Počet obětí ruského útoku na Kyjev stoupl na 24, země si vyměnily zajatce

Všichni mrtví v ukrajinském hlavním městě jsou podle služby pro mimořádné situace z Darnycké čtvrti, kde se kvůli ruskému vzdušnému útoku zřítila sekce výškového obytného domu. „Psychologické pomoci se dostalo 398 lidem,“ uvedla dále Státní služba pro mimořádné situace.

Zpravodajka ČT Darja Stomatová v pátek po půl osmé SELČ sdělila, že pátrací akce už zřejmě nebudou pokračovat, jelikož na místě pracuje těžká technika. Ukončení pátrací a záchranné operace oznámil i ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko.

V Kyjevě je v pátek den smutku. Na místo tragédie se vypravil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vyjádřil soustrast všem, kteří přišli o rodiny a blízké. „Svět si musí pamatovat cenu, kterou Ukrajina platí každý den, aby se ruská agrese nerozšířila do dalších zemí,“ napsal na X.

Rusko v noci na čtvrtek podle ukrajinského letectva zaútočilo na Ukrajinu stovkami dronů a desítkami střel různého typu, přičemž většinu z nich sestřelila protivzdušná obrana. Na více než dvou desítkách míst v zemi ale ukrajinské úřady zaznamenaly zásahy.

Stomatová útok označila za „masivní“. „My jsme na Ukrajině i v Kyjevě zažili velkou spoustu úderů, ale ta noc byla specifická v tom, že to bylo hned několik vln útoků,“ sdělila s tím, že na pátek byl kvůli tragickým následkům vyhlášen den smutku.

Dům v Kyjevě podle předběžných poznatků zasáhla ruská střela s plochou dráhou letu Ch-101, oznámil prezident Zelenskyj. Podle něho byla zbraň vyrobena letos, což svědčí o tom, že Moskva obchází sankce a dováží potřebné součástky a vybavení pro výrobu raket. Zelenskyj proto vyzval zahraniční partnery ke zpřísnění sankcí vůči Rusku.

Proč úderu nezabránila protivzdušná obrana? „Ruská armáda použila taktiku, kterou požívala několikrát, kdy nejprve začala posílat bezpilotní letouny, počítala s tím, že se ukrajinská protivzdušná obrana vysílí a následné rakety, které budou dopadat na ukrajinské území, zasáhnou cíle, které plánují,“ vysvětlila Stomatová.

Ukrajina v reakci na ruské zabíjení civilistů žádá o naléhavé jednání Rady bezpečnosti OSN, uvedl ministr zahraničí Andrij Sybiha. Zmíněné údery podle agentury AFP odsoudili mimo jiné představitelé Francie, Británie, Německa, Estonska, Lotyšska, Finska, Nizozemska, Moldavska nebo Slovenska.

Ministerstvo obrany v Moskvě ve čtvrtek podle ruské státní tiskové agentury TASS uvedlo, že ruská armáda v uplynulém dni podnikla „masivní úder vysoce přesnými zbraněmi dlouhého doletu“ na podniky ukrajinského obranného průmyslu, vojenská letiště a na objekty palivové a dopravní infrastruktury využívané „v zájmu ukrajinské armády“.

Rusové útočili i v noci na pátek

V noci na pátek Ukrajina zaznamenala další údery. Tamní letectvo oznámilo, že Rusko útočilo na Ukrajinu 141 bezpilotními letouny a šesti raketami, protivzdušná obrana zneškodnila 130 dronů a jednu protilodní střelu Ch-35. Pět protiradarových střel Ch-31P podle letectva nedosáhlo svých cílů, nicméně tuto informaci nevysvětluje. Eviduje přitom zásahy sedmi bezpilotních strojů na šesti blíže neupřesněných místech a dopady trosek dronů v sedmi lokacích.

Nepřítel zaútočil bezpilotními letouny na příměstský vlak v Záporožské oblasti, oznámila ráno ukrajinská železniční společnost Ukrzaliznycja. Dva cestující podle ní utrpěli zranění. Šéf správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov později informoval o jedné oběti ruských útoků v Záporoží. „Rusové zaútočili na objekt průmyslové infrastruktury. Byla poškozena nádrž s palivem a mazivy, vypukl požár. Kvůli útoku jeden člověk zahynul, další tři byli zraněni,“ napsal na telegramu.

