Podněstří hlásí plánované výpadky elektřiny, podle médií odmítlo pomoc Moldavska

Úřady v moldavském separatistickém regionu Podněstří, kde žije přibližně 450 tisíc obyvatel, oznámily v pátek plánované výpadky v dodávkách elektrického proudu. Region od prvního dne nového roku bolestivě pociťuje přerušení ruských dodávek plynu do střední a východní Evropy přes Ukrajinu. Podle webu Politico vůdci Podněstří podporovaní Kremlem odmítli nabídky Moldavska na zajištění evropských alternativ k ruskému plynu i na humanitární pomoc.

Od 1. ledna jsou v Podněstří přerušené dodávky tepla a teplé vody do domácností, druhý lednový den úřady informovaly o uzavření všech průmyslových podniků s výjimkou výrobců potravin.

„Dnes, 3. ledna, budou v Podněstří rotující výpadky (v dodávkách elektrické energie). Důvodem je, že obyvatelé republiky v současné době spotřebovávají více elektřiny, než kolik jí vyrábí energetická soustava," uvedlo v pátek podněsterské „ministerstvo“ hospodářství. Výpadky se podle něj budou týkat metropole Tiraspolu i dalších měst a vsí. „Tyto výpadky v dodávkách proudu jsou nevyhnutelné,“ prohlásil vůdce Podněstří Vadim Krasnoselskij.

Zpráva o přerušování dodávek elektřiny přišla z proruského Podněstří ve stejný den, kdy agentura Reuters s odvoláním na obyvatele Tiraspolu napsala, že ve městě sice není panika, ale lidé stojí fronty na elektrická topná tělesa a kamna. Další místní znepokojuje mimo jiné i to, že od středy vzrostly ceny základního zboží, jako je chléb nebo těstoviny. Podražily také deky.

Místní energetická společnost Tirasteploenergo ve středu omezila dodávky tepla a teplé vody do domácností a obyvatelům doporučila, aby se zahřáli tím, že se shromáždí v jedné místnosti, zakryjí okna závěsy nebo přikrývkami a použijí právě elektrická topná tělesa.

Třiapadesátiletý Boris z Tiraspolu vytáhl z garáže elektrický sporák ze sovětské éry, aby si uvařil jídlo a vytopil jím kuchyni. Ložnici vyhřívá elektrickým přímotopem, popsal Reuters.

Kišiněv: Gazprom odmítl dodávat plyn jinou cestou

Kyjev ve středu ukončil přepravu plynu z Ruska přes ukrajinské území do EU a do Moldavska, protože vypršel pětiletý kontrakt mezi ruským Gazpromem a ukrajinským Naftohazem. Ukrajina, která už téměř jedenáct let čelí ruské agresi a téměř tři roky plnohodnotné pozemní ruské invazi, dohodu neprodloužila. Platby za plyn podle ní pomáhají Moskvě financovat válečné tažení.

Zároveň ruská energetická společnost Gazprom nedávno oznámila, že od středy pozastaví vývoz plynu do Moldavska kvůli nezaplacenému dluhu. Kišiněv výši dluhu zpochybnil a Moskvu obvinil z používání energie jako politické zbraně.

Podněstří již několik let za dodávky Gazpromu nic neplatilo. Rusko však náklady na tyto dodávky započítávalo do zahraničního dluhu Moldavska, vysvětlil například web Euractiv.

Kišiněv přitom loni uvedl, že Gazprom může dodávat surovinu do Moldavska skrze plynovod TurkStream vedoucí přes Černé moře do Turecka, část plynu poté míří dál na Balkán. Moldavská prezidentka Maia Sanduová obvinila Gazprom, že odmítá dodávat surovinu alternativní cestou a vyvolává tak energetickou krizi. Gazprom se nechal slyšet, že chce, aby Moldavsko nejprve zaplatilo dluh, než se začne plyn do země dodávat alternativními cestami.

Zatímco Podněstří podle Reuters ochromila energetická krize, zbytek Moldavska je podle AFP prozatím ušetřen, protože země si zajistila dodávky energií ze sousedního Rumunska. Moldavský premiér Dorian Recean ujistil, že plynu nakoupeného na mezinárodním trhu je na celou zimu dostatek pro část země na pravém břehu řeky Dněstr. Podněstří je však závislé na Gazpromu.

Politico: Podněstří odmítlo pomoc z Moldavska

Web Politico v pátek na základě uniklé korespondence z podněsterské společnosti Tiraspoltransgas napsal, že vůdci Podněstří podporovaní Kremlem odmítli nabídky Moldavska na zajištění evropských alternativ k ruskému plynu po přerušení jeho dodávek.

Podle Politica Tiraspoltransgas v odpovědi na nabídku pomoci od moldavské firmy Moldovagaz napsal, že přechod na neruský plyn „ve skutečnosti znamená přechod od stabilních dodávek z Gazpromu k nákupům za spekulativních podmínek za mnohem vyšší a nestabilní ceny“.

