Šéfka diplomacie EU žádá státy o návrhy na sankce proti Rusku

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová požádala členské státy EU, aby příští týden předložily návrhy na nové sankce proti Rusku. Zopakovala, že Rusko nesmí získat zpět svá aktiva zmrazená v Evropě, dokud nezaplatí za škody, které Ukrajině způsobilo.

Kallasová se účastnila v Kodani neformálního jednání ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.

Po skončení jednání, takzvaného Gymnichu, Kallasová ujistila, že „všechny členské státy EU podporují diplomatické úsilí na dosažení míru na Ukrajině“. „Je ale jasné, že Rusko nechce mír a připravuje se na další válku,“ dodala. Členské státy EU požádala, aby příští týden předložily návrhy na nové sankce proti Rusku. 

Ministři podle ní diskutovali zejména o tom, jak navýšit tlak na Rusko, aby přišlo k jednacímu stolu a začalo debatovat o míru. „Sankce fungují,“ dodala s tím, že v příštím, devatenáctém balíčku sankcí by mohla být další omezení vůči Moskvě v energetické či finanční oblasti.

Česko prosazuje omezení pohybu ruských diplomatů

Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) na jednání zaznělo, že nemá smysl v přípravě devatenáctého sankčního balíčku čekat na Spojené státy, naopak by měl být připravený, mělo by se na něm pracovat a následně by se na něm měla hledat politická shoda. „Zaznělo, že je řada oblastí, kde můžeme opět zalepit nějaké díry, například v oblasti kryptoměn nebo bankovního systému,“ řekl novinářům po jednání Lipavský.

Sankce by se mohly opět týkat i ruské stínové flotily, kterou Moskva využívá k obcházení dosavadních sankcí především při vývozu ropy. Česko do balíčku znovu prosazuje omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Členské země musí žádat o každé vízum diplomata do Ruska, kdežto když někdo z Ruska potřebuje přijet na naši ambasádu, tak zcela legitimně a legálně může využít víza, která mají třeba v Rakousku nebo v Německu. A Česko i ostatní členské země jsou pak vůči Ruské federaci při vyjednávání znevýhodněny,“ uvedl Lipavský.

Rusko by mělo dostat majetek zpět jen za reparace, míní Kallasová

Před začátkem jednání Kallasová zopakovala, že Rusko nesmí získat zpět svá aktiva zmrazená v Evropě, dokud nezaplatí za škody, které Ukrajině způsobilo. „Nedokážeme si vůbec představit, že … pokud … dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla.

Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu korun) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají Unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.

Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.

Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu v sobotu řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ podotkl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.

Lipavský chce zmrazená aktiva využít k obnově Ukrajiny

Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. „Přijde mi zvláštní, abychom od našich daňových poplatníků vybírali peníze za to, že vytváříme bezpečné evropské prostředí, kde si agresor může uložit peníze, a my ty peníze nemůžeme využít na to, abychom se bránili proti němu,“ uvedl Lipavský.

Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimir Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.

Evropa by měla kritizovat i Izrael, zaznívá z Norska či Slovinska

Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide poznamenal, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.

Pokud jde o reakci na postup Izraele v Pásmu Gazy, ministři zahraničí zemí EU jsou rozdělení. Někteří na sobotním jednání v Kodani vyzývali k silnému ekonomickému tlaku na Izrael, jiní dávali najevo, že nejsou ochotni zajít tak daleko. „Státy se neshodují na tom, jak přimět izraelskou vládu, aby změnila kurz,“ uvedla Kallasová. Shoda nicméně panuje na tom, že USA by měly přehodnotit své rozhodnutí nepovolit palestinským představitelům účast na Valném shromáždění OSN v New Yorku.

Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli, a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 9 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...