Další dva lidi podle DSNS zranil ruský útok v Oděské oblasti, kde vypuklo několik požárů. V obytném sektoru byly poškozeny čtyři domy a jedna nebytová budova, zasažena byla i kritická infrastruktura, dodala DSNS.

Útoky hlásí i Rusko

Údery hlásí i Kreml. Gubernátor Rjazaňské oblasti Pavel Malkov tvrdí, že při ukrajinském vzdušném útoku ve městě Rjazaň zahynuli čtyři lidé, mezi nimi i jedno dítě. Dříve informoval o třech zabitých a dvanácti zraněných. Podle Malkova v Rjazani útok poškodil dva vícepodlažní obytné domy a trosky bezpilotního letounu dopadly také na pozemek blíže neupřesněného průmyslového podniku. Telegramový kanál Mash napsal, že dron narazil do výškové budovy v Rjazani, přičemž se zablokoval východ a obyvatelé se nemohli dostat ven.

Rjazaň leží asi dvě stě kilometrů jihovýchodně od Moskvy a nachází se tam ropná rafinerie. Kromě dvou výškových budov byla poškozena i rafinerie ve městě, začalo v ní po útoku hořet, napsal portál Astra, podle kterého jde o jeden z největších rafinerských závodů v Rusku. Rjazaňská rafinerie se v minulosti opakovaně stala terčem ukrajinských útoků.

Ukrajinci oznámili, že terčem jejich útoku byla i tentokrát rafinerie. „Na území objektu byl zaznamenán rozsáhlý požár,“ napsal ukrajinský generální štáb na facebooku. Připomněl, že závod vyrábí benzin, naftu a letecké palivo, které slouží k uspokojení potřeb ruských okupačních sil. Oblaka černého dýmu nad rafinerií zaznamenaly družice na oběžné dráze, píše server BBC News. Záběry z útoku zveřejnily také ukrajinské Síly bezpilotních systémů.

Ruské ministerstvo obrany podle státní agentury TASS informovalo o nočním sestřelu 355 ukrajinských dronů nad řadou ruských regionů, anektovaným poloostrovem Krym a Azovským i Kaspickým mořem. O škodách nebo obětech se resort obrany v Moskvě ve svém hlášení nezmiňuje.

Rusko už pátým rokem vede plnohodnotnou válku proti Ukrajině a součástí bojů jsou vzdušné útoky obou stran hluboko na nepřátelském území. Kyjev k útokům na ruská energetická zařízení uvádí, že chce oslabit možnosti Moskvy financovat válku penězi z prodeje ropy a plynu.

První vlna dohodnuté výměny zajatců

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 205 válečných zajatcích, oznámilo v pátek dopoledne ruské ministerstvo obrany podle státní agentury TASS. Podle resortu se nyní propuštění ruští vojáci nacházejí v Bělorusku, které je spojencem Kremlu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj výměnu potvrdil, když na telegramu informoval o návratu 205 ukrajinských vojáků. Je to podle něj první fáze výměny tisícovky zajatců na každé straně. Zveřejnil i fotografie nyní propuštěných Ukrajinců. Většina z nich podle něj byla v ruském zajetí od roku 2022 a bránila mimo jiné Mariupol.

Výměnu tisíce zajatců na každé straně avizoval před týdnem americký prezident Donald Trump, podle nějž se měla uskutečnit během klidu zbraní, který měl platit od soboty 9. do pondělí 11. května. Poradce ruského prezidenta Juriji Ušakov k tomu doplnil, že Moskva s výměnou souhlasila a že úřady obou zemí pracují na seznamech zajatců a pokud se podaří dosáhnout dohody, výměna se odehraje.

Ruská státní agentura RIA Novosti později informovala také o výměně těl padlých bojovníků, při které Rusko podle ní předalo pozůstatky 526 ukrajinských vojáků a naopak obdrželo těla 41 padlých ruských vojáků.

Výměny válečných zajatců zůstávají podle agentury AFP jednou z mála oblastí spolupráce mezi Ruskem a Ukrajinou, která se od února 2022 brání plnohodnotné ruské invazi. Válčící země si zajatce vyměnily opakovaně už v minulosti, vícekrát také repatriovaly těla zabitých vojáků.

Ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci v pátek na svém webu poděkoval Spojeným státům a Spojeným arabským emirátům za zprostředkování a pomoc. Celkem se podle něj zatím vrátilo do vlasti 9253 Ukrajinců.