Kyjev nebude blokovat exhumaci Poláků zavražděných ukrajinskými nacionalisty za druhé světové války, oznámili ministři zahraničí Polska a Ukrajiny. Detaily přelomové dohody se ještě dolaďují, polští opoziční konzervativci už ale vyjádřili skepsi. Téma takzvaného volyňského masakru po dekády vrhalo stín na jinak spojenecké vztahy obou zemí.
Spor má kořeny mezi lety 1943 a 1944. Ukrajinští povstalci tehdy ve Volyni na západě Ukrajiny zmasakrovali desetitisíce polských civilistů. Polský odboj pak v odvetě zase vraždil Ukrajince. Kyjev to považuje za součást války, Varšava za etnické čistky.
Desítky let si polská strana stěžovala, že jí Ukrajinci nepovolují exhumovat masové hroby obětí. Po zahájení velké ruské invaze spor utichl. Už o několik měsíců později ale polská konzervativní vláda začala po Kyjevu důrazně žádat změnu stanoviska.
Varšava argumentovala i pomocí, kterou sousedovi na obranu proti Moskvě poskytla, stejně jako solidaritou s válečnými uprchlíky. „Naši ukrajinští sousedi a spojenci dnes už určitě chápou, lépe chápou, jak je pro nás důležité to, abychom prohledali každé místo a nalezli všechny ostatky (obětí),“ prohlásil loni v červenci tehdejší polský premiér Mateusz Morawiecki.
Ultimátum ze strany Varšavy
Od nástupu nové vlády premiéra Donalda Tuska k moci dokonce začala padat ultimáta. Varšava zdůraznila, že pokud Kyjev exhumace nedovolí, Polsko může zablokovat vstup Ukrajiny do EU. O to více přelomový je tak nynější výsledek jednání mezi šéfy diplomacií obou zemí i symbolika toho, že ten ukrajinský použil polštinu.
„Ještě jednou zdůrazňuji, že Ukrajinci i Poláci mají zájem o to, aby mezi námi nebyly žádné neshody. Každá rodina má právo důstojně uctít památku svých předků,“ prohlásil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
„Ukrajina potvrzuje, že neexistují překážky, aby polské státní instituce a soukromé subjekty ve spolupráci s příslušnými ukrajinskými institucemi prováděly pátrací a exhumační práce na území Ukrajiny,“ oznámil po jednání Sybihův polský protějšek Radoslaw Sikorski.
Pro vládnoucí tábor jde o velký diplomatický úspěch, který promlouvá hlavně k pravicovým voličům. Opoziční Právo a spravedlnost, jež na historické politice staví, ale vyjádřilo skepsi.
„Pokud pan ministr (Sybiha) hodlá říkat, že potvrzuje něco, co není pravda, protože Ukrajina dosud žádnou exhumaci nepovolovala, tak ono potvrzení je nám k ničemu,“ poznamenal opoziční poslanec, exministr školství a vědy Przemyslaw Czarnek.
Okamžitý začátek průzkumu a exhumací žádá také šéf Institutu národní paměti Karol Nawrocki, který je bude mít na starosti. I pro něj je to téma politicky významné, jelikož v neděli se stal kandidátem na prezidenta s podporou Práva a spravedlnosti.