V současné době nedostává Podněstří žádný plyn z Ruska ani z Moldavska a moldavští činitelé tvrdí, že představitelé separatistického regionu rovněž odmítli nabídky humanitární pomoci, včetně generátorů, píše Politico.

Úřady v Tiraspolu se k informacím portálu zatím nevyjádřily. Zdroj z moldavské vlády mu existenci korespondence potvrdil a dodal, že za rozhodnutím stojí spíše Moskva než představitelé Podněstří.

Mezinárodně neuznané Podněstří leží na hranici s jihozápadní Ukrajinou. Od Moldavska se odtrhlo po rozpadu Sovětského svazu na počátku 90. let, když separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Dodnes je v regionu rozmístěno asi patnáct set ruských vojáků, které Moskva označuje za mírové jednotky. V Moldavsku je v současnosti prozápadní vláda, která usiluje o vstup do Evropské unie.

Provozovatel slovenské přenosové soustavy hodlá dodržet smlouvu s Kyjevem

V reakci na ukončení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu pohrozil slovenský premiér Robert Fico (Smer) v uplynulých dnech opakovaně Kyjevu odvetnými opatřeními, včetně zastavení dodávek elektřiny. Provozovatel přenosové soustavy na Slovensku, státem kontrolovaná společnost SEPS, v pátek uvedla, že bude poskytovat případné dodávky elektřiny Ukrajině v rámci havarijní výpomoci v souladu s platnou smlouvou uzavřenou s partnerskou ukrajinskou společností Ukrenerho.

SEPS loni na jaře o dalších dvanáct měsíců prodloužil platnost smlouvy, na jejímž základě může v rámci havarijní výpomoci dodat do ukrajinské přenosové soustavy elektřinu do výkonu 150 megawattů. V praxi ukrajinská strana tuto formu výpomoci opakovaně využila.

Slovenská firma doplnila, že také zajišťuje přeshraniční přenos elektřiny přes všechna místa ve standardním režimu. Za prvních jedenáct měsíců loňského roku čistý export elektrické energie ve směru ze Slovenska na Ukrajinu dosáhl 2,43 terawatthodiny, což představuje třiapůlnásobek objemu za stejné období roku 2023.

Nahrávám video

Analytici: Bratislava by uškodila jen sama sobě

Analytik Jozef Badida slovenskému listu Pravda řekl, že umělým omezováním dodávek elektřiny ze Slovenska do zahraničí by pravděpodobně docházelo k porušování evropské i slovenské legislativy. Slovenský exministr hospodářství Karel Hirman už dříve prohlásil, že elektřinu na Ukrajinu prodávají obchodníci, nikoliv stát. Tvrdil, že Bratislava by se po zastavení dodávek proudu na Ukrajinu dostala do konfliktu v rámci EU. Polsko podle médií po uvedených vyjádřeních slovenského premiéra vyjádřilo připravenost zvýšit dodávky elektřiny napadené zemi.

Sociolog a politolog Michal Vašečka z Bratislava International School of Liberal Arts upozornil, že přerušením dodávek elektřiny na Ukrajinu by Slovensko uškodilo jen samo sobě. „Je dnes konsenzus na Slovensku, že by to postihlo především zdejší obchodníky a Slovenskou republiku, která by z toho mohla mít poměrně velké ztráty,“ podotkl v pátečním Horizontu ČT24.

„Máme i zkušenost, že Fico v konečném důsledku vždy hlasuje v Bruselu za konsenzus ohledně Ukrajiny, vždy hlasuje na rozdíl od (maďarského premiéra) Viktora Orbána pro (protiruské) sankce, nikdy není proti. V tomto smyslu se můžeme utěšovat, že je to jen rétorika pro domácí voliče,“ zmínil expert.

„Fico se v poslední době setkává téměř výlučně s lidmi, kteří reprezentují státy BRICS – mezi ně patří Brazílie, Rusko či Čína. Chystá se setkání ve Vietnamu, bylo v Srbsku – jinými slovy, Slovensko se do jisté míry připravuje na prohlubování spolupráce mimo EU. Takže v tomto smyslu to rétorika už není,“ upozornil však vzápětí Vašečka.

Fico přehání, míní Dvořák. Vondráček se Slovenska zastal

O dopadech zastavení tranzitu ruského plynu na Slovensko v pořadu Události, komentáře hovořili ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček.

Dvořák označil kroky premiéra Fica za prapodivnou hru, kritizuje jeho blízkost Rusku a nepřipravenost. „Fico přehání, opakuje ruskou propagandu a hraje svou domácí rétoriku,“ poznamenal. Vondráček nesouhlasí, a naopak se v pořadu zastal Slovenska. „Oni nezaspali, vzhledem ke svým specifikům, průmyslovému založení a potřebě energie jsou v nelehké situaci,“ domnívá se opoziční politik.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 6 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 23 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...