Na východě Polska vzlétly bojové letouny kvůli hrozbě ruských dronů

Nahrávám video

Polsko s pomocí NATO nasadilo vrtulníky a bojové letouny na východě země. Uzavřelo také vzdušný prostor nad letištěm v Lublinu kvůli preventivní operaci, jejímž důvodem byla hrozba ruských dronů nad Ukrajinou poblíž polských hranic. Asi po dvou hodinách polský premiér Donald Tusk na sociální síti X oznámil, že operace skončila. Pohotovost mělo v sobotu také rumunské letectvo, které vyslalo do vzduchu dvě stíhačky F-16. Jeho vzdušný prostor u hranic s Ukrajinou narušil dron.

„Vzhledem k hrozbě, kterou představují ruské drony operující nad Ukrajinou poblíž polských hranic, zahájily polské a spojenecké vzdušné síly preventivní operace v našem vzdušném prostoru,“ napsal na síti X Tusk. Po zhruba dvou hodinách uvedl, že stav nouze byl zrušen. „Děkujeme všem, kteří se na operaci podíleli, a to jak ve vzduchu, tak na zemi. Zůstáváme ostražití,“ dodal šéf polské vlády.

Rozhodnutí potvrdilo Operační velení polských ozbrojených sil. „V našem vzdušném prostoru operují polská a spojenecká letadla a pozemní systémy protivzdušné obrany a radarového průzkumu jsou na nejvyšším stupni pohotovosti,“ napsalo operační velitelství ozbrojených sil v sobotu odpoledne. „Tato opatření mají preventivní charakter a jejich cílem je zajistit vzdušný prostor a chránit občany, zejména v oblastech sousedících s ohroženou oblastí,“ připojilo.

„Právě východ země byl nejvíce zasažen středečním incidentem, kdy se do polského vzdušného prostoru dostalo několik ruských bezpilotních letounů,“ připomněl zpravodaj ČT v Polsku Jan Řápek. „Zatím není ani stále jasné, kolik jich přesně bylo,“ dodal s tím, že spekulace hovoří až o 23 dronech. Polští představitelé hovoří o opatřeních jako o preventivních.

Spojenecká reakce

NATO v reakci na narušení polského vzdušného prostoru Ruskem rozmisťuje dodatečné síly na hranice s Ruskem a Běloruskem. Rozhodnutí o zahájení operace bylo přijato po konzultacích podle článku 4 Washingtonské smlouvy, které Polsko zahájilo po vniknutí ruských dronů.

Generální tajemník NATO Mark Rutte opatření odůvodnil tím, že středeční případ průniku ruských bezpilotních letounů nad polské území nebyl „ojedinělým případem“. Je prý potřeba, aby Severoatlantická aliance byla připravena a „dostatečně chránila“ východní křídlo.

Hrozba ruských dronů se dle Rutteho týká také Litvy či Lotyšska. Na východě a severu Polska se navíc koná cvičení polských vojáků, které má být reakcí na cvičení ruské a běloruské armády „Západ 2025“, které se trvá u běloruských hranic.

Zatímco americký prezident Donald Trump incident s drony označil za „možný omyl“, představitelé Polska, ale také Německa, Evropské unie či Ukrajiny hovoří o ruském záměru a NATO reagovalo oznámením, že posiluje ochranu hranic svého východního křídla. Ruské ministerstvo obrany průnik dronů nepopřelo, tvrdí však, že nešlo o úmysl, ani o útok.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio podle agentury Reuters prohlásil, že zůstává zatím nejasné, zda Rusko drony na polské území poslalo úmyslně. Vniknutí ruských dronů do polského vzdušného prostoru ale Rubio také označil za nepřijatelné.

V akci byla také rumunská armáda

Rumunské ministerstvo obrany v sobotu oznámilo, že vyslalo do vzduchu dvě stíhačky F-16 a varovalo občany u města Tulcea na jihovýchodě země u ukrajinské hranice, aby se ukryli. Důvodem byl dron, který narušil vzdušný prostor země během ruského útoku na ukrajinskou infrastrukturu poblíž hranic. Stíhačky sledovaly dron, který ale neletěl nad obydlenými oblastmi, a nepředstavoval tak bezprostřední nebezpečí pro obyvatele.

Rumunsko, které je rovněž členem EU i NATO, sdílí s Ukrajinou asi 650 kilometrů dlouhou hranici. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 Rumunsko opakovaně zaznamenalo dopady úlomků ruských dronů na své území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 3 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 5 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 6 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 7 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...