamního poničeného kostela.
Generální prokurátor William Barr však zásah lokální i federální policie ve Washingtonu hájil; policisté podle něj „významně napomohli navrácení řádu do hlavního města“. O použití slzného plynu a gumových projektilů se Barr nezmínil.
Oficiální čísla neexistují, policie totiž užití gumových projektilů hlásit nemusí
Nikdo netuší, jak často policie v USA ke gumovým projektilům sáhne nebo kolik lidí s nimi ročně zraní, říká Rohini Haarová z Kalifornské univerzity v Berkeley. Mnoho obětí podle ní ani nenavštíví nemocnici.
Po americké policii se nevyžaduje, aby použití gumových projektilů zaznamenala, říká bývalý policista Higgins. Neexistují proto žádná celonárodní data, která by četnost jejich použití dokládala, ani pravidla pro jejich použití.
Policisté mohou gumové projektily mířit na nohy a zastavit tím tak nebezpečnou osobu nebo blížící se dav, popisují odborníci. Když jsou však vypáleny na krátkou vzdálenost, mohou proniknout i kůží, lámat kosti, rozbít lebku nebo zničit oko, dodává odborník. Gumové projektily mohou také způsobit poškození mozku a „závažná poranění břicha“, včetně poranění sleziny, vnitřností nebo důležitých cév, dodává lékař Robert Glatter, který pracuje na pohotovosti v New Yorku.
Gumové projektily vyvinula před 50 lety britská armáda, která jimi chtěla zkrotit nepokoje v Severním Irsku. Spojené království je však už desítky let nepoužívá. Izraelské bezpečnostní síly s nimi zasahují proti palestinským demonstrantům. Při protestech takzvaných žlutých vest je použila i francouzská policie, za což si vysloužila kritiku. Projektily tehdy oslepily desítky demonstrantů a stovky jich zranily.
Stát New York nařizuje reformy policie
Guvernér amerického státu New York Andrew Cuomo oznámil, že pozastaví financování těm místním samosprávám, které do dubna příštího roku nepřijmou plány na policejní reformu. Změny se mají týkat využívání donucovací síly či rasové předpojatosti policistů.
Cuomo také exekutivním příkazem nakáže místním úřadům přijmout zákony, jež nařídí přetvoření a modernizaci tamních policejních sborů jako součást boje proti zakořeněnému rasismu.
Cuomo dále podepsal zákon schválený minulý týden, který povoluje zveřejnění dlouho nedostupných disciplinárních záznamů policistů. Novela rovněž příslušníkům pořádkových sil zakazuje používat škrticí chvaty, ulehčuje žaloby proti lidem, kteří na ostatní volají policii bez řádného důvodu, a ustavuje speciálního prokurátora, který by měl vyšetřovat úmrtí lidí při a po střetu s policií.
V USA zmizela další socha Kolumba, tentokrát ve státě New Jersey
Protesty mají své dopady i na symbolické rovině. V ulicích amerických či evropských měst byla v posledních dnech poškozena řada soch lidí spojovaných s rasismem, kolonialismem či otrokářstvím. Několik pomníků už nechaly úřady odstranit.
Město Camden v americkém státě New Jersey nechalo v noci na pátek z jednoho ze svých parků odstranit sochu Kryštofa Kolumba.
Italský mořeplavec je zejména potomky původních obyvatel Spojených států považován za symbol kolonizace a genocidy a jeho sochy se v posledních dnech v různých koutech Spojených států staly terčem vandalů. Ta v Camdenu podle vedení města dlouhodobě vyvolávala napětí a „působila bolest“ místním obyvatelům.
Nejsilnější americké protesty za poslední desítky let oživily debaty o památnících připomínajících Konfederované státy americké, které v 19. století usilovaly o zachování otroctví. Několik takovýchto pomníků bylo od začátku protestů na jihozápadě USA odstraněno a demonstranti následně poničili či strhli sochy Kolumba na Floridě, ve Virginii či v Minnesotě.
Z parku Farnham Park v Camdenu socha věhlasného mořeplavce podle záběrů lokálních televizních stanic zmizela ve čtvrtek večer. Město ji v prohlášení označilo za „kontroverzní symbol“, který „dlouho působil bolest členům místní komunity“. Camden zároveň podle radnice potřebuje „plán pro přezkoumání těchto přežitých symbolů rasové rozdělenosti a nespravedlnosti“.
