Pobaltí si připomnělo výročí sovětských deportací. Na Sibiři přišly o život tisíce lidí

Nahrávám video

Sovětský svaz před 75 lety zahájil deportace obyvatel Pobaltí do Ruska. Nucené vystěhování občanů Estonska, Lotyšska a Litvy mířilo proti odpůrcům násilné kolektivizace a dalším nepřátelům režimu. Během pouhých čtyř dní Sověti deportovali 94 tisíc lidí. O zrůdnosti operace svědčí fakt, že přes 44 procent tvořily ženy a téměř 30 procent děti. Víc než čtyři tisíce z nich zahynuly během prvního roku ve vyhnanství.

Masová deportace, zahájená 25. března 1949, se zapsala do historie Estonska jako nejagresivnější čin Sovětského svazu proti tamním občanům. V hlavním městě Tallinnu si Estonci připomněli oběti sovětské krutosti zapalováním svíček.

Ruské úřady poslaly v dobytčích vagónech na Sibiř asi 20 700 obyvatel Estonska, z toho 80 procent tvořily ženy a děti. Nejmladší deportované byly tři dny, nejstarší 95 let. Byli mezi nimi i příbuzní premiérky Kaji Kallasové, včetně její matky, které tehdy bylo šest měsíců.

„Moje rodina to zvládla. Stejně jako moje matka přežila moje babička, prababička a dědeček. Bohužel ne všem se vedlo tak dobře. Na Sibiři přišly o život tisíce lidí. Myslím, že každá estonská rodina má podobný příběh,“ popsala Kallasová v projevu k výročí odsunu.

Zločiny proti lidskosti

Podobně to vypadalo i v sousedních zemích. Jeden z nejčernějších dnů své historie si připomněla i Litva, kterou muselo před 75 lety opustit bezmála 32 tisíc lidí a Lotyšsko, které přišlo o víc než 42 tisíc občanů.

„Probudili nás v noci a řekli, že nás převážejí do sousední republiky,“ popsal pamětník deportace z Lotyšska Valdis Brumanis.

„Náš dědeček byl vyhoštěn na 25 let za to, že byl dobrým hospodářem, vlastnil mlýn a poctivě pracoval. Mlýn si postavil vlastníma rukama. Ale ‚přející‘ spoluobčané o něm napsali zprávu a deportovali ho,“ vzpomíná příbuzná deportovaného Alla Stolcereová z lotyšské Rigy.

„Velmi jasně říkáme sobě i světu, že nemůžete souhlasit se zlem, nemůžete vyjednávat se zlem a nemůžete uzavřít mír se zlem. Zlo lze pouze porazit a proti zlu je třeba bojovat,“ prohlásil prezident Lotyšska Edgars Rinkevičs.

Hlavní analytik Hospodářských novin a znalec Pobaltí Martin Ehl v Pořadu Horizont ČT24 zmínil, že pro občany Pobaltí je záležitost stále velmi živá a do značné míry ovlivňuje jejich vztah k současnému Rusku i početné ruskojazyčné menšině v Pobaltí. „Shodou okolností jsem se na to dneska ptal jedné lotyšské známé a ta mi vyprávěla příběh své sousedky, která až někdy do roku 2005 spala s pistolí pod postelí, protože se obávala nové deportace, protože tam byla odvlečená jako sedmiletá,“ vyprávěl.

Soužití s Rusy v Pobaltí je podle Ehla po řadě historických neshod a křivd složité. „Ruská menšina, zejména ta starší část, žije v zajetí ruskojazyčných médií,“ prohlásil, prý se nachází v odlišném kulturním i jazykovém světě. Lepší je to u mladší generace ruské menšiny, zmínil.

Sověty řízené přesuny lidí z Pobaltí jsou známé jako takzvané Březnové deportace. Evropský soud pro lidská práva je v roce 2006 označil za zločiny proti lidskosti.

