Polsko je baštou běloruské opozice. Zásah proti Pratasevičovi v zemi rezonuje, říká zpravodaj ČT

Nahrávám video

Incident ohledně nuceného přistání letadla s nyní zadrženým novinářem Ramanem Pratasevičem v Minsku velmi silně rezonuje v polské společnosti, referuje zahraniční zpravodaj ČT ve Varšavě Lukáš Mathé. V Polsku se podle něho nachází hlavní centrum opozice vůči režimu běloruského lídra Alexandra Lukašenka. Vláda středoevropské země se po loňských protestech navíc postavila do čela informačního boje proti jeho režimu.

„Incident kolem Prataseviče zde rezonuje velmi silně, těch důvodů je víc. V Polsku je přítomna velká běloruská diaspora a kromě pobaltských států je zde také jedno z hlavních center tamní opozice vůči Lukašenkově režimu,“ řekl novinář.

Současné diskuse se týkají nedělního komerčního letu společnosti Ryanair z Atén do Vilniusu, kterému běloruské úřady nařídily přistát v Minsku kvůli podezření, že se na palubě letadla nachází bomba. Tamní bezpečnostní složky po přistání zadržely novináře Prataseviče společně s jeho přítelkyní, kteří letem cestovali. Běloruský lídr ve středu uvedl, že úřady v celé záležitosti jednaly zákonně.

Akt odsoudila řada západních zemí a organizací, mezi které patří i Polsko. V zemi podle Mathého panuje přesvědčení, že šlo o nucené přistání letadla a tvrzení ohledně bomby je zastíracím manévrem. V celé kauze podle Polska mohla figurovat také Ruská federace.

„Je zde podezření, že se jedná o věc, která musela být konzultována také s Ruskem, které je velkým běloruským spojencem. Lukašenko má blízko k Putinovi. Byla zde i informace, že na palubě letadla byli přítomni také běloruští a ruští agenti tajných služeb,“ řekl Mathé.

Státní terorismus a únos, označil věc Morawiecki

Zpravodaj uvedl, že polská vláda po loňských prezidentských volbách v Bělorusku, které západní země označily za zfalšované, patří k nejsilnějším kritikům jejich samozvaného vítěze Lukašenka.

„Loni na podzim to bylo jedním z hlavních bodů zahraniční politiky. Pak se situace změnila, téma se ale znovu vrací na stůl. Polský premiér Mateusz Morawiecki byl prvním evropským lídrem, jenž (nynější) incident nazval státním terorismem a uvedl, že letadlo bylo uneseno,“ podotkl Mathé.

Zatímco první reakce z úst lídrů evropských států byly mírnější, jejich rétorika se zostřila později. Pro Polsko je celý incident důležitý i proto, že informační kanál Nexta, jehož je Pratasevič spoluzakladatelem, má kancelář ve Varšavě a v zemi působí lidé, kteří se zadrženým dříve spolupracovali.

Mateusz Morawiecki
Zdroj: Reuters/Piroschka van de Wouw

Pratasevič v Polsku dříve žádal o azyl, zdejší úřady mu ho ale odmítly přidělit, jak zjistil investigativní portál OKO.press. Odpověď zatčený novinář nedostal, a tak se rozhodl přestěhovat do Litvy. „Neřekl bych, že je to cílená věc. Jeho kolega z Nexty politický azyl v Polsku získal. Země po loňském létě a masivních protestech proti Lukašenkovi pootevřela dveře pro běloruskou opozici,“ popisuje Mathé.

Varšava tehdy podle něho lákala z Běloruska především specialisty, a to například IT pracovníky nebo lékaře. Rozjela rovněž několik stipendijních programů. Procedura k získání trvalého pobytu v zemi se tak pro běloruské občany výrazně zjednodušila. Lukašenko proto vedle jiných států EU cílí ostrou kritiku zejména na Polsko a kritizuje ho, že podrývá jeho vládu a organizuje proti němu protesty. Varšava tato tvrzení dlouhodobě odmítá. 

Zájem Polska o dění v Bělorusku navíc není podmíněný pouze tím, že spolu obě země sousedí, ale má i kulturně-historické pozadí. Západní území dnešního Běloruska totiž patří mezi takzvané Kresy, čili oblasti, které před druhou světovou válkou a posunem polských hranic patřily právě Varšavě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...