Belgie: útoky na sochy Leopolda II.
V bruselské části Auderghem strhli neznámí pachatelé z podstavce bustu krále Leopolda II. a polili ji červenou barvou. Místo ní na podstavec umístili fotografii Patrice Lumumby, prvního premiéra nezávislého Konga. Svrženou bustu nechaly úřady prozatím převézt do skladu. V prohlášení pro stanici RTBF pachatelé uvedli, že bojovali za odstranění sochy několik let, ale nikdo je nevyslyšel.
Starosta Auderghemu Didier Gosuin akci odsoudil. „Takto se v demokracii nepostupuje. Takto se nevrací historie do správných kolejí,“ uvedl. Řada dalších místních politiků událost označila za vandalský čin.
Leopold II. byl belgickým králem v letech 1865 až 1909. Za jeho vlády Belgie kolonizovala dnešní Kongo, které připadlo do králova osobního vlastnictví. Ve jménu „civilizační mise“ zřídili kolonisté v Kongu brutální režim stojící na vykořisťování a nucené práci dělníků na kaučukovníkových plantážích. Podle odhadů historiků zahynulo v důsledku belgických represí na deset milionů Konžanů.
Barvou už aktivisté polili Leopoldovu jezdeckou sochu v Bruselu, poškozeny byly také jeho pomníky v Tervurenu či Halle. V Antverpách v úterý odstranily úřady Leopoldovu sochu, kterou předtím poškodili demonstranti. Na univerzitách v Lovani a Monsu už nevisí Leopoldovy obrazy.
Červenou barvou kdosi potřísnil také sochu krále Baudouina I., který stál v čele Belgie v letech 1951 až 1993. Na sokl u bruselské katedrály někdo napsal „Réparation“. Kongo získalo nezávislost právě za Baudouinovy vlády v roce 1960. Řeč, kterou pronesl u příležitosti předání moci, ale podle mnohých oslavovala belgickou kolonizaci a opomíjela masakry.
Paříž a Londýn očekávají o víkendu výtržnosti
Demonstrace proti policejní brutalitě je plánována na sobotu v Paříži. Tamní policie vyzvala majitele obchodů a dalších podniků v centru města, aby kvůli očekávaným nepokojům zavřeli. Požádala také úřady, aby z oblasti odstranily předměty, které by mohly sloužit jako zbraň.
Protesty v USA oživily ve Francii hněv kolem smrti Francouze s malijskými kořeny Adamy Traorého, který v roce 2016 rovněž zemřel při policejním zásahu. V sobotu demonstranti plánují na protest proti smrti Traorého pochodovat od náměstí Republiky k pařížské opeře. Dřívější protest tento měsíc provázely potyčky a výtržnosti.
V pátek dopoledne na třídě Champs-Élysées protestovali samotní policisté. Důvodem je údajná stigmatizace bezpečnostních složek a také zákaz škrticího chvatu zavedený ve světle zvýšeného rozhořčení veřejnosti nad policejní brutalitou. Podobné policejní techniky používané při zatýkání podezřelých jsou od Floydovy smrti přezkoumávány nejen ve Francii, podle místních policistů ale nová omezení zachází příliš daleko.
Demonstrace proti rasismu byla stejně jako v Paříži na sobotu plánována také v centru Londýna. Aktivisté z hnutí Black Lives Matter (Na černošských životech záleží) ale akci kvůli obavám ze střetů s krajní pravicí odvolali. Podle agentury AP se dá nicméně očekávat, že v londýnském centru se stejně lidé sejdou.
Londýn nechal kvůli očekávaným výtržnostem ukrýt do speciálního lešení sochu Winstona Churchilla, na jejíž podstavec demonstranti o víkendu napsali, že „byl rasista“. Pod lešením se ocitly i sochy Nelsona Mandely a Abrahama Lincolna. Podle BBC byly jiné památníky z trasy demonstrace zcela odstraněny, zatímco ochranná konstrukce byla přidána i k hrobu neznámého vojáka na ulici Whitehall.
