Pět evropských zemí viní Kreml z otravy ruského opozičníka Navalného

Pět evropských zemí v čele s Británií podle tiskových agentur tvrdí, že ruský opoziční lídr Alexej Navalnyj byl před dvěma lety v ruské věznici otráven smrtícím jedem. Nezemřel tedy přirozenou smrtí, jak prohlašuje Kreml. Navalného smrt způsobil podle těchto zemí ruský stát.

Ministerstva zahraničí Británie, Francie, Německa, Švédska a Nizozemska uvedla, že analýza biologických vzorků z těla Navalného „jednoznačně potvrdila přítomnost epibatidinu“. Tento jed pochází z kůže takzvaných šípových žab v Jižní Americe a v Rusku se přirozeně nevyskytuje.

Epibatidin se vyskytuje v přírodě u ekvádorských žab, lze jej však také uměle vyrobit v laboratoři, což byl podle evropských vědců pravděpodobně případ látky použité na Navalného. Působí na organismus podobně jako nervové jedy, protože způsobuje křeče, záchvaty, zástavu dýchání, zpomalení srdeční činnosti a nakonec smrt.

Evropští politici odsuzují Putinův režim

Uvedených pět zemí uvedlo ve společném prohlášení, že jedině „Rusko mělo prostředky, motiv a příležitost k podání tohoto jedu“. Hodlají nahlásit Rusko Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) za porušení Úmluvy o chemických zbraních, dodaly resorty. „Dále nás znepokojuje, že Rusko nezničilo všechny své chemické zbraně,“ dodala ministerstva v prohlášení.

Britský premiér Keir Starmer uvedl, že Navalnyj „prokázal obrovskou odvahu tváří v tvář tyranii“. „Dělám vše, co je v mých silách, abych ochránil náš lid, naše hodnoty a náš způsob života před ruskou hrozbou a Putinovými vražednými úmysly,“ dodal ministerský předseda na síti X.

„Rusko vidělo v Navalném hrozbu. Použitím tohoto typu jedu ruský stát prokázal, jak opovrženíhodnými prostředky disponuje a jaký obrovský strach má z politické opozice,“ prohlásila britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde se setkala s vdovou po zesnulém opozičníkovi Julijou Navalnou.

K případu se vyjádřil také francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. „Alexej Navalnyj před dvěma lety zemřel následkem otravy jedním z nejnebezpečnějších nervových jedů. Nyní už víme, že Vladimir Putin je připraven použít bakteriologické zbraně proti vlastnímu lidu, jen aby se udržel u moci,“ uvedl ministr na X. „Francie vzdává hold této osobnosti opozice, kterou zabili za boj za svobodné a demokratické Rusko,“ dodal.

Navalného vdova: Moje podezření se potvrdilo

Vdova Julija Navalná už loni v září prohlásila, že laboratorní testy provedené ve dvou zemích ukázaly, že Navalnyj byl otráven. Konkrétní jed nebo chemickou látku tehdy nezmínila, ovšem vyzvala ke zveřejnění výsledků vyšetřování toho, čím přesně byl otráven.

Navalná v sobotu uvedla, že si byla „od prvního dne jistá“, že byl její manžel otráven, a že nyní existuje i vědecký důkaz. „Putin zabil Alexeje chemickou zbraní,“ napsala na síti X. „Vladimir Putin je vrah. Musí být hnán k odpovědnosti za všechny své zločiny,“ prohlásila.

Reakce přichází i z Česka. „Zprávy o tom, že ruská vláda zavraždila Navalného, potvrzují to, co už víme: Putin používá atentát jako nástroj moci,“ uvedl k prohlášení bývalý český premiér Petr Fiala (ODS) na sociální síti X. Zdůraznil nutnost investic do evropské bezpečnosti. „Musíme zajistit, aby Rusko už nikdy nezískalo moc ohrožovat naši suverenitu,“ dodal.

Opozičník už dříve čelil snahám o své odstranění

Navalnyj byl roky nejvýraznější tváří ruské opozice, kritizoval režim Vladimira Putina, především za korupci, a pořádal protivládní demonstrace. V roce 2020 přežil otravu paralytickou látkou novičok, ze které obvinil Kreml. Ten to odmítl. Po léčbě v Berlíně se v roce 2021 vrátil po pěti měsících do Ruska, kde byl okamžitě zatčen a v několika procesech odsouzen k devatenáctiletému vězení. Opozičník odmítal vinu a přičítal své uvěznění snaze režimu umlčet veškeré odpůrce a kritiku.

Navalnyj zemřel 16. února 2024 náhle a za až dosud nevyjasněných okolností v trestanecké kolonii na Sibiři ve věku 47 let. Podle ruských úřadů podlehl kombinaci onemocnění a arytmie. Navalného rodina a stoupenci to odmítají a tvrdí, že byl zabit na příkaz Kremlu. Po jeho smrti úřady několik dní odmítaly vydat jeho tělo příbuzným, což vzbudilo podezření, že se Kreml snaží zatajit vraždu. Putin označil Navalného smrt za smutnou událost a prohlásil, že byl připraven ho předat Západu v rámci výměny vězňů za předpokladu, že se už nikdy nevrátí do Ruska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44AktualizovánoPrávě teď

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 17 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...