Nové nezávislosti na Sovětském svazu se země Pobaltí dočkaly na začátku 90. let. Až tehdy bylo možné svobodně mluvit taky o deportacích. Souhrnný počet těch, kdo byli do té doby odvlečeni nebo vyhnáni, odborníci odhadují na víc než půl milionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Marocká vláda se poprvé vyjádřila ke krizi v Ceutě, obvinila z ní pašeráky

Marocká vláda obvinila z migrační krize ve španělském městě Ceuta pašeráky a šíření dezinformací, informují v neděli španělská média. Jde o první oficiální vyjádření Rabatu ke čtvrtečním událostem, kdy z Maroka do sousední Ceuty dle španělských úřadů proniklo na 50 tisíc migrantů. Marocké ministerstvo vnitra nyní tvrdí, že jich bylo méně.
před 7 mminutami

Exploze u restaurace v Moskvě zabíjela, zamýšleným terčem mohl být ruský generál

Explozi u luxusní restaurace v Moskvě, která v sobotu zabila pět lidí a další zranila, způsobila podomácku vyrobená výbušnina, oznámil dle agentury TASS Národní protiteroristický výbor. Zatím není jasné, zda šlo o politický motiv. Podle některých ruských médií mohl být zamýšleným terčem ruský generál, který se dle Ukrajiny podílel na masakru v Buči. Podle informací serveru Verstka mezi zraněnými může být generálova dcera.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

Ukrajina zasáhla ruskou leteckou základnu, rafinerii i další sklad Wildberries

Ukrajinské drony zaútočily na leteckou vojenskou základnu a rafinerii v ruské Saratovské oblasti. O tamních náletech informoval jak ukrajinský generální štáb, tak telegramové kanály, a údery v regionu potvrdily i ruské úřady. Ukrajina dále uvedla, že útočila i na ruské průmyslové či vojenské cíle v Kalužské, Brjanské a také v Samarské oblasti, kde vzplál další sklad společnosti Widlberries. Ukrajina hlásí oběti po ruských útocích, jejich cílem byl i poštovní terminál.
12:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Řecku se při hašení srazily vrtulníky, dva mrtví. Požáry trápí i část USA

Západně od Athén se v neděli při hašení lesních požárů srazily dva vrtulníky. Oba členové posádky jednoho z nich zemřeli, posádku druhého stroje se podařilo zachránit, uvádí Reuters s odkazem na řecké hasiče. Požáry v této oblasti od pátku zničily už přes deset tisíc hektarů porostu. Byli také zatčeni dva lidé, kteří jsou podezřelí, že vypuknutí požáru nedbalostí způsobili. Stav nouze kvůli rychle se šířícím požárům vyhlásil americký stát Washington. Hasičům na jihozápadě Francie se naopak daří držet oheň nadále pod kontrolou.
13:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Úřady v Gaze hlásí, že Izrael za dva dny zabil v Pásmu přes dvacet lidí

Izraelská armáda v neděli v Pásmu Gazy zabila nejméně třináct Palestinců, informovala podle agentury AFP místní civilní obrana. Útoky zasáhly i stany, v nichž žijí obyvatelé vysídlení válkou, a mezi oběťmi je i devítileté dítě, tvrdí místní zdravotníci dle agentury Reuters. Už v sobotu zemřelo při izraelských úderech v Pásmu Gazy podle tamních institucí osm lidí. Izraelská armáda uvedla, že zabila tři teroristy.
08:32Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zdravotnictví na Kubě kolabuje. Chybí léky i doktoři, na operaci čekají tisíce lidí

Kubánské zdravotnictví, svého času jedno z nejlepších v Latinské Americe, se potýká s krizí, kterou letos bezprecedentně zhoršilo americké ropné embargo. Časté výpadky elektřiny i dodávek vody postihují také nemocnice, které i proto mají na čekacích listinách na chirurgickou operaci přes sto tisíc pacientů. Zároveň rostou počty nakažených horečkou chikungunya, kterou přenášejí komáři množící se v haldách odpadků na ulicích, na jejichž odvoz není palivo, popsal server CiberCuba.
před 4 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
před 6 hhodinami

Trump: USA a Izrael odloží chystané tvrdé údery na Írán

Spojené státy a Izrael se dohodly na odložení chystaného tvrdého útoku na Írán, uvedl americký prezident Donald Trump s tím, že o to prý požádal Teherán a další země regionu. Podmínkou je podle Trumpa brzké dosažení dohody, která umožní plné otevření Hormuzského průlivu. Íránská oficiální média s odkazem na své zdroje označují Trumpovo tvrzení o žádosti Teheránu za lež. Írán také mluví o psychologické válce.
05:12Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.